Fokker D.II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fokker D.II
Určenístíhací letoun
VýrobceFokker-Flugzeugwerke
ŠéfkonstruktérMartin Kreutzer
Zařazeno1916
Vyřazeno1916
UživatelLuftstreitkräfte
k.u.k. Luftfahrtruppen
Další vývojFokker D.III[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fokker D.II byl německý jednomotorový stíhací letoun užívaný v době první světové války. Jednalo se o jednomístný dvouplošník, který vznikl dříve než Fokker D.I.[1] Vznikl z prototypu M.17, s nestupněnými křídly s jednokomorovým systémem vzpěr, jehož trup byl větší a rozpětí křídel menší. Jeho výzbroj jednoho kulometu Spandau lMG 08 byla na rok 1916 průměrná, ale výkon motoru Oberursel U.I 75 kW (100 hp) nebyl dostatečný. Německá armáda zakoupila celkem 177 kusů.

V lednu 1917 byla zahájena licenční stavba Fokkerů D.II u rakousko-uherské společnosti MÁG (Magyar Altalános Gepgyár R.T.). Za pohon byla zvolena společností MÁG vyráběná verze vodou chlazeného stojatého šestiválce Austro-Daimler AD 6 série 18 o nejvyšším výkonu 136 kW s dvoulistou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořila dvojice synchronizovaných kulometů Schwarzlose M7/12 ráže 8 mm.

Historie nasazení[editovat | editovat zdroj]

Ve frontové službě se D.II ukázal jen o málo výkonnějším než dřívější stíhací Fokkery Eindecker a byl překonán francouzskými Nieuporty 11 a 17. Několik exemplářů bylo nasazeno po boku Halberstadtů D.II u Kampfeinsitzerkommandos a prvých Jagdstaffeln, ale Fokkerovy dvouplošné stíhačky od nich byly brzy vytlačeny Albatrosy D.I.

Fokkery D.II továrny MÁG byly k operačním jednotkám zařazovány od podzimu 1917, kdy byl první dodán k jednoce Flik 49 k testování na východní frontě. V lednu následujícího roku byl větší počet strojů odeslán k Flikům operujícím na italské frontě. Pro zastaralost koncepce a nespolehlivé motory byly postupně vraceny do zázemí a dosluhovaly jako cvičné u školních Fliků 22/D, 37/D, 56/J, 57/Rb, 62/D a 65/D. Operační bojové zůstaly pouze u Fliku 66/D na piavské frontě a u Fliku 64/F v Albánii. Koncem srpna 1918 jich k.u.k. Luftfahrtruppen registrovalo na frontách necelých dvacet.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (D.II)[editovat | editovat zdroj]

Fokker D.II
Fokker D.II

Údaje podle publikace German Aircraft of the First World War[1]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Délka: 6,40 m
  • Rozpětí: 8,75 m
  • Výška: 2,55 m
  • Nosná plocha: 18 m²
  • Prázdná hmotnost: 384 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 576 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový rotační motor Oberursel U.I o výkonu 100 koní (73,55 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 150 km/h
  • Dostup: 4 000 m
  • Stoupavost:
    • Výstup do 1000 m: 4 minuty
    • Výstup do 4000 m: 24 minut
  • Vytrvalost: 1 hodina a 30 minut letu

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fokker D.II na anglické Wikipedii.

  1. a b c GRAY, Peter; THETFORD, Owen. German Aircraft of the First World War. London: Putnam, 1987. ISBN 0-85177-809-7. Kapitola Fokker D.II and D.III, s. 91–94. (anglicky) Reprint druhého vydání z roku 1970. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]