Friedrich Kolenati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Friedrich Kolenati
Friedrich Anton Kolenati
Friedrich Anton Kolenati
Narozen Bedřich Anton Kolenaty
12. září 1812
Praha
Zemřel 17. června 1864
Praděd, Malá Morávka
Příčina úmrtí nehoda?[1]
Alma mater Lékařská fakulta UK v Praze
Pracoviště Carská Petrohradská akademie věd, profesor přírodopisu na brněnské technice

Profesor MUDr. Friedrich Anton Kolenati nebo Bedřich Anton Kolenaty (12. září 1812 v Praze17. června 1864, Praděd, Hrubý Jeseník, Rakousko-Uhersko) byl český zoolog, botanik, geolog, cestovatel a lékař, vysokoškolský pedagog, člen Královské české společnosti nauk. Od roku 1848 zakladatel a člen přírodovědeckého spolku Lotos v Praze. Některé prameny uvádějí, že byl německé národnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení základní školy a gymnázia vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze, kde se již v době svých studií zaobíral přírodními vědami, hlavně botanikou a entomologií. Po ukončení lékařské fakulty sa stal asistentem botaniky na pražské univerzitě. Odtud v roce 1842 odjel do Ruska, kde působil jako asistent zoologie v Petrohradské akademii věd. Z podnětu této akademie podnikl v letech 18421845 vědecko-průzkumnou přírodopisnou cestu na Kavkaz. Později prováděl průzkum dolního toku řeky Donu, ještě později pak dále pokračoval ve vyšších oblastech Kavkazu. V průběhu roku 1842 vykonal průzkum okolí Azovského moře a svůj výzkum v tomto roce zakončil v Taganrogu. V roce 1843 pokračoval v povodí řeky Kury a navštívil svahy Malého Kavkazu až po Náhorní Karabach. V roce 1845 dospěl až na vrchol Kavkazu.

Motýly Kavkazu popsal v páté části své monografie pod názvem: Meletemata entomologica (entomologická práce obsahuje celkem 8 svazků). Popisuje zde celkově 78 druhů denních motýlů, které objevil na území Kavkazu – z tohoto počtu se jedná o 4 nové druhy pro území Kavkazu. Ve svých pracích popsal i nové taxony např.: Melitaea didyma var. interrupta Kolenati a Melanargia galathea var. turcica Kolenati. Část materiálu, který sesbíral na Kavkazu se dochovala do dnešních dob v Zoologickém institutu Akademie věd Ruské federace. Typový materiál se však už nedochoval.

V roce 1845 se vrátil do Prahy, kde se habilitoval na univerzitě jako soukromý docent přírodopisu. Byl značně revolučně naladěn, a proto se v roce 1848 aktivně zapojil do revolučního dění tehdejší doby, za což byl i posléze uvězněn. Po propuštění z vězení suploval přednášky z mineralogie a zoologie v Pražském polytechnickém ústavu a působil také jako profesor přírodopisu na Malostranském gymnáziu. V roce 1848 založil společně s vícero českými vědci přírodovědecký spolek Lotos. Koncem roku 1849 byl jmenován řádným profesorem přírodopisu a technologie na brněnské technice. Na tomto pracovišti v době svého působení významně rozšířil sbírky přírodnin, hlavně přírodovědecké a mineralogické sbírky.

Po svém příjezdu na Moravu se zaobíral hlavně přírodovědeckým výzkumem vícero oblastí Moravy, jako např.: Znojemsko, Mikulovsko, okolí Brna, Tišnovsko, Moravský kras, okolí Zábřehu na Moravě a Kunštátu. Významným podílem se zasloužil o výzkum Hrubého Jeseníku, hlavně oblasti Pradědu. Svojí prací významně přispěl k poznání přírodních poměrů Moravy a Slezska.

Zemřel 17. července 1864 v době své výzkumné cesty na Praděd, kde tragicky zahynul. Pochován je v Malé Morávce.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V zoologii se zaobíral hlavně zkoumáním netopýrůChiroptera, v entomologii studoval hlavně řády: Coleopterabrouci, Hymenopterablanokřídlí, Dipteradvoukřídlí, Trichoptera, Dermaptera a Neuroptera. Část prací věnoval i výzkumu pavoukůAraneidea. Ve své době byl pokládán za jednoho z nejlepších odborníků na netopýry v celé Evropě.

V době svého plodného života napsal více než 50 entomologických prací, ze kterých mnohé publikoval ve spisech Královské České společnosti nauk, Vídeňské akademie, Vídeňského zoologického a botanického spolku a v časopisech: Stettiner entomologische Zeitung a Wiener entomologische Monatschrift. Část svých prací publikoval i ve spisech Petrohradské a Moskevské akademie věd, případně Moskevské přírodovědecké společnosti. Velmi známou je např. jeho prácě o výzkumu Jeseníků: „Naturhistorische Durchforschung des Altvatergebirges“, která vyšla v roce 1858. Podal zde celkový obraz zoologických poměrů ve Slezsku. Práce je však velmi rozsáhle koncipována a nemohla proto zachytit hlouběji některé speciální systematické problémy. Později doplnil své výzkumy z oblasti Pradědu dalšími pracemi jako: Einige neue Insecten vom Altvater, z roku 1860, nebo Entomologische und botanische Notizen vom Altvatergebirge z roku 1861.

