Dornier D.I

Dornier D.1 (Zeppelin Lindau)
	Zeppelin-Lindau (Do) D.I
Určení	Stíhací letoun
Původ	Německo
Výrobce	Luftschiffbau Zeppelin
Šéfkonstruktér	Claude Dornier
První let	1918
Uživatel	Luftstreitkräfte
Vyrobeno kusů	7
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeppelin-Lindau (Do) D.I byl německý jednomístný jednomotorový dvouplošný stíhací letoun z období první světové války.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Roku 1916 vedl konstruktér Claude Dornier pobočku firmy Luftschiffbau Zeppelin ve městě Lindau na břehu Bodamského jezera. Z počátku se zde stavěly létající čluny, až roku 1916 Dornier zkonstruoval první pozemní letoun V-1 vybavený tlačnými motory a rámovým trupem. O rok později vznikl dvoumístný dvouplošník C-I, po něm C-II a nakonec plovákový jednoplošník CS-I, ani jeden stroj však nebyl vyráběn sériově. V roce 1918 bylo zkonstruováno nové stíhací letadlo D.I.

První vzlet proběhl 4. června 1918. Na svou dobu bylo letadlo velmi moderní což budilo nedůvěru jak u pilotů tak u německého letectva. Od konce května do druhé poloviny června byl uspořádán v Adlershofu konkurz stíhacích letadel, kterého se letoun zúčastnil neoficiálně. Dne 3. července jej zkoušel Wilhelm Reinhard velitel letky Jagdgeschwader I Richthofen, pojmenované po jejím dřívějším veliteli Manfredu von Richthofenovi, a letecké eso s 20 sestřely. Při střemhlavém letu povolila jedna vzpěra upevňující horní křídlo, které se utrhlo, stroj havaroval a kapitán Reinhard na následky zranění zemřel.

Po tomto neúspěchu byly při stavbě dalších strojů zesíleny závěsy křídel. Letounu se také vytýkalo těžké ovládání křidélek a špatný výkon při stoupání ve vyšších nadmořských výškách, což bylo odstraněno výměnou motoru. Po úpravách se jeden stroj v říjnu 1918 zúčastnil třetí soutěže na nová stíhací letadla v Adlershofu. Byla objednána sériová výroba 50 kusů, ale začátkem roku 1919 byla výroba zastavena.

Popis konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl na svou dobu velmi moderní, měl samonosná křídla bez vzpěr mezi nimi. Horní křídlo nesly vzpěry odkloněné široce do stran a napojené čtyřmi čepy. Nosníky a žebra křídel byly z duralových nosníků potažených přes polovinu hloubky plechem, zadní část pak byla potažena plátnem spolu s křidélky, která měla duralovou kostru. Také trup letadla s integrální kýlovou plochou a kostry vodorovné ocasní plochy i směrového kormidla byly duralové potažené plátnem. Proudnicová palivová nádrž byla nesena pod trupem a v případě poškození a zapálení se dala odhodit. Podvozek byl nesen dvěma širokými profilovanými vzpěrami.

První prototyp byl poháněn vodou chlazeným řadovým šestiválcem Mercedes D.III o výkonu 118 kW s čelním chladičem na přídi. Po úpravách byl nahrazen řadovým šestiválcem BMW IIIa o výkonu 136 kW.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Po uzavření příměří byly dva stroje prodány do USA. Jeden z prototypů byl dodán americkému námořnictvu a druhý americké armádní letecké službě. Jeden stroj si ponechalo muzeum továrny Dornier ovšem ten byl zničen při bombardování během Druhé světové války.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle^[1]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Rozpětí: 7,80 m,
Délka: 6,37 m
Výška: 2,53 m
Nosná plocha: 18,70 m²
Hmotnost prázdného letounu: 710 kg
Vzletová hmotnost: 890 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Maximální rychlost : 201 km/h
Dostup: 8075 m

Údaje platí pro stroje s motory BMW IIIa.

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

2x kulomet Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Hornát, Jiří. Zeppelin Lindau (Dornier) D-1 . Letectví a kosmonautika. 1990, roč. LXVI., čís. 8, s. 35.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HORNÁT, Jiří. Zeppelin Lindau (Dornier) D-1. Letectví a kosmonautika. 1990, roč. LXVI, čís. 8, s. 35. ISSN 0024-1156.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dornier D.I na Wikimedia Commons
(anglicky) Zeppelin-Lindau (Dornier) D.I

[1] Hornát, Jiří. Zeppelin Lindau (Dornier) D-1 . Letectví a kosmonautika. 1990, roč. LXVI., čís. 8, s. 35.

[1]

Německé vojenské letouny první světové války

Stíhací letouny	Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI

Bombardovací letouny	AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV

Námořní bombardovací letouny	Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L

Průzkumné letouny	AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube

Námořní průzkumné letouny	Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner

Bitevní letouny	Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I

Prototypy a experimentální letouny	Albatros D.IV • Albatros D.XI • Fokker V.8 • Fokker V.38 • Gotha G.VI • Pfalz D.XIV

Značení německých vojenských letadel první světové války