Kostel svatého Jakuba Většího (Kralupy u Chomutova)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Kralupech u Chomutova | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Málkov |
| Lokalita | Kralupy u Chomutova |
| Souřadnice | 50°25′16,77″ s. š., 13°19′2,84″ v. d. |
  Kostel svatého Jakuba Většího | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Zánik | září 1976 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Jakuba Většího stával v zaniklé obci Kralupy u Chomutova v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem ve farnosti Kralupy u Chomutova.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Gotický kostel v Kralupech vznikl výraznou přestavbou staršího románského kostela okolo roku 1360.[2] V první polovině osmnáctého století proběhla barokní přestavba.[3] V roce 1796 vyhořel. Opraven byl o čtyři roky později a znovu v poslední čtvrtině devatenáctého století. Zanikl spolu s vesnicí v důsledku rozšiřování těžby hnědého uhlí v Lomu Nástup. Zbořen byl v září 1976.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel s obdélným půdorysem měl pravoúhle uzavřený presbytář, u jehož severní strany stála pozdně gotická hranolová věž s barokním zakončením. Západní průčelí zdůrazňoval nízký rizalit se segmentovou římsou a volutovým štítem, ze kterého prostupoval okulus do spodní části trojúhelníkového tympanonu.[3] V ose průčelí se nacházel pravoúhlý portál a druhý vstup chráněný malou předsíní byl uprostřed severní stěny. Boční fasády byly rozčleněné lizénovými rámy a půlkruhově zakončenými okny.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Na hlavním novogotickém[2] oltáři z roku 1880 byl obraz Apoteóza svatého Jakuba od Dominika Kindermanna (1739–1817) z roku 1802. Boční oltáře zasvěcené Panně Marii a svatému Janu Nepomuckému vyrobil V. Kostečka, který je také autorem hlavního oltáře. Kromě nich v kostele byla dva starší oltáře. Oltář zasvěcený Panně Marii Bolestné zdobený sochami svaté Anny a Piety pocházel z doby okolo roku 1730 a oltář svaté Kateřiny a Valpurgy vznikl ve druhé polovině osmnáctého století. Zařízení kostela doplňovala socha svatého Jana Nepomuckého, obrazy křížové cesty (kopie děl Josefa Führicha) a kamenná křtitelnice z osmnáctého století.[3]
Oltáře, kazatelna, varhany a další součásti vybavení měly být uloženy nejprve v perštejnském kostele svatého Vendelína, ale později bylo rozhodnuto o jejich přemístění do kostela svatého Václava ve Výsluní.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 97.
- ↑ a b c d Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kralupy u Chomutova, s. 137.
- ↑ LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 9–10.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
