Letecký útok na Prahu 14. února 1945
Nálet amerického letectva na Prahu 14. února 1945 byl podle pilotů důsledkem chyby v navigaci – bombardéry se měly zúčastnit masivního náletu na Drážďany, který probíhal od 13. do 15. února. K jiným americkým náletům na Prahu došlo 15. listopadu 1944 a 25. března 1945.
Průběh náletu
Nálet provedlo 62 amerických letounů B-17. Každý B-17 nesl šestnáct pětisetliberních (227 kg) bomb. Čtrnáctého února bylo policejně nahlášeno 250 svržených bomb, což odpovídá šestnácti strojům po šestnácti, plus šest ztracených, tedy přes 58 tun (58112 kg). Bombardéry, které startovaly ze základny v anglickém Nuthampsteadu,[4] svrhly během Popeleční středy (14. února) roku 1945 přes padesát tun bomb na obydlené části Prahy. Nalétávající letadla položila koberec směrem od Radlic až téměř po žižkovské Nákladové nádraží – bombardování zasáhlo Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. Celkem 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Zničeno bylo 183 domů či historických objektů a dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno (Emauzský klášter, Faustův dům, Vinohradská synagoga), sochy na Palackého mostě[5] apod. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Mimo objekty bylo napočítáno dalších 67 zásahů. Nálet nezničil žádnou z továren, které by mohli využít okupanti.[6]
Tragický omyl
Bombardování Prahy bylo způsobeno navigačním omylem, navigátoři 62 amerických bombardérů hlásili do vysílaček, že se nacházejí nad cílovým městem shozu pum:„někde nad Drážďany“. Po celou dobu letu z Velké Británie panovala naprostá mlha. Praha nepatřila mezi náhradní cíle bombardování, na které se měl svrhnout náklad bomb, kdyby se nepodařil shoz na primární cíl. Spojenecká bombardování českého území způsobila značné škody nacistům.[zdroj?] Omyly, ke kterým došlo, se staly vděčným soustem jak nacistické, tak komunistické propagandy.[7][8][9][10]
Selhání obrany
Letecké poplachy byly za války tak časté, že je mnoho Pražanů časem přestalo brát vážně. Domnívali se, že Praze – jakožto českému městu – nehrozí skutečné nebezpečí. Poplach byl tak vyvolán až ve chvíli, kdy už skutečně probíhal nálet. Vzhledem k tomu, že samotný nálet probíhal velmi rychle – jeho trvání se odhaduje na tři minuty – byl skutečný čas, potřebný k ukrytí, velmi krátký. K ničivosti útoku přispěl i fakt, že německé letectvo (jehož úkolem bylo mj. chránit města a strategické cíle před nálety) bylo ke konci války ve špatném stavu a že pražský hasičský sbor musel o den dříve odjet pomáhat hasit hořící Drážďany.
Ostatní nálety
Praha se během války stala cílem spojeneckého bombardování několikrát.
Dne 15. listopadu 1944 zaútočila dvě letadla na městskou elektrárnu v Holešovicích.
Dne 25. března 1945 došlo k útoku na strategické cíle v Libni, Kbelích a Vysočanech. Při tomto útoku bylo usmrceno 235 osob a dalších 417 bylo zraněno. Zasaženo bylo 527 objektů a napočítáno dalších 74 zásahů mimo objekty.
Na dnešním území Prahy zaútočily několikrát americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři) na lokomotivy a v jednom případě na kolonu německých uprchlíků: 3. března, 1., 18., 25. a 30. dubna 1945.
Během Pražského povstání v květnu 1945 došlo rovněž k několika útokům ze strany německého letectva namířeným například proti budově Československého rozhlasu na Schwerinově (dnes Vinohradské) třídě nebo na Poděbradská kasárna (dnes obchodní centrum Paladium na Náměstí Republiky). Budova Československého rozhlasu byla tímto bombardováním dosti těžce poškozena a povstalecké vysílání muselo být kvůli tomu přemístěno jinam.
Odkazy
Literatura
- PLAVEC, Michal. Strach nás ochromil : tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech. Cheb: Svět křídel, 2012. ISBN 978-80-87567-03-6 (váz.).
- PLAVEC, Michal. Kravavá Popeleční středa 1945. Lidové noviny. 2015-2-9.
- PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech. Cheb : Svět křídel, 2008.
- UHLÍŘ, Jan Boris. Bomby na Prahu. Praha : Prostor 2011
Reference
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války (Na věčnou paměť Obětem náletu v Radlicích 14. února 1945) [online]. ulice Kostelní, Praha 5-Radlice, u kapličky svatého Jana Nepomuckého: www.vets.cz, 2006-02-21 [cit. 2016-03-10]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32287. Dostupné online.
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války (Na věčnou paměť Obětem náletu v Radlicích 14. února 1945) [online]. ulice Kostelní, Praha 5-Radlice, u kapličky svatého Jana Nepomuckého: www.vets.cz, 2006-02-21 [cit. 2016-03-10]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32287. Dostupné online.
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem náletu (Na věčnou paměť Obětem náletu v Radlicích 14. února 1945) [online]. ulice Kostelní, Praha 5-Radlice, u kapličky svatého Jana Nepomuckého: www.vets.estranky.cz (archivní vets), 2006-02-21 [cit. 2016-03-10]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32287. Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránky 398. bombardovací skupiny, operační hlášení ze 14. února 1945
- ↑ Osudy Myslbekových sousoší z Palackého mostu. stary-web.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Jan B. Uhlíř, Bomby na Prahu,Prostor 2011
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/presne-pred-67-lety-rozbombardovali-spojenci-prahu-zemrelo-700-lidi-pyv-/domaci.aspx?c=A120214_1732960_praha-zpravy_ab
- ↑ http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/pred-60-lety-praha-zazila-americky-nalet
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/bomby-na-protektorat-nalety-a-propaganda-fpc-/domaci.aspx?c=A150513_153553_domaci_jw
- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/361658-pred-sedmdesati-lety-padaly-na-prahu-bomby.html
Externí odkazy
- Dobové vysílání rozhlasu
- Fotografie Emauzského kláštera
- Nálet na Prahu v únoru 1945
- Bombardování Prahy v březnu 1945 – náhoda, omyl či záměr?
- [1] – Pořad Českého rozhlasu Plus Nic než bolest, obsahuje řadu unikátních rozhlasových nahrávek, vzniklých krátce po bombardování Prahy.
- Tragický americký nálet na Prahu 14. února 1945 [online]. vhu.cz [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
