Julie von Hauke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julie von Hauke

Julie Teresa von Hauke (12. listopadu 1825, Varšava - 19. září 1895, zámek Heiligenberg) byla manželka Alexandra Hesensko-Darmstadtského (1823-1888), matka knížete Alexandra I. Bulharského a předek královských rodin Španělska a Velké Británie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera hraběte Hanse Moritze von Hauke (17751830) a jeho manželky Sophie (rozené Lafontaine). Její otec byl profesionální německý voják, který bojoval v Napoleonově vojsku v Rakousku, Itálii, Německu a Španělsku. Později přešel pod jinou vlajku a spojil se s Rusy. Car Mikuláš I. uznal jeho zásluhy a vyslal ho jako svého legáta na ministerstvo války do Kongresového Polska, povýšiv ho současně do šlechtického stavu na hraběte.

Za revoluce v roce 1830 v Polsku, během povstání polských kadetů, velkokníže Konstantin Pavlovič, polský vicekrál de facto, nařídil ústup, ale hrabě Hauke zemřel, byv zasažen na varšavské ulici výstřelem nějakého kadeta. Jeho manželka zemřela záhy po něm a jejich děti zůstaly pod poručnictví cara.

Sloužila jako dvorní dáma carevny Marie Alexandrovny, manželky cara Alexandra II. a sestry prince Alexandra Hesensko-Darmstadtského, do něhož se zamilovala při jeho návštěvě u sestry. Car nesouhlasil s vztahem svého švagra s touto obyčejnou dvorní dámou (třebaže jeho původ, stejně jako původ carevny, byl spojen se skandálem - jejich biologickým otcem nebyl manžel jejich matky Vilemíny Bádenské Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský, ale její milenec, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy; Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje) - bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček evropských panovnických a šlechtických rodů, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Breslau v dolním Slezsku, kde v 28. října roku 1851 uzavřeli manželství.

Manželství bylo ovšem považováno za morganatické, neboť Julie nebyla rovného postavení se svým manželem. Proto byly jejich děti vyloučeny z následnictví hessensko-darmstadtského trůnu a dostaly jméno po své matce, již bratr jejího manžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, jmenoval roku 1851 hraběnkou z Battenbergu, v roce 1858 ji pak povýšil na dědičnou princeznu z Battenbergu. Děti Julie a Alexandra byly rovněž povýšeny na prince; tak se jméno Battenberg stalo součástí hessenského panovnického domu.

V roce 1875 konvertovala od katolictví k luteránství.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:

Nejstarší syn Alexandra a Julie, Ludvík z Battenbergu, který se oženil s vnučkou britské královny Viktorie, si za 1. světové války v důsledku protiněmeckých nálad ve veřejnosti změnil jméno na jeho anglickou podobu Mountbatten, stejně jako jeho vnuci, princ Henri a princezna Beatrix.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia de Hauke na španělské Wikipedii.