Gothajský almanach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gothajský almanach je familierním označením souboru genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy. Publikace vycházela v letech 1763–1944 v nakladatelství Justus Perthes, původně jako součást tzv. dvorského kalendáře vévodství Sachsen-Gotha und Altenburg, později rozčleněna do několika samostatných řad podle svého zaměření. Vzhledem k oblíbenosti a rozšířenosti, které publikace v brzké době dosáhla, se lze výjimečně setkat s použitím termínu v jeho generické formě pro obdobná díla.

Konec 2. světové války přinesl významné společenské změny v Evropě a zejména východním Německu (sídle vydavatelství) a znamenal zánik almanachu v originální podobě. Od roku 1951 je vydávána obdobná řada pod názvem Genealogisches Handbuch des Adels nakladatelstvím C. A. Starke. V roce 2000 začala být v Londýně vydávána tzv. „obnovená“ (skrze pronájem práv od nástupců původního vydavatele, avšak bez jakékoli jiné návaznosti) edice pod názvem Almanach de Gotha pod vedením Johna Kennedyho.

Gothajský almanach vyšel roku 1763 v saském městě Gotha jako první Dvorský kalendář zpřístupňující aktuální genealogické informace o vládnoucích rodinách tehdejší Evropy. Gothajský almanach (GA) si získal takovou oblibu, že od té doby vycházel každoročně, v 19. století přibylo několik zvláštních řad, věnovaných rodinám hraběcím, baronským, rytířským i šlechtickým.

Inspirace GA dala vzniknout několika obdobným pokusům, které se snažily pokrýt menší územní celky. V Českých zemích se, mimo brněnských Genealogisches Taschenbücher der Ritter- und Adelsgeschlechter (1870-94), zaměřených na nižší šlechtu Rakouska-Uherska, pokusil o podobný podnik Zdenko Radslav Kinský sborníkem U nás (1934), jenž se měl druhého svazku dočkat za sedm let, vyšel však až roku 1948 (reprint 1995), následující komunistický režim podobným snahám nepřál, takže v německém Limburgu vycházející řadu Genealogisches Handbuch des Adels (LA), která v 50. letech na GA navázala, české knihovny z větší části ignorovaly. Pro české badatele, kteří mají přístup k zahraniční literatuře zatím velmi ztížený tedy zeje mezi rokem 1942 (resp. 1944), kdy přestaly vycházet GA, a dneškem padesátiletá informační mezera. Její zaplnění si jako hlavní cíl vytkl i nejnovější pokus Vladimíra Pouzara a kol., nazvaný Almanach českých šlechtických rodů (AČŠR).