Přeskočit na obsah

Bedřich Kozelka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich Kozelka
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1970
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození6. března 1902
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1970 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád Klementa Gottwalda
Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Kozelka (6. března 1902 Praha – 21. července 1970 Praha[1][2]) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Dětství strávil v Hrdlořezích u Prahy.[3] Za první světové války se vyučil frézařem v podniku Českomoravská Kolben-Daněk.[4] Už tehdy byl aktivní v dělnickém a odborovém hnutí. Ve věku šestnácti let se stal funkcionářem sociálně demokratické Dělnické tělocvičné jednoty. Podílel se na prosincové generální stávce v roce 1920. Pak pracoval v Komsomolu a rudých odborech.[3]

Do KSČ vstoupil roku 1924.[3][5] Za první republiky byl aktivní v komunální politice v Praze. V období let 1936–1938 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5] Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Hned na počátku okupace byl zatčen[3] a vězněn v koncentračním táboře Dachau a koncentračním táboře Buchenwald.[3]

Dne 26. května 1945 se vrátil do vlasti.[3] Po válce se opět zapojil do veřejného a politického života. Stal se vedoucím závodní organizace KSČ v podniku ČKD v Praze.[5] Zastával četné stranické posty. Již v listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V letech 1951–1953 byl tajemníkem a v letech 1953–1957 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Praze. V letech 1957–1958 působil navíc jako tajemník Ústřední rady odborů. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1962 Řád Klementa Gottwalda.[6]

Během únorového převratu v roce 1948 byl v padesátičlenné dělnické delegaci, která přišla podpořit plán na přijetí demisí nekomunistických ministrů.[3] K roku 1954 se profesně uvádí jako vedoucí tajemník KV KSČ Praha.[7]

Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Praha-venkov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11] Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do své smrti v červenci roku 1970.[12][13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Bedřich Kozelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ Bedřich Kozelka [online]. baila.net [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  3. ↑ a b c d e f g Věrný syn dělnické třídy. Rudé právo. Březen 1982, roč. 62, čís. 55, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ PETRÁŇ, Josef; FUCHS, Vilém. 90 let práce a bojů: Stručný přehled dějin ČKD Sokolovo, závodu národního podniku ČKD Praha. Vydáno ke 40. výročí založení KSČ a 90. výročí založení závodu. [s.l.]: Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 282 s. Dostupné online. S. 62. 
  5. ↑ a b c NETÍK, Jaromír. Revoluce na objednávku. [s.l.]: Konfrontace, 1982. 230 s. Dostupné online. ISBN 9783857701078. S. 200. 
  6. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945-1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zemřel soudruh Bedřich Kozelka. Rudé právo. Červenec 1970, roč. 50, čís. 173, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bedřich_Kozelka&oldid=23984713“