Nasavsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nasavsko
Nassau
 Nasavsko-Weilburg
 Nasavsko-Usingen
1125–1866 Prusko 
Provincie Hesensko-Nasavsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Jednotné Nasavsko, roku 1812
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
monarchie (říšské léno)
součást Pruska (od 1850)
vznik:
1125
zánik:
1866 - součást Pruska jako provincie
Státní útvary a území
Předcházející:
Nasavsko-Weilburg Nasavsko-Weilburg
Nasavsko-Usingen Nasavsko-Usingen
Nástupnické:
Prusko Prusko
Provincie Hesensko-Nasavsko Provincie Hesensko-Nasavsko

Nasavsko (německy: Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku). Nasavsko existovalo jako politický celek v letech 11251866, přičemž v letech 10521576 bylo rodovým hrabstvím. Od roku 1255 bylo většinou rozděleno na více částí, které se různě spojovaly a dělily. Tyto zbylé části se v roce 1806 na Napoleonův příkaz sjednotily v jednotné vévodství Nasavsko. To bylo ale jako spojenec Rakouska roku 1866 anektováno Pruskem a v jeho rámci začleněno do provincie Hesensko-Nasavsko (kterou tvořilo dále bývalé svobodné město Frankfurt nad Mohanem a Hesensko-Kasselsko).

Nasavské hrabství[editovat | editovat zdroj]

Znak Nasavského hrabství
Podrobnější informace naleznete v článcích Nasavští a Nasavské hrabství.

Zakladatel rodu Nasavských hrabě Dudo-Oldřich sídlil na hradě Laurenburg, který se nachází několik kilometrů od současného města Nassau na horním toku řeky Lahn. Jeho syn Robert I. nechal postavit v Nassau hrad přibližně roku 1125 a sám se nazýval "hrabětem z Nassau". Titul nasavského hraběte byl potvrzen až roku 1159 tj. pět let po smrti Roberta I. V tomto roku se taky stal hrad Nassau sídlem vládnoucího rodu a ten po něm získal jméno. Robertův syn Robert syn Walram I. (1154-1198) byl první panovník, který se již poprávu nazýval "hrabětem z Nassau".

Během 12. století získal rod území Herborner Mark, Kalenberger Zent, Heimau (Löhnberg) a "Panství Westerwald". Na konci 12. století získaly Nasavští rovněž Wiesbaden.

Hrabě Jindřich II. získal Weilburg. Po jeho smrti v roce 1255 si jeho synové rozdělili území takže, starší Walram II. získal především hrabství Nassau-Weilburg, zatímco mladší Oto I. získal hrabství Nassau-Siegen a Nassau-Dillenburg (od 1328). Walram se stal zakladatelem starší linie a Otto naopak mladší linie.

Rozdělené Nasavsko (1255-1816)[editovat | editovat zdroj]

Nasavsko-Weilbursko[editovat | editovat zdroj]

Nasavsko-Dillenbursko[editovat | editovat zdroj]

Nassau-Siegen[editovat | editovat zdroj]

Nassau-Usingen[editovat | editovat zdroj]

Nasavské vévodství (1806-1866)[editovat | editovat zdroj]

Znak Nasavského vévodství
Podrobnější informace naleznete v článku Nasavské vévodství.

17. července 1806 se zbylá nasavská hrabství Nasavsko-Usingen a Nasavsko-Weilburg připojila k Rýnskému spolku. Pod Napoleonovým tlakem byla následně 30. srpna 1806 obě hrabství sloučena do jednotného Nasavského vévodství. Dohodou bývalých hrabat (Fridricha Augusta Nasavsko-Usingenského a jeho bratrance prince Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského) bylo ustanoveno, že Fridrich August se stane vévodou, a jelikož neměl dědice, vévodství po jeho smrti získá právě Fridrich Vilém. Ten ale 9. ledna 1816 náhle zemřel při pádu ze schodů jen dva týdny před bratrancovou smrtí. Nasavské vévodství tak v roce 1816 zdědil jeho syn Vilém a po dlouhé době bylo opět jednotné a podstatně rozšířené.[1]

Na Vídeňském kongresu roku 1815 ztratilo Nasavsko část území ve prospěch Pruska, následně se stejně jako ostatní německé státy stalo členem Německého spolku.

Vévodové:

Po porážce Rakouského císařství v prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo Nasavské vévodství jako spojenec Rakouska anektováno Pruskem. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se spolu s dalšími anektovanými územími stalo součástí Pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tak přišel o faktickou vládu v Nasavsku, titul mu ale zůstal. V roce 1890 zdědil po svém strýci Vilému III. velkovévodství Lucemburské.[2]

Provincie Hesensko-Nasavsko[editovat | editovat zdroj]

Znak provincie Hesensko-Nasavsko
Podrobnější informace naleznete v článku Provincie Hesensko-Nasavsko.

Roku 1866 bylo Nasavské vévodství jako spojenec Rakouského císařství anektováno Pruskem, protože prusko-rakouskou válku probíhající roku 1866 Rakousko prohrálo. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se stalo součástí Pruska resp. pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tedy přišel o faktickou vládu v Nasavsku (titul mu ale zůstal a roce 1890 získal velkovévodství lucemburské). Nová pruská provincie Hesensko-Nasavsko sestávala (jak jde poznat ze znaku) především z území bývalého Hesenska-Kasselska, Nasavského vévodství a svobodného města Frankfurt nad Mohanem.

Součástí této provincie bylo území Nasavska až do roku 1944, kdy byla jižní část provincie spolu s územím Frankfurtu vydělena jako provincie Nasavsko a zbytek se stal provincií Kurhesensko.

V současnosti je bývalé Nasavsko rozděleno mezi spolkové země Hesensko a Porýní-Falc.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
  2. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=63611&s_lang=2&title=Nasavsko

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu