Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Alexandr Hesensko-Darmstadský (plným jménem německy Alexander Ludwig Georg Friedrich Emil von Hessen und bei Rhein) (15. července 1823, Darmstadt - 15. prosince 1888, tamtéž) byl hesenský princ a zakladatel rodu Battenbergů, vedlejší linie hesenského panovnického domu.
Alexander se narodil jako třetí ze čtyř dětí Ludvíka II. Hesensko-Darmstadtského a jeho ženy Vilemíny Bádenské.
Vedle svého skandálního manželství je proslulý především pro pochybnosti o jeho původu; podle dobových zpráv jeho biologickým otcem i otcem jeho sestry Marie měl být milenec jeho matky, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy (Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje).
Jako jiná knížata i Alexandr podle vojenské tradice své rodiny sloužil v ruské armádě, kde měl před sebou skvělou kariéru. Velel pluku hulánů a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří. Skutečnost, že jeho sestra Marie byla manželkou následníka ruského trůnu Alexandra, nebyla v neprospěch jeho perspektivy. Car Mikuláš I. dokonce uvažoval o Alexandrovi jako o možném manželovi pro svou neteř.
Tato předpokládaná slibná kariéra byla zcela zničena skandálem: Alexandr se zamiloval do hraběnky Julie von Hauke, dvorní dámy své sestry Marie Alexandrovny. Hraběnka byla sirotek německo-polského původu, dcera dřívějšího ministra války, carova chráněnka. Car, dozvěděv se o Alexandrově romanci, zakázal mu oženit se s Julií; bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Breslau v dolním Slezsku, kde v říjnu roku 1851 uzavřeli manželství.
Poté se vrátili do Hesenska, kde ovšem starší bratr novomanžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, byl značně desgustován nízkým původem ženy svého bratra. Jmenoval nicméně Julii hraběnkou z Battenbergu, podle jména malého města na severu Hessenska, kde manželé v první době svého pobytu žili, ale jejich děti byly definitivně vyloučeny z nástupnické linie na hesenský trůn. Později byla hraběnka přece povýšena na princeznu a pár se mohl rovněž vrátit do Darmstadtu.
Pozbyv svých dynastických práv, žil Alexandr se svou morganatickou manželkou klidným životem, a to především v zámku Heiligenberg blízko Jugenheimu na jihu Hessenska, kde dříve žila Alexandrova matka a kde on sám se narodil a vyrůstal.
Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:
- Marie z Battenberku (1852 - 1923) ∞ kníže Gustav z Ernbach-Schönbergu
- Ludvík z Battenberku (1854 - 1921) ∞ Viktorie Hesensko-Darmstadtská
- Alexandr I. z Battenbergu (1857 - 1893), bulharský car ∞ Johanna Loisingerová
- Jindřich z Battenberku (1858 - 1896), britský plukovník a princ ∞ princezna Beatrix Sasko-Koburská
Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:
- Viktorie Ena z Battenberku - španělská královna, manželka španělského krále Alfonsa XIII.
- Luisa z Battenberku - švédská královna, manželka švédského krále Gustava VI. Adolfa.
- Philip, vévoda z Edinburghu, manžel anglické královny Alžběty II. (vnuk Ludvíka Battenberga) a potažmo i jeho synové a vnukové, následníci trůnu Spojeného království, princ William a princ Harry.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro de Hesse-Darmstadt na španělské Wikipedii.
