Carl Maria von Weber

Carl Maria von Weber
Carl Maria von Weber
Základní informace
Narození	18. prosince 1786; Eutin
Úmrtí	5. června 1826 (ve věku 39 let); Londýn
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Starý katolický hřbitov v Drážďanech
Žánry	klasická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, dirigent, klavírista, kytarista, klasický kytarista a hudební kritik
Nástroje	kytara a klavír
Významná díla	Čarostřelec; Oberon
Manžel(ka)	Caroline Weberová
Děti	Carl Philipp Maria von Weber
Rodiče	Franz Anton von Weber a Genovefa von Weber
Příbuzní	Maria Antonia Weberová (sourozenec); Josepha Hoferová (sestřenice); Aloysia Langeová (sestřenice); Constanze Mozartová (sestřenice); Sophie Weberová (sestřenice); Franz Fridolin Weber (strýc z otcovy strany); Carl Maria von Weber a Maria Karoline von Wildenbruchová (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Maria von Weber (18. listopadu 1786, Eutin – 5. června 1826, Londýn) byl německý hudební skladatel, kapelník, klavírista a dirigent působící na přelomu 18. a 19. století. Je po něm také pojmenován mezinárodní vlak EuroCity číslo 170 z Prahy do Berlína a 171 z Berlína do Prahy.

Životopis

Mládí

Přesné datum jeho narození není známo, ale 20. listopadu 1786 byl v místním kostele pokřtěn. V té době byl jeho otec Franz Anton hudebním ředitelem u knížete a biskupa z Lübecku, ale brzy poté si spolu se svou ženou, herečkou a zpěvačkou, založil kočovnou divadelní společnost. Tak se u mladého chlapce vytvořil vášnivý zájem o umění, a ačkoliv nebyl silný (mírně kulhal) a jeho vzdělání bylo jen útržkovité, bylo brzy jasné, že se u něj jedná o výjimečný hudební talent.

Studoval u Michaela Haydna, bratra známého skladatele, a v jedenácti letech napsal svoji první divadelní hru se zpěvy (komickou operu s německým textem) a rychle se pustil do dalších, z nichž jedna, Lesní panna, byla uvedena v listopadu 1800 ve Freibergu v Sasku, nedlouho po jeho čtrnáctých narozeninách.

Na počátku roku 1803 byla v Augsburgu uvedena jeho opera Peter Schmoll a jeho sousedé; poté se vydal do Vídně studovat u abbého Voglera. V sedmnácti byl jmenován dvorním kapelníkem města Vratislavi, kam dorazil v roce 1804.

Dospělost

Ve Vratislavské opeře změnil repertoár, prodloužil zkušební období a propouštěl starší zpěváky, proto se setkal s nevolí. Zvláštní nehoda (napil se kyseliny určené na leptání rytin na místo vína) způsobila, že byl na několik měsíců upoután na lůžko a jeho reformy se neuskutečnily. Na protest odstoupil a brzy si našel novou práci, nejprve na dvoře vévody Friedricha Eugena Heinricha von Württemberg-Oels v Karlsruhe (dnes vesnice Pokój severně od Opole). Bylo to období, kdy byl uvězněn za své nemalé dluhy, ale také si vytvořil jméno koncertního klavíristy.

Nakonec v roce 1813 přijal nové místo ředitele pražské Opery, kde se pustil do získávání nových umělců a zlepšování umělecké úrovně. V té době však také začal trpět tuberkulózou, na kterou později zemřel.

Rovněž navázal dva bouřlivé milostné vztahy, první s Theresou Brunettiovou a druhý se zpěvačkou Carolinou Brandtovou, s níž se nakonec v Praze 4. listopadu 1817 oženil. V té době se přestěhoval z Prahy na podobné místo v Drážďanech, kde, podpořen královským štolbou, vévodou Vitzhumem, začal vytvářet středisko německé opery. Kromě Mozartových a Beethovenových oper rovněž uváděl hru Jessondu a za čas i své vlastní Čarostřelce a Euryanthe. V roce 1819 doplnil svůj repertoár instrumentálních skladeb o „rondo brillant“ pro klavír s názvem Vyzvání k tanci.

Jedním z jeho přínosů k umění dirigování je to, že jako první zavedl použití taktovky u dirigentského pultu.^[zdroj⁠?]

Konec života a smrt

V roce 1823 se vydal do Rakouska na premiéru opery Euryanthe, která se konala 25. října, ale opera měla jen slabý úspěch. Když se vrátil do Drážďan, uvědomil si, že se jeho zdraví zhoršuje, neboť kulhání se zhoršovalo a trpěl neustálým kašlem. Řada lázeňských léčení, jimž se podrobil následující léto, příliš nepomohla, a když mu lékař sdělil, že mu příliš času nezbývá, začal uspořádávat své záležitosti. Marně hledaje vhodnou léčbu navštívil rovněž Mariánské Lázně.

S ohledem na osud své rodiny souhlasil s tím, že napíše operu pro Royal Opera House Covent Garden v Londýně. Byl to Oberon s libretem hýřícím fantazií, z něhož měl obavy, ale v roce 1825 se přece jen do komponování pustil. Tváří v tvář úzkosti své ženy odjel do Londýna co nejdříve, následujícího února, a do města dorazil 4. března. Ačkoliv se jeho příznaky nemoci v chladném a mlhavém počasí stále zhoršovaly, 12. dubna úspěšně dirigoval premiéru své nové opery. Měl v úmyslu opustit Londýn 6. června, ale o den dříve byl nalezen mrtev ve svém pokoji. Náchylný k tuberkulóze, pravděpodobně zemřel na rakovinu hrtanu. Byl pohřben v Londýně. V roce 1844 se jeho ostatky vrátily do Drážďan, kde Richard Wagner pronesl pohřební řeč.

Nejvýznamnější díla

Čarostřelec
Euryanta
Vesnice
Vyzvání k tanci
Oberon
Klavírní repertoár
La Spectre de la rose
Lesník
Wroclavská opera
Suthan
John a Jack
Moruss
Umělec
Caspar
Bláznivý závod
Orchestrální chemie
Přesvědčení
Mistr loutkař
Lektvar

Odkazy

Literatura

NĚMEC, Zdeněk. Weberova pražská léta. 1. vyd. Praha: L. Mazáč, 1944. 319 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Maria von Weber na Wikimedia Commons
Galerie Carl Maria von Weber na Wikimedia Commons
Volně přístupné partitury děl od C. M. von Webera v projektu IMSLP
Carl Maria von Weber na projektu Musopen