Přeskočit na obsah

Jana Stryková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Jana Stryková
Jana Stryková v roce 2019
Jana Stryková v roce 2019
Rodné jménoJana Stryková
Narození22. dubna 1979 (45 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Partner(ka)Matěj Matuška
DětiJáchym Matuška (* 2014)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Stryková (* 22. dubna 1979 Brno) je česká herečka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala činoherní herectví na pražské DAMU, absolvovala v roce 2003.[1] Její první stálé angažmá bylo v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (20032004). Poté byla postupně členkou tří pražských divadel. V Divadle Rokoko působila za uměleckého vedení Tomáše Svobody od roku 2005 do roku 2006. V následujících letech patřila k nejobsazovanějším herečkám souboru Švandova divadla. Od roku 2010 byla stálou členkou Divadla na Vinohradech. Dále spolupracovala s řadou divadel (Divadlo Palace, Divadlo Ungelt, Divadlo Viola, A Studio Rubín, Státní opera Praha, Národní divadlo, Divadlo Bolka Polívky a další), hrála i na Letních shakespearovských slavnostech, účastnila se řady dalších experimentálních divadelních projektů. Od 1. srpna 2017 je členkou souboru Činohry Národního divadla.[2]

Natočila několik televizních filmů a seriálů, pracuje v rozhlase i v dabingu.

Jejím partnerem je zvukař Matěj Matuška, vnuk zpěváka Waldemara Matušky. Mají syna Jáchyma (* 28. března 2014).[3]

Divadelní role

[editovat | editovat zdroj]

Práce pro rozhlas

[editovat | editovat zdroj]
  1. Absolventi DAMU 1949–2017, vyd. Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018, str. 105
  2. Jana Stryková v databázi Archivu Národního divadla
  3. ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Jana Stryková má syna, dostal jméno Jáchym. iDNES.cz [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-06-14]. Dostupné online. 
  4. Petr Pýcha – Jaroslav Rudiš: Léto v Laponsku. Všechno, po čem toužíš, je vždycky strašně daleko. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]