Alžběta Habsburská (1436–1505)
Šablona:Infobox - panovnice Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Je zvána matkou králů – čtyři z jejích synů se stalo králi a její dcery byly svými manželskými svazky spojeny s většinou tehdy panujících evropských dynastií.
Život
Osiřelá princezna Alžběta se provdala roku 1454 za Jagellonce Kazimíra IV., který se po smrti jejího bratra Ladislava Pohrobka († 1457) snažil prosadit Alžbětiny dědické nároky na českou a uherskou korunu. Alžběta porodila svému choti třináct dětí (dvě z nich zemřely v útlém věku), z toho šest synů: pozdějšího českého a uherského krále Vladislava, předčasně zesnulého Kazimíra, který byl později kanonizován, pozdějšího polského krále Jana Olbrachta, litevského velkoknížete a polského krále Alexandra, litevského velkoknížete a polského krále Zikmunda a Frederyka, který si zvolil církevní dráhu a stal se kardinálem.
Rodiče usilovali o to, aby čtyři z jejich synů zaujali královské trůny v Krakově, Praze a Budíně a velkoknížecí stolec ve Vilně. Tento plán se narušil, když český král Vladislav začal navzdory jejich vůli vládnout také v Uhrách. Alžbětina dcera Žofie Jagellonská se provdala za ansbašsko-bayreuthského markraběte z francké větve rodu Hohenzollernů a její syn Albrecht se roku 1510 stal velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. Další dcera Anna Jagellonská se provdala za Bohuslava X. Pomořanského.
Alžběta byla pohřbena v krakovské katedrále v kapli sv. Kříže. V roce 1973 z iniciativy arcibiskupa metropolity Karola Wojtyły byl její hrob otevřen a proveden výzkum, který vědcům dovolil rekonstruovat přibližnou podobu královny. Její nový pohřeb se konal 17. října 1973.
Potomci
- Vladislav Jagellonský (1456–1516), král český a uherský
- Hedvika (1457–1502) ∞ 1475 Jiří Bohatý (1455–1503)
- Sv. Kazimír (1458–1484)
- Jan I. Olbracht (1459–1501), kníže hlohovský a král polský
- Alexandr (1461–1506), král polský a velkokníže litevský
- Žofie (1464–1512) ∞ 1479 Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský (1460–1536)
- Alžběta (1465–1466)
- Zikmund I. Starý (1467–1548), kníže hlohovský, král polský a velkokníže litevský
- Frederyk (1468–1503), arcibiskup hnězdenský
- Alžběta (1472– po 1480)
- Anna (1476–1503) ∞ 1491 Bohuslav X. Pomořanský (1454–1523)
- Barbora (1478–1534) ∞ 1496 Jiří Saský (1471–1539)
- Alžběta (1483–1517) ∞ 1515 Fridrich II. Lehnický (1480–1547)
Vývod z předků
Albrecht II. Moudrý | ||||||||||||
Albrecht III. Habsburský | ||||||||||||
Johana z Pfirtu | ||||||||||||
Albrecht IV. Rakouský | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Beatrix Norimberská | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Albrecht II. Habsburský | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Albrecht I. Bavorský | ||||||||||||
Markéta II. Henegavská | ||||||||||||
Johana Žofie Bavorská | ||||||||||||
Ludvík I. Břežský | ||||||||||||
Markéta Břežská | ||||||||||||
Anežka Hlohovská | ||||||||||||
'Alžběta Habsburská' | ||||||||||||
Jan Lucemburský | ||||||||||||
Karel IV. | ||||||||||||
Eliška Přemyslovna | ||||||||||||
Zikmund Lucemburský | ||||||||||||
Bohuslav V. Pomořanský | ||||||||||||
Alžběta Pomořanská | ||||||||||||
Alžběta Piastovna | ||||||||||||
Alžběta Lucemburská | ||||||||||||
Herman I. Celjský | ||||||||||||
Herman II. Celjský | ||||||||||||
Kateřina Bosenská | ||||||||||||
Barbora Celjská | ||||||||||||
Jindřich VII. ze Schaunbergu | ||||||||||||
Anna ze Schaunbergu | ||||||||||||
Uršula Gorická | ||||||||||||
Odkazy
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 49–50.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Habsburská na Wikimedia Commons
Polská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Sofie Litevská |
1454–1492 Alžběta Habsburská (1436–1505) |
Nástupce: Helena Moskevská |
Litevská velkokněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Sofie Litevská |
1454–1492 Alžběta Habsburská (1436–1505) |
Nástupce: Helena Moskevská |