Grímsvötn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grímsvötn
Grímsvötn v létě
Grímsvötn v létě

Vrchol 1725 m n. m.

Světadíl Evropa
Státy Island Island
Pohoří Vatnajökull
Souřadnice 64° 25′ s. š., 17° 20′ z. d.
Grímsvötn
Fire.svg
Grímsvötn
Typ kaldera
Erupce 21. května 2011

Grímsvötn je vodou zaplavená sopečná kaldera nacházející se na Islandu, pod severozápadní stranou ledovce Vatnajökull. Spolu s Heklou patří k nejaktivnějším sopkám ostrova - naposledy vybuchla v letech 2004 a 2011.[1] Sopka je součástí trhlinového systému Laki.

Erupce Grímsvötnu jsou zajímavé tím, že probíhají pod ledem. Teplo erupce pak rozpouští značné množství ledu, čímž způsobuje přelití jezera. Proto je sopka vulkanology pravidelně monitorována.

Roku 2004 zde byl objeven nový druh bakterie, první bakterie nalezená v subglaciálním jezeře.[2][3]

Erupce v listopadu 1996[editovat | editovat zdroj]

Po erupci z 5. listopadu 1996 přetekla voda z kaldery do ledovcové řeky Skeiðará a spustila bahnotok (islandsky jökulhlaup). Dravý proud, který s sebou navíc unášel až desetimetrové ledové bloky, dosáhl průtoku asi 45 000 m³/s.[4] Voda poté strhla 900 metrů dlouhý most přes Skeiðará a poničila i další části Hringvegur.[4][5] Zbytky starého mostu zůstaly na místě jako památník.

Nikdo nebyl zraněn, celková škoda však byla odhadována (podle různých zdrojů) na jednu[5] až dvě[4] miliardy ISK.

Erupce v květnu 2011[editovat | editovat zdroj]

Sopečný oblak
Sopka Grímsvötn, satelitní snímek erupce, 23. května 2011

Erupce Grímsvötnu ze soboty 21. května 2011 v 19:25 UTC byla doprovázena četnými zemětřeseními a oblakem popela až ve dvaceti kilometrech. Kvůli němu byla o den později zastavena islandská vnitrostátní letecká doprava a uzavřena letiště v Keflavíku a Reykjavíku.[6]

Podle organizace EUROCONTROL ale oblak nijak neomezoval leteckou dopravu nad kontinentální Evropou ani zámořské lety.[7] Současně však EUROCONTROL upozornil, že bude-li sopka chrlit popel dál stejnou rychlostí, měl by se oblak sopečného popela dostat nad severní Skotsko 24. a nad Británii, západ Francie a sever Španělska 26. května.[7]

Tyto obavy se naplnily a v úterý 24. května se oblak nad Skotsko opravdu dostal.[8] Letiště v Glasgow, Edinburghu a dalších skotských městech musela být uzavřena, naopak většina islandských byla znovu otevřena, mezi nimi i dvě mezinárodní, v Akureyri a Keflavíku.[8][9]

V noci na 25. května byla postupně uzavírána letiště na severu Německa, berlínské pak kolem 11. hodiny ranní.[10] Během dne byla omezena letecká doprava nad Dánskem a okolními státy, v Británii se ale už zase létalo normálně.[10] Podle britské Meteorologické kanceláře potvrdil Islandský meteorologický institut v rámci své polední předpovědi pohybu sopečného oblaku, že erupce Grímsvötnu skončila ve 2:40 tamějšího času a oblak se rozplývá.[10][11]

V odpoledních hodinách téhož dne se oblak dostal asi na 24 hodin i nad Česko, přibližně do oblasti severně od spojnice Chomutova a Tábora a Tábora a Ostravy.[12] Jeho koncentrace byla už tak nízká, že nezpůsobil žádné omezení vnitrostátní dopravy; zrušeno bylo jen několik letů do Německa a západ slunce byl o něco barevnější.[12][13]

Srovnání s Eyjafjallajökullem[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s erupcí sopky Eyjafjallajökull z dubna 2010 byl výbuch Grímsvötnu asi desetkrát silnější.[6] Popílek z Grímsvötnu však byl mnohem hrubší a rychleji klesal k zemi.[8] Z původních dvaceti kilometrů klesla výška sopečného oblaku na polovinu už 23. května,[9] o den později byla odhadována už jen na pět až sedm kilometrů.[8]

Bakterie v jezeře[editovat | editovat zdroj]

Týmu geobiologa Erica Gaidose z Havajské univerzity se v roce 2004 podařilo pomocí speciálního horkovodního „vrtáku“ provrtat 300 metry ledu do subglaciálního jezera, jež je hluboké asi 100 metrů. Nalezli tam nový druh bakterie, první bakterii vůbec, která kdy byla objevena v subglaciálním jezeře. To nezamrzá jen díky souvislé vulkanické činnosti.

