Zvonek zahradní
 Zvonek zahradní | |
|---|---|
 Zvonek zahradní v květu (Campanula medium) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | zvonkovité (Campanulaceae) |
| Podčeleď | Campanuloideae |
| Rod | zvonek (Campanula) |
| Binomické jméno | |
| Campanula medium L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvonek zahradní (Campanula medium) je okrasná rostlina, která v zahradách vykvétá modrofialovými, růžovými nebo bílými zvonkovitými květy. Je dvouletou rostlinou pocházející z Francie a Itálie, v Česku tudíž není původním druhem a je tam považována za neofyt. Přestože květině české podnebí poměrně vyhovuje, samovolně se příliš nešíří, zplanělá byla zjištěna v české přírodě teprve roku 1968 a od té doby je její výskyt mimo zahrady pozorován jen ojediněle.[1][2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Pro svůj vzhled, nenáročnost a možnost růst v zahradě na záhoně nebo posloužit jako květina k řezu, byl zvonek zahradní druhotně rozšířen do mnoha zemí Evropy. Mimo Česka to jsou Maďarsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Ukrajina a Velká Británie.
Mimo Evropu byl lidmi zaveden do Severní Ameriky, do přírody Spojených států amerických a Kanady, stejně jako na ostrovy Nového Zélandu.[1][4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Převážná většina zvonků rostoucích v Česku jsou trvalky, kdežto zvonek zahradní je dvouletá rostlina, která ke svému vývinu lodyhy a kvetení potřebuje studenou klidovou etapu. V prvém roce ze semene vyklíčí a vytvoří listovou růžici. Následné zimní nízké teploty vybudí v mladé rostlině tvorbu květů a ta v časném letním období vykvete, po dozrání semen před další zimou uhyne. Kvete od začátku června do srpna. Počet chromozomů 2n = 34.
Ve své domovině roste na teplých, osluněných travnatých i kamenitých stráních, nebo i skaliskách, kde se přirozeně rozmnožuje. Mimo tato původní území se pěstuje v částech Evropy i Ameriky v zahradách jako okrasná rostlina, odkud v řídkých případech uniká a objevuje se především v okolí lidských sídel a zahrad. Je hemikryptofyt, jemuž nejlépe vyhovuje slunné stanoviště, ve stínu podstatně hůře kvete. Nepotřebuje hlubokou půdy, protože živiny čerpá převážně z povrchové vrstvy. Nejsou vhodné půdy suché ani přemokřené, při přehnojení dusíkem snadno vymrzá.[1][2][3][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Prvým rokem vyroste přízemní listová růžice s dlouze řapíkatými, vejčitě podlouhlými listy štětinatě chlupatými. Následným rokem se v růžici vyvine přímá, většinou větvená lodyha, která bývá vysoká 40 až 90 cm. Je porostlá přisedlými, chlupatými, kopinatými listy se srdčitou bázi, které jsou po obvodě nestejně pilovité.
V horní části lodyhy vyrůstají, z paždí drobných listenů, nicí květy na krátkých stopkách a vytvářejí květenství hrozen či latu. Oboupohlavný pětičetný květ má kališní cípy vejčitě kopinaté, až 1,5 cm dlouhé a vytrvalé. Koruna je široce zvonkovitá, u báze baňatá, 3 až 5 cm dlouhá a její rozestálé, na koncí ven vyhnuté cípy bývají modré, ale i bílé, růžové či červené. Pět volných tyčinek, u báze s rozšířenými nitkami, nese volné prašníky. Trojpouzdrý spodní semeník je zakončen chlupatou čnělkou rozeklanou do pětilaločné blizny.
Květy jsou hmyzosnubné a silně proterandrické. Brzy po otevření květů pyl z prašníků vypadá na chlupatou čnělku, jejíž blizna ještě není dospělá. Opylující hmyz stírá pyl z chlupů čnělky a odnáší jej na cizí květy s bliznou schopnou se již oplodnit. V době dozrání blizny již v květu není pylu a hmyz přilétající za nektarem, prýštícím hluboko u báze tyčinek, nechtěně bliznu opyluje pylem přineseným z jiných květů.
Plodem je hnědá, tenkostěnná, mnohosemenná, pětipouzdrá tobolka, obalená vytrvalým kalichem, která se otvírá pěti otvory mezi žebry u báze. Obsahuje velmi drobná, šupinkovitá, slámově žlutá semena.[1][2][3][5][6]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Zvonek zahradní se rozmnožuje výhradně pohlavně, semeny, která si podržují klíčivost tři roky. V zahradnické praxi se semena vysévají do vlhkého rašelinového substrátu na rozhraní května a června, teplota se udržuje na 20 °C. Vyrašené rostlinky se postupně pikýrují a následně rozsazují do květináčů, zimu přečkají ve studeném skleníku při teplotě +5 až -5 °C, kdy u nich dochází k jarovizaci.
Rostlina se řadí mezi druhy dlouhodenní, které potřebují dlouhý den pro vývoj květů a nastartování kvetení. Při rychlení se rostlinám den prodlužuje přisvětlováním, obvyklou metodou je přerušování tmy během noci, kdy v době od 22.00 do 3.00 hod se rostlinám svítí; dobou zahájení přisvětlování se řídí čas začátku kvetení.
U rostlin se vyžaduje kompaktnost, které se dociluje zkracováním hlavní osy, což se provádí chemicky nebo řezem. Nezkrácené rostliny rostou sloupovitě nebo pyramidálně a bývají vysoké 40 až 80 cm, kdežto zkrácené jsou kulovité a vysoké 30 až 50 cm.[2][3][5]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Zvonek zahradní je vhodnou záhonovou květinou pro skupinové i solitérní výsadby. Vyniká ve smíšených květinových záhonech, svými až 5 cm dlouhými květy vždy upoutá pozornost. Může být použit jako hrnková rostlina nebo jako rostlina pro řez květů. V kultuře je pěstována celá řada kultivarů, které se navzájem odlišují barvou květů i vzrůstem. V Česku je nejčastěji pěstovaný 'Single Rose-Pink', kdy lodyhy vyrůstající v trsu bývají vysoké 60 až 80 cm a mají růžové květy.[1][2][3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rostlina s bílými květy -
Rostlina s fialovými květy -
Nezralá pětipouzdrá tobolka -
Drobná, šupinkovitá semínka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e HAŠKOVEC, Cedrik; HAŠKOVCOVÁ, Štěpánka. BOTANY.cz: Zvonek zahradní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2009-09-14 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Campanula medium, s. 729.
- ↑ a b c d e SPILKOVÁ, Kateřina. Průzkum biologie a technologie Campanula medium. Lednice, 2008 [cit. 2021-10-06]. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce František Kobza. Dostupné online.
- ↑ POWO: Campanula medium [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KAŠŠÁK, Pavol. Campanula medium [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
- ↑ CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Campanula medium [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zvonek zahradní na Wikimedia Commons 
Taxon Campanula medium ve Wikidruzích
