Limburg an der Lahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katedrála Svatého Jiří

Limburg an der Lahn je město nacházející se na řece Lahn v německé spolkové zemi Hesensko, přímo na hranici se spolkovou zemí Porýní-Falc a se sousedním městem Diez. Leží v Limburské pánvi mezi středními pohořími Taunus a Westerwald, dělenými řekou Lahn. Čítá přibližně 35 000 obyvatel. Kolem města vede dálnice A 3, která vede od Pasova k hranici s Nizozemím. Dominantou města Limburg je sedmivěžatá katedrála Sv. Jiří, kterou lze dobře obdivovat z dálničního mostu překlenujícího řeku Lahn. Limburg je administrativním sídlem okresu Limburg-Weilburg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na skále zvedající se nad řekou Lahn, kde nyní stojí sedmivěžatá katedrála, tluče srdce města Limburg. První zmínka o hradu „Lintpurc“, z kteréhožto názvu vzniklo jméno Limburg, pochází z roku 910. Hrad Lintpurc sloužil jako útočištné hradiště, protože vysoká skála nad Lahn byla těžko dobytelná.

Později sloužilo to hradiště jako sídlo hrabatům župy dolní Lahn (Niederlahngau), potom Konradínům, kteří založili nadační klášter zasvěcený Svatému Jiří. Brzo nato vznikla pod klášterem osada.

Jádro dnešního starého města vzniklo v 11. století. Usadili se zde kupci a vznikl významný pouliční trh. V polovině 12. století byla osada obklopena městskou hradbou. Vzkvétající město dostalo mincovní a měrné právo a v 13. století posléze i městské právo.

V roce 1315 se začal stavět starý most přes Lahn. Roku 1357 bylo městu císařem Karlem IV. uděleno celní právo. Tím se stal most významným faktorem bohatství města, neboť přes něj vedly téměř všechny důležité obchodní cesty, např. cesta spojující Antverpy a Byzanc.

V roce 1344 byl Limburg dán do zástavy, čímž začal úpadek města. Díky pohromám, jako byly vypuknutí moru, požárů a nakonec třicetiletá válka, Limburg ztratil na významu.

Od roku 1624 patřilo město pod knížectví Trier a po Vídeňském kongresu v roce 1815 pod knížectví Nasavsko.

Roku 1827 se Limburg stal sídlem biskupství, roku 1862 dopravním uzlem, roku 1886 okresním městem.

Současné složení města[editovat | editovat zdroj]

V rámci územní reformy v bývalé Spolkové republice Německo proběhnuvší v rocích 1969 – 1977 se přičlenily některé okolní vesnice k Limburgu. Jako první se sloučila s ním v roce 1971 obec Dietkirchen na základě vlastního rozhodnutí. O rok později se rozhodly obce Lindenholzhausen a Ahlbach vzdát se samostatnosti a stát se městskými částmi Limburgu. V roce 1974 byly začleněny – usnesením hesenské vlády a proti vůli obyvatel – obce Staffel, Linter, Offheim a Eschhofen.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála Svatého Jiří[editovat | editovat zdroj]

Katedrála byla vystavěna v rocích 1206 – 1235. V ní se spojují francouzské raná gotika a rýnská pozdní romantika. Vyznačuje se svými sedmi věžemi. Byla zobrazená na bývalé tisícimarkové bankovce.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Nachází se hned za katedrálou a je romanistickou stavbou z počátku 13. století. Obsahuje cenné středověké malby.

Starý most přes Lahn[editovat | editovat zdroj]

Byl postaven v rocích 1315 – 1354. Podobně jako Karlův most v Praze měl původně dvě věže. Zachovala se však jenom severní.

Gotický dům Römer 2/4/6[editovat | editovat zdroj]

Je národní památkou a byl postaven v roce 1289. Je jedním z nejstarších hrázděných domů v Německu.

Kočičí věž (Katzenturm)[editovat | editovat zdroj]

Stojí na nábřeží řeky Lahn a byla součástí městské hradby. První zmínka o ní pochází z roku 1432.

Městský kostel Svatého Šebestiána[editovat | editovat zdroj]

Byl postaven kolem roku 1300. Do roku 1813 patřil Františkánům. V roce 1742 byl interiér přetvořen do barokního slohu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]