Už dříve se podařilo objevit bakterie v jezeře Vostok v Antarktidě, největším subglaciálním jezeře světa. Tam si však vědci nebyli jistí, zda se bakterie do jezera nedostaly odjinud, např. společně s posouvajícím se ledovcem nebo přímo na použitém vrtáku. Navíc v Grímsvötnu bylo ve vodě naměřeno jen malé množství kyslíku, mnohem méně než ve Vostoku.

Nález je velmi důležitý pro kosmický výzkum, neboť na Marsu se vyskytují jak ledovce, tak pravděpodobně i vulkanizmus. Život na Marsu by se tak mohl vyskytovat právě v subglaciálních jezerech zahřívaných sopkami.[p 1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Část Bakterie v jezeře je založena na článku Glacial lake hides bacteria (Ledovcové jezero ukrývá bakterie) z časopisu Nature, který shrnuje článek A Viable Microbial Community in a Subglacial Volcanic (Životaschopné mikrobiologické společenství v islandském subglaciálním vulkanickém jezeře) později vydaný v časopise Astrobiology.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Grímsvötn na anglické Wikipedii a Grímsvötn na slovenské Wikipedii.

  1. Iceland's most active volcano erupts [online]. Al-Džazíra, 2011-05-21, rev. 2011-05-21, [cit. 2011-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEPLOW, Mark. Glacial lake hides bacteria. Nature. 13. červenec 2004. Dostupné online. ISSN 1744-7933. DOI:10.1038/news040712-6. (anglicky) 
  3. GAIDOS, Eric; LANOIL, Brian; THORSTEINNSSON, Thorsteinn, a kol. A Viable Microbial Community in a Subglacial Volcanic. Astrobiology. 29. září 2004, roč. 4, čís. 3, s. 327-344. Dostupné online. ISSN 1531-1074. DOI:10.1089/ast.2004.4.327. (anglicky) 
  4. a b c Volcanoes in Iceland [online]. Nature Explorer, [cit. 2011-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Tomáš Topí Pigula. Grímsvötn – sopka pod největším ledovcem Evropy [online]. Severské listy, 1998-12-03, [cit. 2011-05-23]. Dostupné online.  
  6. a b MALÁ, Jitka; VYDROVÁ, Michaela; MAŇOUROVÁ, Lucie, a kol. Mrak popela z islandské sopky Grímsvötn dorazí k Evropě v úterý [online]. Český rozhlas, 2011-05-22 22:39, [cit. 2011-05-23]. Dostupné online.  
  7. a b HÁJEK, Adam. Na Islandu procitla nejaktivnější sopka, úřady zavřely hlavní letiště [online]. IDNES.cz, 2011-05-22 8:05, rev. 2011-05-22 16:29, [cit. 2011-05-23]. Dostupné online.  
  8. a b c d Evropa kvůli sopce Grímsvötn ruší lety, tisíce cestujících uvízly na letištích [online]. Tiscali.cz, 2011-05-24, [cit. 2011-05-24]. Dostupné online.  
  9. a b ŠTEFAN, Petr. Sopečný prach z Islandu může omezit leteckou dopravu včetně letů z USA [online]. IDNES.cz, 2011-05-23 9:43, rev. 2011-05-23 20:51, [cit. 2011-05-24]. Dostupné online.  
  10. a b c jky. Erupce sopky Grímsvötn byla vidět i z vesmíru [online]. Novinky.cz, 2011-05-25 15:51, [cit. 2011-06-01]. Dostupné online.  
  11. Islandský meteorologický institut. Volcanic Ash Advisory, Grímsvötn, 20110525/1200Z [online]. London: Met Office, 2011-05-25 12:00, [cit. 2011-06-02]. Dostupné online.  
  12. a b BŘEZINOVÁ, Markéta. Sopečný prach nad Českem může vykouzlit barevnější západ slunce [online]. IDNES.cz, 2011-05-25 15:54, [cit. 2011-06-03]. Dostupné online.  
  13. ŠŤASTNÝ, Jiří. Islandský vulkán přestal soptit, mrak popela provoz Ruzyně nezastaví [online]. IDNES.cz, 2011-05-25 7:51, rev. 2011-05-25 11:38, [cit. 2011-06-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu