Dinant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dinant
Dinant JPG01.jpg
Dinant: Máza, kolegiátní kostel Notre-Dame a citadela
Symboly obce
Dinant – znak Dinant – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
Dinant Namur Belgium Map.png BelgiumNamur.png
Poloha města v provincii Namur a v arr. Dinant Poloha provincie Namur na mapě Belgie
Zeměpisné údaje
Region Flag of Wallonia.svg Valonsko
Společenství Flag of Wallonia.svg Francouzské
Provincie Flag province namur.svg Namur
Arrondissement Dinant

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 99,80 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
13 091 (1. 7. 2006)
47,79 %
52,21 %
131 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
24,78 %
57,28 %
17,94 %
Cizinci 3,56 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 22,17 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 10 529 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Richard Fournaux (LDB)
Vládnoucí strany LDB
Počet zastupitelů 23
Další informace
PSČ 5500, 5501, 5502, 5503, 5504
Telefonní předvolba 082
Oficiální web www.dinant.be

Dinant je frankofonní město v Belgii. Nachází se ve valonské provincii Namur 28 km na jih od města Namur, 90 km jižně od Bruselu a 21 km severně od francouzských hranic.[1] Protéká jím řeka Máza. Město má 13 091 obyvatel (1. července 2006), jeho rozloha činí 99,80 km² a hustota zalidnění je 131 obyvatel na km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla osídlena již v neolitu a v dobách Keltů a Římanů. První zmínka o osadě Dinant se objevuje ve spisu Kosmografie z roku 670 od anonyma z Ravenny. Na počátku 7. století si Dinant zvolil jako své sídlo jeho patron sv. Perpetuus, biskup z Tongerenu a Maastrichtu, a založil zde kostel sv. Vincenta. Roku 870 římský císař Karel II. Holý rozdělil Dinant na dvě části: jedna se ocitla pod správou hrabství Namur a druhá připadla tongerenskému a později lutyšskému biskupství. V 11. století se stal Dinant jedním z 23 nejdůležitějších měst („bonnes villes“) knížectví Lutych. V té době také vznikl první kamenný most přes Mázu (roku 1080) a byla provedena rozsáhlá oprava dinantského hradu. Dinant byl součástí knížectví Lutych až do konce 18. století. Obyvatelé se vůči nadvládě knížectví Lutych někdy bouřili, jindy se však město účastnilo bojů na straně knížectví, zejména proti sousednímu hrabství Namur.

Vzhledem ke své strategické poloze byl Dinant často vystaven bojům a drancování. Roku 1464 v Dinantu propuklo povstání proti lutyšskému knížeti-biskupovi Ludvíku Bourbonskému, synovci Filipa III. Dobrého. O dva roky později Filip III. Dobrý a jeho syn Karel Smělý město dobyli a vypálili. 800 obyvatel bylo při masakru vhozeno do řeky Mázy.

Dinant

Během válek mezi Francií a Španělskem v 16. a 17. století Dinant navzdory své neutralitě prožíval období úpadku, hladomorů a epidemií. Roku 1675 bylo město obsazeno francouzskou armádou pod vedením maršála Françoise de Créquy. Na konci 18. století se Dinantu nakrátko zmocnilo Rakousko a roku 1795 se celé biskupství Lutych stalo součástí Francie.

Na začátku první světové války se stal Dinant dějištěm dalšího krvavého masakru. Německá armáda tehdy na místě popravila 674 civilních obyvatel a některé čtvrti města byly zcela zničeny požárem.

Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

  • Kolegiátní kostel Notre-Dame (13.14. století)
  • Citadela, postavená Nizozemci v letech 18181821 na skále ve výšce 100 m nad hladinou řeky Mázy. Původně na jejím místě stála citadela postavená v 11. století a zničená Francouzi roku 1703.
  • Skála Bayard

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Družba[editovat | editovat zdroj]

Dinant má družbu s následujícími městy:

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Vzdálenost Dinantu od velkých měst v Belgii a sousedních státech na oficiálních stránkách města

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]