Knut V. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Knut V. Dánský
král Dánska
Knud 5. Magnussen coin.jpg
Brakteát z doby vlády Knuta V.
Doba vlády 11461157
Narození asi 1129
Úmrtí 9. srpen 1157
Předchůdce Erik III. Dánský
Nástupce Valdemar I. Veliký
Královna Helena Švédská
Dynastie Estridsenové
Otec Magnus Nilsson
Matka Richenza Polská

Knut V. Dánský (Knud V Magnussen) (asi 11299. srpen 1157) byl králem Dánska v letech 1146 a 1157. O moc v zemi bojoval se Svenem III. a Valdemarem I.

Život[editovat | editovat zdroj]

Krvavá hostina v Roskilde, Saská světová kronika

Sven byl synem Magnusse Nilsona, dánského prince a krátce také švédského krále, a jeho manželky Richenzy Polské.

Po abdikaci Erika III. v roce 1146 byl Sven III. zvolen králem mágnáty v Sjælland, zatímco Knut byl zvolen Jutsku.[1]

V příštích letech Knut bojoval o moc se Svenem, přičemž Knuta podporoval arcibiskup Eskil z Lundu. Sven si však zajistil Eskilovu loajalitu, když věnoval arcibiskupství v Lundu pozemky. Poté byla Knutova moc omezena na Jutsko.

Po několika bitvách Sven dobyl ostrov Fyn a části Jutska. Sven a třetí z uchazečů o trůn, Valdemar I., porazili Knuta v Jutsku v roce 1150 a Knut zvolil exil u dvora manžela své matky, švédského krále Sverkera I.

V roce 1152 se římskoněmeckým králem stal Fridrich I. Barbarossa. Ten Svena stanovil "hlavním králem", Knut měl získat část Dánska a třetí z uchazečů o trůn, Valdemar I., si měl podržel Šlesvicko.[1] Sven však Knutovi přidělil jen malé území.

V roce 1154 byl Sven svržen aliancí Knuta a Valdemara, který byl jmenován Knutovým spoluvládcemm.[1] Knut nyní měl za spojence také švédského krále Sverkera, s jehož dcerou Helenu se měl oženit.

Eskil a velká část Svenových dalších spojenců ho opustila a byl tedy nucen odejít do německého exilu. Vrátil se až po třech letech, když získal podporu vévody Jindřicha Lva.[2] To přinutilo dánské magnáty rozdělit zemi na Jutsko, Sjælland a Skåne.[1] Knut se stal vládcem Sjællandu.

Během slavnosti v Roskilde 9. srpna 1157 měl Sven III. v plánu zavraždit další dva dánské spoluvládce, to se mu však podařilo jen v případě Knuta.[2] Valdemar utekl do Jutska a 23. října 1157 Svena a jeho armádu porazil u Grathe Hede. Svena zřejmě zabili rolníci, kteří ho našli, zatímco byl i s koněm uvězněný v bažině.[2]

Jediný přeživší ze spoluvládců Valdemar se tak stal jediným králem Dánska. V roce 1157 se oženil s Knutovu nevlastní sestrou Sofií.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Méně než rok před smrtí se Knut oženil s Helenou Švédskou, neměli však spolu žádné děti.[2] Mimo Knut zplodil řadu potomků.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Svend 3. Grathe at Gyldendals Åbne Encyklopædi
  2. a b c d e Bricka, Carl Frederik (ed.), Dansk Biografisk Lexikon, vol. XVII [Svend Tveskjæg - Tøxen], 1903. "Svend Grade", Hans Olrik, pp.5-7.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canute V of Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Erik III. Dánský
Znak z doby nástupu Dánský král
11461157
se Svenem III. a Valdemarem I.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Valdemar I. Veliký