Albatros W.IV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albatros W.IV
Albatros W.IV - první prototyp, u námořního letectva evidován pod č. 747
Albatros W.IV - první prototyp, u námořního letectva evidován pod č. 747
Určení stíhací
Výrobce Albatros Flugzeugwerke
První let 1916
Zařazeno 1917
Vyřazeno (1918)
Uživatel Německo
Rakousko-Uhersko
Výroba 1916-1917
Vyrobeno kusů 118

Albatros W.IV byl německý jednomístný (v několika málo kusech i dvoumístný) dvouplošný hydroplán, používaný během první světové války jako námořní stíhací letoun nejprve v německé, později i v rakousko-uherské armádě.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Počátkem léta 1916 německé námořnictvo vyjádřilo zájem vybavit své jednotky moderním stíhacím hydroplánem a během května a června oslovilo výrobce jako Albatros, Friedrichshafen, Hansa-Branderburg, Lübeck-Travemünde, Roland, Rumpler a Sablatnig (LVG) aby přišli s vlastním návrhem jednomístných stíhacích letounů schopných startu a přistání na vodě. 16. května námořnictvo objednalo tři prototypy Albatros W.IV poháněné řadovým šestiválcem Mercedes D.III o výkonu 160 k (119 kW) a vyzbrojené jedním synchronizovaným kulometem LMG 08/15 ráže 7,92 mm. První prototyp s evidenčním číslem 747 byl dodán k testovací jednotce německého námořnictva Seeflugzeug Versuchs Kommando již během srpna téhož roku. Na první pohled se dalo usuzovat, že nový hydroplán vychází z předchozí verze pozemní stíhačky Albatros D.I, nicméně křídla a VOP byly zcela nové, trup mírně větší a samozřejmě byl letoun vybaven novým podvozkem s plováky.

Již první testy přesvědčily německou admiralitu o slibných vlastnostech letounu a dalších deset předsériových strojů (č. 902-911) bylo objednáno 5. září s tím, že bude pokračovat další vývoj prototypů. Během testů se ukázalo, že plováky jsou příliš křehké a krátké a nejen plováky, ale i křídla špatně odolávaly agresivní mořské vodě. Upravený prototyp s většími plováky a upravenými křídly (přitom těžiště letounu bylo posunuto vpřed) pokračoval v testech spolu s dalším dokončeným strojem č. 785 od 23. září. 29. září byl již typ W.IV schválen a doporučen k zařazení do výzbroje německého námořnictva. V prosinci, na třetím dodaném prototypu s č. 786, již byly také odstraněny přetrvávající problémy s příliš těžkou zádí. Dalšími testy i během služby se ukázala potřeba zdvojení málo efektivních křidélek (křidélka na obou křídlech, pravděpodobně již od č. 902), neboť jednoduché zvětšení rozpětí i s křidélky se ukázalo jako nedostačující.

Na frontě[editovat | editovat zdroj]

Prvních devět z objednaných deseti strojů dodala továrna armádě v únoru 1917 a další dodávky následovaly. První skutečný sériový kus č. 949 měl ještě další doporučená vylepšení a výzbroj doplnil druhý synchronizovaný kulomet. Albatros W.IV operoval na základnách v Severním a Baltském moři. Během služby v armádě se ukázalo, že ačkoli je dolní křídlo proti působení mořské vody plně impregnováno, jeho životnost a životnost dalších dřevěných částí letounu byla poměrně krátká, což byl ovšem problém všech tehdejších dřevěných konstrukcí letadel. Najít optimální řešení ochrany před vlhkem a současné udržení nízké hmotnosti vyžadované v letectví nebylo snadné.

Názory na bojovou kariéru W.IV byly velmi různé. Někteří historici hodnotí Albatros W.IV jako typ s krátkou kariérou, protože není známo příliš mnoho úspěchů z tehdejších bojů, kterých by dosáhl. Jiní letoun chválí a tvrdí, že byl upřednostňován například před jednomístným Rumplerem 6B. Paradoxní je, že obě tvrzení vycházejí z různé interpretace stejných údajů. Na konci války byl totiž ve stavech námořního letectva evidován poměrně velký počet těchto strojů, což by mohlo svědčit o jejich velké oblibě. Nicméně tyto počty se výrazně liší od počtu letadel skutečně operačně nasazených v boji. Pravděpodobněji lze tedy soudit, že byl tento typ stíhacího hydroplánu v bojových operacích nasazován jen minimálně, zatímco byl více používán jako cvičný. Do prosince 1917 bylo vyrobeno celkem 118 kusů, některé se výměnou dostaly do služeb rakousko-uherské armády, mnohé skončily ve skladech a nebyly nikdy bojově nasazeny.

Přehled objednávek a dodaných kusů letounu Albatros W.IV[editovat | editovat zdroj]

Množství Evid. čísla Datum objednávky Datum dodávky Poznámka
3 747, 785, 786 16. května 1916 září-prosinec 1916 prototypy
10 902-911 5. září 1916 únor-duben 1917
20 948-967 6. října 1916 duben-srpen 1917
10 1107–1116 16. prosince 1916 červenec-srpen 1917
25 1302–1326 30. ledna 1917 srpen-říjen 1917 1317, 18, 26 pro rakousko-uherské námořní letectvo
30 1484–1513 19. dubna 1917 srpen-říjen 1917 1495 zničen při statických testech
20 1719–1738 srpen 1917 listopad-prosinec 1917 1504–1508 pro rakousko-uherské námořní letectvo

Specifikace (ev. č. 747)[editovat | editovat zdroj]

Albatros W.IV, č. 747

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 8,5 m
  • Rozpětí horního křídla: 9,5 m
  • Rozpětí dolního křídla: 9,2 m
  • Hloubka profilu křídel: 1,8 m (obě)
  • Vzdálenost mezi křídly: 1,8 m
  • Výška: 3,65 m
  • Plocha křídel: 31 m²
  • Prázdná hmotnost: 709 kg
  • Vzletová hmotnost : 989 kg
  • Pohonná jednotka: 1× řadový šestiválec Mercedes D.III
  • Výkon pohonné jednotky: 160 k (119 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 155 km/h
  • Stoupavost: 1000 m / 5 min, 2000 m / 11,5 min, 3000 m / 20 min

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (ev. č. 949 a další)[editovat | editovat zdroj]

Albatros W.IV, č. 1486, s křidélky na obou křídlech

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 8,4 m
  • Rozpětí horního křídla: 9,5 m
  • Rozpětí dolního křídla: 9,2 m
  • Hloubka profilu křídel: 1,8 m (obě)
  • Vzdálenost mezi křídly: 1,8 m
  • Výška: 3,6 m
  • Plocha křídel: 31,6 m²
  • Prázdná hmotnost: 784 kg
  • Vzletová hmotnost : 1064 kg
  • Pohonná jednotka: 1× řadový šestiválec Mercedes D.III
  • Výkon pohonné jednotky: 160 k (119 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 160 km/h
  • Stoupavost: 1000 m / 5,5 min, 3000 m / 23 min

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Německo, Rakousko-Uhersko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]