Jajce
| Jajce Јајце | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°20′29″ s. š., 17°16′ v. d. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| kanton | Středobosenský kanton |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 350 km² |
| Počet obyvatel | 11 031 |
| Hustota zalidnění | 31,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Bosňáci |
| Náboženské složení | muslimové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jajce (v srbské cyrilici Јајце) je město v Bosně a Hercegovině. Leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny, ve Středobosenském kantonu, na řekách Pliva a Vrbas, v roce 1991 mělo 11 000 obyvatel.
Město je známé hlavně díky vodopádům, které se nacházejí přímo v jeho centru; tvoří je řeka Pliva, která se vlévá do Vrbasu. Nad centrem města jsou ruiny hradu, dochovala se i část středověkého opevnění.
Historie
Město bylo založeno ve 14. století jako hlavní město tehdejšího bosenského království. Byl zde hrad, město navíc bylo obehnáno hradbami. Přestože Osmané město dobyli již v roce 1463, v roce následujícím ho ztratili. Do své moci ho získali opět až v roce 1528, jako poslední z bosenských měst. Podle tureckého cestopisce Evlije Čelebiho bylo město dobyto lstí; Turci vtrhli branami zrovna v chvíli, když se místní křesťané modlili.[1]
Dále také ve svém cestopisu z konce 16. století uváděl, že město má tisíc domů, a to jak přízemních, tak i patrových, většinou v dobrém stavu. Obchodů pak napočítal na několik desítek. Ulice byly většinou úzké, žádné široké třídy se v té době ve městě nenacházely. V okolí Jajce, sevřeného kaňony řek, se také nacházely četné vinohrady. Na vrcholu kopce, na jehož úpatí se Jajce rozkládá, se nachází citadela, která byla v začátcích osmanské vlády ve značně zuboženém stavu; sídlil zde ovšem správce města (dizdar).[1]
Sulejman-hanova mešita, kterou také autor vzpomíná, byla zbudována na místě zničeného kostela. K ní později přibyla náboženská škola (medresa), hamam a mekteb.
Roku 1885 byla do Jajce zavedena úzkorozchodná železnice, která zůstala v provozu až do roku 1975.
Dne 29. listopadu roku 1943 se v Jajce konalo druhé zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie za účasti budoucího prezidenta Josipa Tita. To ustanovilo, že po osvobození bude Jugoslávie federativní stát a návrat královské rodiny bude otázkou, kterou bude nezbytné řešit po ukončení konfliktu. V dobách existence SFRJ se díky tomu stalo Jajce populární turistickou destinací a bylo často připomínáno v rámci glorifikace partyzánského boje tehdejší komunistickou vládou země.
Začátkem 90. let 20. století zde byly zhruba rovnoměrně zastoupena všechna hlavní etnika Bosny a Hercegoviny – Bosňáci, Srbové i Chorvati; město leželo na hranici mezi severem, obývaným Srby, jihozápadem obývaným Chorvaty a jihovýchodem obývaným Bosenskými muslimy. Roku 1992 odsud Srbové odešli na sever, a v létě téhož roku začali město bombardovat. Místní Bosňáci odešli do Travniku, v roce 1995 jej dobyli zpět Chorvati a po podepsání Daytonské smlouvy a uzavření míru se stalo součástí muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny. Dnes tvoří většinu obyvatel právě Bosňáci a Chorvati.
Ekonomika
Jajce leží stranou hlavních dopravních tahů. Kříží se zde silniční tahy, které vedou údolím řeky Vrbas (z Banja Luky směrem na Bihać a Bugojno).
Ekonomický potenciál místních dvou řek využívají dvě vodní elektrárny, vybudované v letech 1954 a 1957. V blízkosti města se nacházejí naleziště sádrovce a také bauxitu. Bauxit se v okolí města těží (důl byl otevřen roku 1959). V rámci industrializace Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce byl rozvíjen průmysl i ve městě Jajce. Byla zde zbudována továrna na výrobu hliníkových dílů a továrna na zpracování kovů a chemických sloučenin. Sídlil zde podnik Elektrobosna a Energoinvest. Továrny (jedna z nich se nacházela i na znaku Bosny a Hercegoviny) vznikaly především v údolí řeky Vrbas.
Známí rodáci
- Mato Jajalo (born 1988), profesionální fotbalista
- Irfan Skiljan, autor programu IrfanView
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jajce na Wikimedia Commons
