Gothajský almanach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Gothajský almanach je familiárním označením souboru genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy. Publikace vycházela v letech 1763–1944 v nakladatelství Justus Perthes, původně jako součást tzv. dvorského kalendáře vévodství Sachsen-Gotha und Altenburg, později rozčleněna do několika samostatných řad podle svého zaměření. Vzhledem k oblíbenosti a rozšířenosti, které publikace v brzké době dosáhla, se lze výjimečně setkat s použitím termínu v jeho generické formě pro obdobná díla.

Konec 2. světové války přinesl významné společenské změny v Evropě a zejména východním Německu (sídle vydavatelství) a znamenal zánik almanachu v originální podobě. Od roku 1951 je vydávána obdobná řada pod názvem Genealogisches Handbuch des Adels nakladatelstvím C. A. Starke. V roce 2000 začala být v Londýně vydávána tzv. „obnovená“ (skrze pronájem práv od nástupců původního vydavatele, avšak bez jakékoli jiné návaznosti) edice pod názvem Almanach de Gotha pod vedením Johna Kennedyho.

Vznik a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Gothajský almanach vyšel roku 1763 v saském městě Gotha jako první Dvorský kalendář zpřístupňující aktuální genealogické informace o vládnoucích rodinách tehdejší Evropy. Gothajský almanach (GA) si získal takovou oblibu, že od té doby vycházel každoročně, v 19. století přibylo několik zvláštních řad, věnovaných rodinám hraběcím, baronským, rytířským i šlechtickým.

Novodobá pokračování[editovat | editovat zdroj]

Inspirace GA dala vzniknout několika obdobným pokusům, které se snažily pokrýt menší územní celky.

České obdoby[editovat | editovat zdroj]

V Českých zemích se, mimo brněnských Genealogische Taschenbücher der Ritter- und Adelsgeschlechter (1870-94), zaměřených na nižší šlechtu Rakouska-Uherska, pokusil o podobný podnik Zdenko Radslav Kinský sborníkem U nás (1934). Toto dílo se mělo druhého svazku dočkat za sedm let, vyšel však až roku 1948 (reprint 1995). Následující komunistický režim v Československu podobným snahám nepřál, takže v německém Limburgu vycházející řadu Genealogisches Handbuch des Adels (LA), která v 50. letech na GA navázala, české knihovny neměly k dispozici. Pro české badatele, kteří mají přístup k zahraniční literatuře stále ztížený, tedy zeje mezi rokem 1942 (resp. 1944), kdy přestaly vycházet GA, a dneškem padesátiletá informační mezera. Její zaplnění si jako hlavní cíl vytkla (tmavomodrá) řada Vladimíra Pouzara († 2013) a  kol., nazvaná Almanach českých šlechtických rodů, zabývající se vyšší šlechtou - rody baronskými, hraběcími, knížecími a vládnoucími - poslední vydaný ročník: 2011. Dále i (světlemodrá) řada Karla Vavřínka a kol., nazvaná Almanach českých šlechtických a rytířských rodů zabývající se převážně šlechtickými rody nižší šlechty - prostými šlechtici a rytíři, najdeme zde však i rody, které byly povýšeny mezi šlechtu vyšší - poslední vydaný ročník: 2018.