Elixane Lechemiová
| Elixane Lechemiová | |
|---|---|
_(48199194177).jpg) Elixane Lechemiová na French Open 2019 | |
| Stát |  Francie |
| Datum narození | 3. září 1991 (32 let) |
| Místo narození | Villeurbanne, Francie[1] |
| Bydliště | Lyon, Francie |
| Výška | 176 cm[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 287 523 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 234–207 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 343. místo (3. dubna 2017) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 211–204 |
| Tituly | 1 WTA, 15 ITF |
| Nejvyšší umístění | 65. místo (7. března 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2022) |
| French Open | 1. kolo (2019, 2020, 2021, 2022, 2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2021) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 2. kolo (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elixane Lechemiová (nepřechýleně: Lechemia, * 3. září 1991 Villeurbanne) je francouzská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2017 na 343. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 65. místě. Trénuje ji Yannick Hesse.[1]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V rámci okruhu ITF debutovala v září 2007, když na turnaji v Limoges dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla další francouzské kvalifikantce Magalii Girardové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2009 na portugalské desetitisícovce v Espinhu, kde s Caroline Garciaovou ovládla čtyřhru. První singlovou trofej získala o rok později v Lleidě. Ve finále katalánské desetitisícovky porazila nejvýše nasazenou Maročanku Nadiu Lalamiovou z páté světové stovky.[3][2]
Na grandslamu debutovala ženským deblem French Open 2019, do něhož obdržela s krajankou Estelle Cascinovou divokou kartu. V úvodním kole však nenašly recept na Španělky Martínezovou Sánchezovou se Sorribesovou Tormovou. Odehrála tím první utkání na okruhu WTA Tour. Ani v dalších čtyřech ročnících nepostoupila z úvodního kola čtyřhry Roland Garros. Na túře WTA si poprvé mimo grandslam zahrála ve čtyřhře úvodního ročníku Lyon Open 2020. S Jessikou Ponchetovou postoupily do čtvrtfinále přes krajanky Chloé Paquetovou s Pauline Parmentierovou, čímž vyhrála první zápas na okruhu WTA Tour.[3][2]
Debutovou finálovou účast na túře WTA proměnila v titul, když s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly ve finále bogotského Copa Colsanitas 2021 rumunsko-německé turnajové dvojky Mihaelu Buzărnescuovou a Annu-Lenu Friedsamovou po dvousetovém průběhu.[4] Podruhé se do souboje o titul probojovala s další zástupkyní amerického tenisu Quinn Gleasonovou na srpnovém Livesport Prague Open 2023. V něm však nestačily na japonsko-gruzínský pár Nao Hibinová a Oxana Kalašnikovová.[5]
Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]
Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]
| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0) |
| WTA 1000 (0) |
| WTA 500 (0) |
| WTA 250 (1–1) |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | duben 2021 | Bogota, Kolumbie | antuka |  Ingrid Neelová
|
 Mihaela Buzărnescuová  Anna-Lena Friedsamová
|
6–3, 6–4 |
| Finalistka | 1. | srpen 2023 | Praha, Česko | tvrdý | Quinn Gleasonová
|
 Nao Hibinová  Oxana Kalašnikovová
|
7–6(9–7), 5–7, [3–10] |
Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (0–1 Č) | |
Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | listopad 2022 | Montevideo, Uruguay | antuka | Quinn Gleasonová
|
 Ingrid Gamarra Martinsová Luisa Stefaniová
|
5–7, 7–6(8–6), [6–10] |
Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (4 tituly)[editovat | editovat zdroj]
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | září 2010 | Lleida, Španělsko | antuka |  Nadia Lalamiová
|
7–6(3), 6–1 |
| 2. | květen 2016 | Antalya, Turecko | tvrdý |  Yuliana Lizarazová
|
6–3, 3–6, 6–4 |
| 3. | září 2016 | Pétange, Lucembursko | tvrdý (h) |  Magali Kempenová
|
6–3, 6–0 |
| 4. | říjen 2016 | Loughborough, Spojené království | tvrdý (h) |  Petra Krejsová
|
7–5, 6–1 |
Čtyřhra (15 titulů)[editovat | editovat zdroj]
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | září 2009 | Espinho, Portugalsko | antuka | Caroline Garciaová
|
 Mišel Ochremčuková Morgane Ponsová
|
7–5, 6–1 |
| 2. | listopad 2009 | Équeurdreville, Francie | tvrdý (h) | Constance Sibilleová
|
 Elica Kostovová Kinnie Laisnéová
|
6–4, 6–2 |
| 3. | srpen 2010 | Innsbruck, Rakousko | antuka | Victoria Larrièreová
|
 Xenia Knollová Amra Sadikovićová
|
bez boje |
| 4. | listopad 2016 | Solarino, Itálie | koberec | Mathilde Armitanová
|
 Deborah Chiesaová Maria Masiniová
|
7–5, 6–1 |
| 5. | březen 2018 | Mâcon, Francie | tvrdý | Mathilde Armitanová
|
Manon Arcangioliová  Diāna Marcinkēvičová
|
6–1, 3–6, [10–8] |
| 6. | červen 2018 | Montpellier, Francie | antuka | Alice Raméová
|
Carolina Alvesová Martina Colmegnová
|
6–7(5), 6–2, [10–6] |
| 7. | červen 2018 | Périgueux, Francie | antuka |  Eleni Kordolaimiová
|
 Cristina Bucșová María Herazo Gonzálezová
|
6–4, 3–6, [11–9] |
| 8. | červenec 2018 | Setúbal, Portugal | tvrdý | Mathilde Armitanová
|
 Tereza Mihalíková Julia Terzijská
|
6–7(5), 6–3, [13–11] |
| 9. | listopad 2018 | Nantes, Francie | tvrdý (h) | Estelle Cascinová
|
 Akgul Amanmuradovová  Alina Siličová
|
7–5, 6–4 |
| 10. | únor 2019 | Grenoble, Francie | tvrdý (h) | Estelle Cascinová
|
Andreea Mituová Elena-Gabriela Ruseová
|
6–2, 6–2 |
| 11. | březen 2019 | Gonesse, Francie | antuka | Mathilde Armitanová
|
Tayisiya Mordergerová Yana Mordergerová
|
7–6(1), 7–5 |
| 12. | duben 2019 | Calvi, Francie | tvrdý | Estelle Cascinová
|
Jekatěrina Kazionovová  Linnéa Malmqvistová
|
6–3, 6–2 |
| 13. | duben 2019 | Pula, Itálie | antuka | Manon Arcangioliová
|
Viktorija Kanová Anna Morginová
|
bez boje |
| 14. | únor 2020 | Grenoble, Francie | tvrdý (h) | Amandine Hesseová
|
 Samantha Murray Sharanová Julia Wachaczyková
|
6–3, 4–6, [13–11] |
| 15. | září 2022 | Praha, Česko | antuka | Julia Lohoffová
|
Linda Klimovičová Dominika Šalková
|
7–5, 7–5 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elixane Lechemiová na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Elixane Lechemiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 5. srpna 2023
- ↑ a b c Elixane Lechemiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 5. srpna 2023
- ↑ a b Elixane Lechemia Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mihaea Buzărnescu, vicecampioană la Bogota. Epoch Times România [online]. 2021-04-11 [cit. 2023-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. (rumunsky)
- ↑ Lucky loser Hibino upsets Noskova in Prague final for third career title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elixane Lechemiová na Wikimedia Commons - Elixane Lechemiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Elixane Lechemiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Elixane Lechemiová na X (dříve Twitteru)
- Elixane Lechemiová na Instagramu
