Kavkaz (region)
| Kavkaz | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
| Souřadnice | 42°15′40″ s. š., 44°7′16″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kavkaz je v užším slova smyslu synonymum pro horské pásmo Velkého Kavkazu, oddělujícího podle názoru značné části zeměpisců Evropu od Asie, v širším pojetí pak označení pro celou okolní oblast mezi Černým a Kaspickým mořem, zahrnující na rozloze zhruba 440 000 km² Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán, Čečensko a nejjižnější část Ruska. Také se sem dá zahrnout území Jižní Osetie, či případně Abcházie. Tento region patří jazykově a kulturně k nejpestřejším na světě.
Předkavkazsko
Území, prostírající na sever od kavkazského hřebene až ke Kumsko-manyčské sníženině, se nazývá Předkavkazsko neboli Severní Kavkaz. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina. Předkavkazsko politicky náleží Rusku a rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajevsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazka se někdy téže počítá Kalmycko
Zakavkazsko
Jižní část kavkazského regionu se označuje jako Zakavkazsko. Tvoří je jednak níže položené oblasti, do nichž k jihu spadá Velký Kavkaz, totiž na západě Kolchidská nížina, jejíž osou je řeka Rioni, tekoucí do Černého moře a na východě nížina Kursko-arakská, odvodňovaná řekou Kura a jejím přítokem Araks do moře Kaspického. Na samém jihovýchodě navazuje při Kaspickém moři pás Lenkoraňské nížiny, k níž se na íránském pomezí přimykají Talyšské hory. Jihozápadní část Zakavkazska pak představuje Malý Kavkaz, pohoří o rozměrech zhruba 600 krát 200 km, které dosahuje nejvyšší výšky na svém severovýchodním výběžku horou Gjamyš (3 724 m). Malý Kavkaz propojuje s Velkým Kavkazem Lišský hřbet (zvaný též Suramský) o maximální výšce 1 926 m, který představuje rozvodí mezi Rioni a Kurou; přes něj Suramským průsmykem (949 m) prochází hlavní silniční i železniční spojnice mezi západní a východní částí Gruzie. Na Malý Kavkaz dále navazuje Arménská vysočina s nejvyšší horou Arménie – Aragac (4 090 m). V této části Zakavkazska také leží velké vysokohorské jezero Sevan. Území Zakavkazska je rozděleno, mezi trojici států – Gruzii (zahrnující také autonomní republiky Abcházie, Adžárie, Jižní Osetie není v oficiálním správním členění Gruzie uznána). Arménii a Ázerbájdžán (včetně autonomních oblastí Nachičevan a Náhorní Karabach). Tyto tři státy bývají někdy souhrnně označovány jako tzv. kavkazské republiky. Jejich hranice s Tureckem a Íránem pak vymezují Zakavkazsko z jihu.