Jeho sbírka brouků od z první poloviny 19. století se stala jedním ze základů entomologických materiálů Národního muzea v Praze.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Poggendorff,: 1863, Poggendorff's Biogr. – liter. Handwörterbuch 1: 1301 – 1302.
  • Wurzbach, C.: 1864, Biographisches Lexikon 12: 316 – 319.
  • Wurzbach, C.: 1864, Leopoldina 4, 141.
  • Anonym: 1866, Lotos 16: 176.
  • Anonym: 1870, Lotos 20: 87.
  • Anonym: 1899, Ottuv slovník naučny. Dil 14, Praha: 548.
  • Maiwald, V.: 1904, Geschichte der Botanik in Böhmen.: 189.
  • Navrátil, M.: 1913, Almanach českych lékařu, Praha: 146 – 147.
  • Wenzelides,: 1922, Heimatgeschichte 3: 86 – 87.
  • Kettner, R.: 1926, Časopis pro miner. a geol. 7: 452.
  • Remeš, M.: 1936, Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 49: 105 – 106.
  • Pfeffer, A.: 1950, Čas. Čs. spol. ent. 47: 245.
  • Skutil, J.: 1955, Zprávy SLUKO Olomouc 44: 5 – 6.
  • Anonym: 1963, Příruční slovník naučny. Sv. II, G - L, NČSAV Praha: 533.
  • Gaisler, J.: 1964, Zool. listy 13: 284 – 285.
  • Němec, J.: 1964, Vesmír 43: 347.
  • Flasar, J.: 1965, Práce Odb. přír. Věd. vlastiv. úst. Olomouc 5: 1 – 27.
  • Žampach, F. M.: 1965, Lidé a země 14: 51 – 55.
  • Černík, A.: 1966, Byl Bedřich Kolenatý v r. 1844 na Kazbeku?, Lidé a země, 15, 10 – 13.
  • Skutil, J.: 1967, Vlastiv. ročenka okres. archivu Blansko 1: 31.
  • Rozkošny, R.: 1971, Bibliography of Diptera in Czechoslovakia 1758 – 1965. Univ. J. E. Purkyně, Brno: 88 – 89.
  • Flasar, J.: 1972, Vesmír, 51: 190.
  • Slavětínsky, M.: 1972, Vnitřní lékařství 18: 1209 – 1210.
  • Dyk, V.: 1973, Zprav. Vlast. ústav Olomouc 163: 32 – 33.
  • Koleška, Z.: 1975, Sbornik Vysoké školy zeměd. v Praze Fak. agro., Řada A: 176 – 177.
  • Nissen, C.: 1978, Die Zoologische Buchillustration, ihre Bibliographie und Geschichte, Band II: Geschichte, Anton Hiersemann – Stuttgart, 233.
  • Koleška, Z.: 1984, Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV Praha 20: 189 – 192 + portrét.
  • Nekrutenko, Y., P.: 1990, Dnevnye babočki Kaukaza, part. I., Dumka Naukova, Kyjev, 22 – 23 + portrét.
  • Tuzov, V. K & kol.: 1997, Guide to the Butterflies of Russia and adjacent territories, Volume 1, Pensoft, Sofia –Moscow.
  • Opatrný, E. & Petruška, F., 1998: Dějiny České Zoologie , Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 177 pp., Kolenati Bedřich: 68.
  • Martínek, J. & Martínek, M: 1998, Kdo byl kdo (naši cestovatelé a geografové, Nakl. Libri, Praha, KOLENATÝ Bedřich Antonín, 238.
  • Nonveiller, G.: 1999, The Pioneers of the Research on the Insects of Dalmatia: 203.
  • Gaedike, R. & Groll, E. K. eds. 2001, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde im ZALF e. V.: „Kolanati Bedřich (=Friedrich) Anton“: (internet).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Kolenati, F. A.: 1845, [1. Titelblatt:] Meletemata Entomologica. Fasc. I. [2. Titelblatt:] Insecta Caucasi cum distributione geographica. Coleopterorum Pentamera carnivora. Bedrich (= Friedrich) Anton Kolenati – Petropoli, Sumtibus Imperialis Academiae Scientiarum: 2 Titelbl. + 1 – 88, col. Taf. I – II, 1845. (Horn, W. Misc. ent. Band 3, Arbeit 15).
  • Kolenati, F. A.: 1848, Genera et species Trichopterorum. 1. Heteropalpoidea, Pragae, pp ??
  • Kolenati, F. A.: 1857, Synopsis Prodroma der Nycteribien. Wiener Entomol. Monatschr., 1, 61 – 62.
  • Kolenati, F. A.: 1858, Die Bereisung Hocharmeniens und Elisabethopols, der Schekinschen Provinzund des Kasbek im Central – Kaukasus, Dresden: Kuntze, VI, 289 pp.
  • Kolenati, F. A.: 1860, Die larve von Elmis maugetii Latr. Wiener entom. Monatschrift, 1, 88 – 89.
  • Kolenati, F. A.: 1863, Beiträge zur Kenntniss der Phthirio – Myiarien. Horae Soc. Entomol. Ross., 2, 9 – 109.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.malamoravka.cz/file.php?nid=6046&oid=1493131 Jeho smrt je zahalena do několika verzí. Jedna z nich uvádí, že tragicky zahynul 17. července 1864 na své výzkumné cestě na Praděd, druhá pravděpodobnější, že onemocněl (sužován malárií a nevyléčitelnou žaludeční nemocí) a zemřel na chatě Ovčárně. Zde byla později (přáteli spolku Lotos v roce 1867) umístěna jeho pamětní deska, posléze pak přenesena na Petrovy kameny. Pohřben byl 20. července 1864 na hřbitově v Malé Morávce, zdroj: Morávecký zpravodaj, Kronika zašlých časů, strana 9, číslo 5, září 2009

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Kolenati na slovenské Wikipedii.