Dunántúl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dunántúl (Nyugat-Magyarország) podle NUTS:HU

Dunántúl, (česky: Zadunají), také Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko), je maďarská oblast na západ od Dunaje a podle dělení NUTS:HU jedna z maďarských tzv. částí státu.

Vymezení oblasti[editovat | editovat zdroj]

Dunántúl se rozprostírá v západní části Maďarska. Ze severu a východu je ohraničena Dunajem, z jihu Drávou a ze západu státní hranicí s Rakouskem. Zabírá tedy veškeré území na západ od Dunaje. Tedy i část Közép-Magyarország a hlavního města Budapešti.

NUTS:HU[editovat | editovat zdroj]

První stupeň dělení dle NUTS:HU vymezuje oblast Dunántúl na následující regiony a župy:

Regiony Župy Města s župním právem
Közép-Dunántúl
(Střední Zadunají)
Fejér Dunaújváros, Székesfehérvár
Komárom-Esztergom Komárom-Esztergom Tatabánya
Veszprém Veszprém Veszprém
Nyugat-Dunántúl
(Západní Zadunají)
Győr-Moson-Sopron Győr-Moson-Sopron Győr, Sopron
Vas Vas Szombathely
Zala Zala Nagykanizsa, Zalaegerszeg
Dél-Dunántúl
(Jižní Zadunají)
Baranya Baranya Pécs
Somogy Somogy Kaposvár
Tolna Tolna Szekszárd

Tedy podle dělení NUTS nepatří do Dunántúl západní část župy Pest a hlavního města Budapešti. A menší celky z župy Bács-Kiskun.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Povrch oblasti je velice různorodý, na západě a u Balatonu jsou mírná pohoří dosahující výšky až 800 m n.m., na severu a jihu je rovina. V samém srdci oblasti leží jezero Balaton.

Jezera[editovat | editovat zdroj]

Řeky[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Pannonhalma - Benediktinské arciopatství

Spolu s Budapeští patří Dunántúl (především Közép-Dunántúl), kde leží jezero Balaton, k nejnavštěvovanějším místům Maďarska.

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Národní parky[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Dunántúl byla osídlena již v době kamenné. V pozdějších dobách tu pobývaly Keltové, krátce před začátkem našeho letopočtu území obsadili Římané a vytvořili tu svou provincii Panonii. Římské legie zde stavěly města, silnice a vojenské tábory. Zbytky těchto staveb jsou patrné v celé oblasti. V 9. století část území patřila k Velkomoravské říši, po příchodu Maďarů se zde usadil kmen vedený rodem Arpádovců, který si postupně podmanil celou oblast. Proto se také Dunántúl stal kolébkou Uherského státu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMÁŠEK, Radim. Maďarsko (průvodce Olympia). Praha : Nakladatelství Olympia, 1988. Kapitola Zadunají, s. 127-204. (Čeština) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dunántúl na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]