Dálnice D55

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dálnice D55
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic ČR
ZačátekOlomouc
KonecBřeclav
Celková délka101 km
    v provozu:19 km
    ve výstavbě:3 km
    v přípravě:79 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Olomoucký kraj
  • Zlínský kraj
  • Jihomoravský kraj
  • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Dálnice D55 u Pravčic.
    Dálnice D55 u Pravčic.
    Objekty na trase
         (1) Holice D35 E442 E462
         Most přes Týnečku (10 m)
         (2) Velký Týnec
         Ekodukt (40 m)
         Most přes Loučský potok (xx m)
         Odpočívka Majetín
         Most přes Olešnici (xx m)
         (15) Přerov-sever D1
    (dále v peáži s D1)
         Provizorní nájezd I55
        == Hranice mezi Olomouckým krajem a Zlínským krajem
        16x16px link=Mimoúrovňová křižovatka (16) Hulín D1 D49
         Most přes Rusavu (48 m)
         (17) Hulín-východ II432
         Most přes údolí potoka Žabínek (150 m)
         Most přes železnici Kojetín - Valašské Meziříčí (65 m)
         Odpočívka Kurovice
         (30) Otrokovice-sever
         Most přes Dřevnici (83 m)
         (32) Otrokovice-jih I49
         Konec zpoplatněného úseku
         Provizorní ukončení dálnice I49
         (35) Napajedla I55
    (další úseky v přípravě)
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Dálnice D55 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R55[1]) je dálnice, která v budoucnu povede z Olomouce přes Přerov, Hulín, Otrokovice, Uherské Hradiště a Hodonín do Břeclavi (v úseku Přerov – Hulín peážně s dálnicí D1), její celková délka bude 101 km. V současnosti jsou zprovozněny tři úseky: první o délce 1,234 km u Olomouce na křížení s dálnicí D35 (tento čtyřpruhový úsek je značen jako silnice I/55, zprovozněn byl 8. listopadu 2002), druhý mezi Hulínem (křižovatka s dálnicí D1 a v budoucnosti i s dálnicí D49) a Otrokovicemi o délce 13,300 km (otevřen 3. prosince 2010) a třetí navazující severovýchodní obchvat Otrokovic (délka 3,030 km) uvedený do provozu 27. října 2006.[2]

    Zprovozněné výjezdy

    • Exit 1 Olomouc-jih (křížení s D35)
    • Exit 16 Hulín (křížení s D1 a v budoucnosti i s D49)
    • Exit 17 Hulín-východ
    • Exit 30 Otrokovice-sever
    • Exit 32 Otrokovice-jih

    Úseky

    Číslo úseku Úsek Délka Zahájení výstavby Uvedení do provozu
    5501 Olomouc - Kokory 7,54 km plánováno 2021 plánováno 2024
    5502 Kokory - Přerov 5,96 km plánováno 2021 plánováno 2024
    0135 Hulín - Hulín-východ 2,7 km 05/2008 12/2010
    5503 Hulín - Skalka 10,8 km 07/2008 12/2010
    5504 Otrokovice, SV obchvat 3,03 km 02/2002 10/2006
    5505 Otrokovice, JV obchvat 3,14 km 3. 10. 2018 10/2021
    5506 Napajedla - Babice 7,98 km plánováno 2020[3] ?
    5507 Babice - Staré Město 8,25 km plánováno 2020[3] ?
    5508 Staré Město - Moravský Písek 9 km plánováno 2020[3] ?
    5509 Moravský Písek - Bzenec 4,2 km plánováno 2020[3] ?
    5510 Bzenec - Bzenec-Přívoz 2,98 km 1/2 profil - plánováno 2021[3]

    2/2 profil - ?

    ?
    5511 Bzenec-Přívoz - Rohatec 10,75 km 1/2 profil - plánováno 2021[3]

    2/2 profil - ?

    ?
    5512 Rohatec - Lužice 11,5 km plánováno 2025[3] ?
    5513 Lužice - Břeclav 12 km plánováno 2025[3] ?

    Spory o trasu silnice a dopad na životní prostředí

    Dálnice byla naplánována přes Bzenec Přívoz, kde jsou však chráněné oblasti Strážnické Pomoraví a Váté písky. Některé organizace pro ochranu přírody proto předkládají návrh, aby trasa dálnice vedla na Blatnici, Kozojídky atd., což však odmítá Ministerstvo životního prostředí.

    Podle organizace Děti Země je viníkem problémů bývalé vedení ministerstva v čele s Liborem Ambrozkem, které 4. července 2006 souhlasilo s trasou přes chráněnou ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, a vedení Jihomoravského kraje v čele s Stanislavem Juránkem, které 23. září 2004 přes upozornění MŽP v územním plánu kraje ignorovalo možnou trasu D55 mimo chráněnou oblast. Evropská komise v dopise z června 2008 odmítla pokus bývalého hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše (ODS) zdůvodnit neposouzení alternativního řešení bez poničení chráněné oblasti.[4]

    V roce 2009 byla zveřejněna dokumentace vlivu případné stavby dálnice na životní prostředí (EIA), která však podle České společnosti ornitologické a sdružení Děti Země nebyla zpracována ve variantách. Dokumentace obsahuje pouze návrh na výstavbu dvou zahloubených tunelů délky 8,4 km v ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, ale nikoli zbývajících 40 % trasy plánované v chráněné oblasti.[5]

    Reference

    Externí odkazy