Alexander Glazunov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexander Konstantinovič Glazunov
Portrét Alexandra Glazunova od Repina (1887)
Narození 10. srpna 1865
Petrohrad
Úmrtí 21. března 1936 (ve věku 70 let)
Paříž
Národnost ruská
Povolání dirigent, hudební skladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Konstantinovič Glazunov (rusky Александр Константинович Глазунов, francouzsky Glazounov, německy Glasunow; 10. srpna 1865, Petrohrad21. března 1936, Paříž) byl přední ruský hudební skladatel období romantismu, učitel hudby a dirigent.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Alexander Glazunov se narodil v roce 1865 jako syn bohatého vydavatele. O hudbu se zajímal již od dětství a nebylo pro něj po finanční stránce větším problémem začít studovat u Rimského-Korsakova, který si Glazunova oblíbil a stal se jeho dobrým přítelem. I komponovat začal již v raném věku. Důkazem toho je jeho prvních 8 symfonií z roku 1882, když bylo Glazunovi 16 let. I jeho populární Stenka Razin je jeho mladická práce. První obrovský úspěch zaznamenal již se svou první symfonií v roce 1882.

Jeho dílo bylo částečně ovlivněno Lisztem, Wagnerem či ruskou školou, ale zdá se, že tyto vlivy byly zastíněny, neboť jeho hudba měla jen slabě vyhraněný charakter. V roce 1899 se stal profesorem a v roce 1905 dokonce ředitelem na Petrohradské škole hudby. Téhož roku odložil komponování až do svého odjezdu do Paříže v roce 1928. Mimo Francii, kde se i usadil, procestoval velkou část Evropy a několikrát navštívil i Spojené státy americké. Glazunov napsal osm úplných symfonií, houslový koncert, dva klavírní koncerty, sedm smyčcových kvartetů a o něco později saxofonový koncert. Velkou slávu, ale také nejlepší hudbu nalezneme v jeho Ročních dobách a houslovém koncertě, ale inspirace je rozmělnila a obecně chybí i autenticky ruský charakter. Méně známé jsou i jeho 3 balety.

Velkou zásluhu nesl i na dokončení několika hlavních děl od Alexandera Borodina, z toho je zřejmě nejznámější opera Kníže Igor. Zemřel v Paříži 21. března 1936.

Glazunov neměl za svého života vůbec jednoduché prorazit, jelikož začal komponovat těsně po svém úspěšnějším kolegovi. V této době byl totiž Čajkovskij a ruští nacionalisté na vrcholu svých sil, čímž dílo Glazunova do velké míry zastínili. Ačkoliv byl neuvěřitelně dobrým hudebníkem, nebyl nikdy schopen se vymanit z osobního stylu jako například Rachmaninov. I přes tyto velké překážky se dokázal Glazunov prosadit a zvlášť jeho symfonie patří mezi úspěšná hudební díla.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Alexander Glazunov

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č. 1 E-Dur op. 5 (1880–1882)
  • 2 předehry na řecké téma (č. 1 g-moll op. 3, 1881–1884, č. 2 D-Dur op. 6, 1881–1885)
  • Suite caractéristique op. 9 (1881–1887)
  • Stěnka Razin, symfonická báseň op. 13 (1885)
  • Symfonie č. 2 fis-moll op. 16 (1886)
  • Symfonie č. 3 D-Dur op. 33 (1890)
  • Symfonie č. 4 Es-Dur op. 48 (1893)
  • 2 koncertní valčíky (č. 1 D-Dur op. 47, 1893, č. 2 F-Dur op. 51, 1894)
  • Symfonie č. 5 B-Dur op. 55 (1895)
  • Symfonie č. 6 c-moll op. 58 (1896)
  • Symfonie č. 7 F-Dur op. 77 (1902)
  • Balada F-Dur op. 78 (1902)
  • Ze středověku, suita op. 79 (1901/02)
  • Symfonie č. 8 Es-Dur op. 83 (1905/06)
  • Symfonie č. 9 d-voll o.op. (nedokonřčena 1904–1910)

Instrumentální koncerty[editovat | editovat zdroj]

  • Houslový koncert a-moll op. 82 (1904)
  • Klavírní koncert č. 1 f-Moll op. 92 (1910/11)
  • Klavírní koncert č. 2 H-Dur op. 100 (1917)
  • Koncertní balada C-Dur op. 108 pro violoncello a orchestr (1931)
  • Saxofonový koncert Es-Dur op. 109 (1934)
  • Rêverie Des-Dur pro lesní roh a komorní orchestr op. 24

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Raimonda, balet op. 57 (1896/97)
  • Les Ruses d'Amour, balet op. 61 (1898)
  • Die Jahreszeiten, balet op. 67 (1898/99)
  • Der König der Juden, scénická hudba op. 95 (1913)
  • Dokončení opery „Kníže Igor“ Alexandra Borodina

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet č. 1 D-Dur op. 1 (1881/82)
  • Smyčcový kvartet č. 2 F-Dur op. 10 (1883/84)
  • Smyčcový kvartet č. 3 G-Dur op. 26 „Quatuor slave“ (1886–1888)
  • Smyčcový kvartet č. 4 a-moll op. 64 (1894)
  • Smyčcový kvartet č. 5 d-moll op. 70 (1898)
  • Smyčcový kvartet č. 6 B-Dur op. 106 (1920/21)
  • Smyčcový kvartet č. 7 C-Dur op. 107 (1930)
  • 5 novelet pro smyčcový kvartet op. 15 (1881)
  • Smyčcový kvartet A-Dur op. 39 (1891/92)
  • Kvartet B-Dur op. 109 pro 4 saxofony (1932)
  • Elegie pro violu a klavír g-moll op. 44 (1893)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonáta č. 1 b-moll op. 74 (1900/01)
  • Sonáta č. 2 e-moll op. 75 (1901)

Varhany[editovat | editovat zdroj]

  • Preludium a fuga č. 1 D-Dur op. 93 (1906/07)
  • Preludium a fuga č. 2 d-moll op. 98 (1914)
  • Fantasie g-moll op. 110 (1934/35)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]