Kostel svaté Kateřiny (Vlastibořice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské
ve Vlastibořicích
Závěr kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích
Závěr kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecVlastibořice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostVlastibořice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Vlastibořice
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební slohrománský, gotickýbarokně přestavěný
Výstavba12. století
Specifikace
Délka19,5 metrů
Šířka11 metrů (loď)
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
Kód památky32702/5-4497 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích v okrese Liberec je gotická, zbarokizovaná[2] sakrální stavba s románskými prvky. Stojí v severní části místního hřbitova, u jehož jižní ohradní zdi dominuje celému církevnímu areálu rozložitá dřevěná zvonice. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průčelí kostela ve Vlastibořicích
Bok kostela ve Vlastibořicích
Zvonice v areálu kostela ve Vlastibořicích

O vzniku kostela sv. Kateřiny se uvažuje od 12. do 14. století, přičemž roku 1352 odvádí papežský desátek. Stavebníky tohoto kostela byli místní zemani. V kostele lze najít pozůstatky, které snad připomínají románskou stavbu: Má kamenný oltář a románský oblouk (ovšem ten byl zřejmě v 18. století zcela obnovený). Dočkal se řady stavebních úprav, asi v 16. století, kolem poloviny 18. století i v 19. století. V druhé polovině 17. a v 18. století nebyl kostel obsazen knězem (administrován byl z kostela v Loukově). V roce 1789 byla vytvořena lokálie, která byla v roce 1855 povýšena na faru.[1]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu.[2]

Presbytář s opěráky je v rozích sklenut křížovou klenbou s hřebínky. Loď má plochý strop. Sakristie a předsíň mají valenou klenbu s lunetami.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Část vnitřního vybavení pochází z období barokní přestavby kostela v polovině 18. století. Hlavní oltář má rokokový retábl, dříve se sochami sv. Václava, sv. Prokopa, sv. Barbory a sv. Otýlie (dnes v depozitářích v Litoměřicích). Nacházejí se na něm pozoruhodné řezby z období kolem roku 1760. Nad nimi je v novém pseudorokokovém rámu obraz sv. Kateřiny od Konstantina Buška roku 1910. Dva rokokové rámové boční oltáře jsou s řezanými anděly. Kazatelna je rokoková a jsou na ní reliéfy sv. Augustina a Rozsévače (dnes ukraden) z 2. poloviny 18. století. Křížovou cestu v roce 1910 vytvořili bratři Dominik a Konstantin Bušek (dnes v Litoměřicích),[2] v roce 2006 vytvořili studenti Gymnázia a SOPŠg Liberec nové malované obrazy cesty.

Čtyři náhrobníky umístěné druhotně za oltářem ve zdi jsou ze 16.17. století, patří příslušníkům rodu Kyjů (von Kyaw). Jedná se o dva renesanční figurální náhrobníky muže a ženy z roku 1580 s českými nápisy a dětské (dívčí) figurální náhrobníky z roku 1616 a 1619 s německými nápisy.

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek rodiny Bušků na hřbitově

Kolem kostela je hřbitov. Je obklopený roubenou ohradou, která je chráněna šindelovou stříškou. Místní márnice je barokní z 18. století. Je zděná a má okosené konkávní rohy.[2]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

V areálu hřbitova okolo kostela se nachází také dřevěná barokní zvonice ze 17. století, která je, díky velmi mohutné konstrukci, dominantou kostelního areálu. První písemná zpráva o existenci zvonice ve Vlastibořicích pochází z roku 1632. Vzhledem k tomu, že zdejší farní kostel zřejmě nikdy neměl věž, lze předpokládat existenci obdobné stavby nejméně od 2. poloviny 15. století. Současná zvonice vznikla (snad na místě starší) je z roku 1671. Stojí v jihovýchodním koutě hřbitovní zdi. Její současný vzhled je výsledkem rekonstrukce v roce 1762. Je lidová s roubeným čtvercovým přízemkem a bedněným hranolovým patrem s jehlancovou střechou.[2]

Ve zvonici se dochoval nejstarší ze zvonů (z druhé poloviny 15. století, nanejvýš ze začátku 16. století) s českým nápisem a reliéfem sv. Václava. Rekvírovány byly dva za první války (zejména cenný byl velký zvon sv. Kateřina od Valentina Lissiacka), v roce 1927 pořízeny nové, ty ale byly také rekvírovány za druhé války (poté již nové nepořízeny).

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Budova obecního úřadu ve Vlastibořicích, dříve fara

Naproti kostelu stojí bývalá fara. Po rekonstrukci se stala sídlem obecního úřadu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 209–210. 
  2. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vlastibořice /Liberec/, s. 244. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 144298 : Kostel sv. Kateřiny, Vlastibořice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]