Alexander von Humboldt
Alexander von Humboldt | |
---|---|
Alexander von Humboldt | |
Narození | 14. září 1769 Berlín, Pruské království |
Úmrtí | 6. května 1859 (ve věku 89 let) Berlín, Pruské království |
Místo pohřbení | Zámek Tegel |
Povolání | geolog, objevitel, botanik, geograf, komorník, oceánograf, demograf, vulkanolog, autor cestopisů a vědecký spisovatel |
Alma mater | Braniborská univerzita ve Frankfurtu Univerzita v Göttingenu Freiberská univerzita Univerzita Jena |
Témata | geobotanika, ekonomická geografie, geografie, meteorologie, botanika, zoologie a fyzika |
Významná díla | Aspects of nature Cosmos |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1815) Copleyho medaile (1852) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Civilní záslužný řád Řád červené orlice 1. třídy … více na Wikidatech |
Rodiče | Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt |
Příbuzní | Wilhelm von Humboldt (sourozenec) Alexander Joseph von Steuben (kmotřenec) |
Vlivy | Friedrich Schelling |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
bratr | Wilhelm von Humboldt |
---|
Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy.
Jeho výzkumné cesty vedly přes Evropu až do Střední Ameriky a Jižní Ameriky, jakož i do Střední Asie. Zabýval se obory z oblasti fyziky, chemie, geologie, mineralogie, vulkanologie (vyvrátil „neptunismus“), botaniky (založil obor fytogeografie), zoologie, klimatologie (izotermy, klima), oceánografie a astronomie, ale také ho zajímaly otázky hospodářské geografie, etnologie a demografie. Kromě toho si dopisoval při tvorbě svého velkolepého díla s mnoha odborníky z celého světa z mnoha rozdílných oborů a vytvořil tak svéráznou vědeckou síť.
V Německu dosáhl mimořádné popularity především díly Ansichten der Natur a Kosmos. Již za svého života požíval velké vážnosti, což odráží jeho přízviska „druhý Kolumbus“, „vědecký znovuobjevitel Ameriky“, „kníže vědy“ a „nový Aristoteles“ (pamětní mince pařížské Akademie věd).
Od začátku (1769–1790)
Otec Alexander Georg (1720–1779) pocházející z Pomořan byl pruský důstojník, sloužil v sedmileté válce a byl jmenován komořím korunní princezny. Oženil s vdovou Marií Elizabeth von Holwede (1741–1796), rozenou Colomb, dcerou ze zámožné rodiny hugenotů. Z tohoto sňatku přišli na svět dva synové, Wilhelm (* 1767 v Postupimi) a Alexander, který se narodil 14. září 1769 v Berlíně.
Otcovo postavení vysvětluje zvláštní vztah bratrů Humboldtů ke královské rodině, zvláště ke korunnímu princi, pozdějšímu Fridrichu Vilémovi II., jednomu z Alexandrových kmotrů. Po rozvodu následníka trůnu roku 1769 skončily dosavadní povinnosti von Humboldta jako komořího. Vrátil se zpět ke svému soukromému životu na zámku Tegel. Jeho hlavní snahou bylo dát svým synům co nejlepší výchovu a vzdělání, proto, sám jako člen svobodných zednářů, žádal domácího učitele, který by jim přiblížil osvícenské myšlení.
Tak si bratři prošli dvě různá období, prvním od roku 1775, kdy je vychovával a vzdělával Rousseauovou pedagogikou inspirovaný Joachim Heinrich Campe. Od roku 1777 je vychovával Gottlob Johann Christian Kunth, blízký přítel domácího pána a po jeho náhlé smrti roku 1779 také pozůstalé vdovy.
Období 1799–1804
V letech 1799–1804 podnikl Humboldt svou první vědeckou cestu do Latinské Ameriky. Jeho zápisky z této cesty byly přes 21 let vydávány v obrovském nákladu. Byl jeden z prvních, kdo vyjádřil názor, že kontinenty, které omývá Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jižní Amerika a Afrika). Později se jeho pětidílná kniha Kosmos (1845) pokusila o sjednocení různých oblastí vědeckých poznatků. Humboldt spolupracoval i s jinými vědci, např. s Josephem Louisem Gay-Lussacem, Justusem von Liebigem, Louisem Agassizem, Matthewem Fontainem Maurym a Aimém Bonplandem (se kterým vedl mnoho svých vědeckých bádání). Tato expedice položila základy věd jako fyzická geografie a meteorologie. Podle svých náčrtků izoterm (kartografických čar spojujících místa o stejné teplotě) současně vymyslel metody srovnávání klimatických podmínek různých zemí. Humboldt však také podnikl další výpravy, např. na Kubu (díky své práci je nazýván „druhým objevitelem Kuby“) a Trinidad nebo do Ruska.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Humboldt na Wikimedia Commons
- Galerie Alexander von Humboldt na Wikimedia Commons
- Osoba Alexander von Humboldt ve Wikicitátech
- Autor Alexander von Humboldt ve Wikizdrojích
- Vynález přírody: Dobrodružství zapomenutého objevitele Alexandera von Humboldta
- Narození 1769
- Narození v Berlíně
- Úmrtí 1859
- Úmrtí v Berlíně
- Němečtí vědci
- Němečtí cestovatelé
- Němečtí cestopisci
- Němečtí přírodovědci
- Němečtí botanici
- Svobodní zednáři
- Členové Německé akademie věd Leopoldina
- Osobnosti na východoněmeckých bankovkách
- Držitelé Copleyho medaile
- Rytíři Řádu černé orlice
- Narození 14. září
- Úmrtí 6. května