Alexander Glazunov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexander Konstantinovič Glazunov
Portrét Alexandra Glazunova od Repina (1887)
Portrét Alexandra Glazunova od Repina (1887)
Narození 10. srpna 1865
Petrohrad
Úmrtí 21. března 1936 (ve věku 70 let)
Paříž
Národnost ruská
Povolání dirigent, hudební skladatel a pedagog
Některá data se získávají z datové položky.

Alexander Konstantinovič Glazunov (rusky Александр Константинович Глазунов, francouzsky Glazounov, německy Glasunow; 10. srpna 1865, Petrohrad21. března 1936, Paříž) byl přední ruský hudební skladatel období romantismu, učitel hudby a dirigent.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Alexander Glazunov se narodil v roce 1865 jako syn bohatého vydavatele. O hudbu se zajímal již od dětství a nebylo pro něj po finanční stránce větším problémem začít studovat u Rimského-Korsakova, který si Glazunova oblíbil a stal se jeho dobrým přítelem. I komponovat začal již v raném věku. Důkazem toho je jeho prvních 8 symfonií z roku 1882, když bylo Glazunovi 16 let. I jeho populární Stenka Razin je jeho mladická práce. První obrovský úspěch zaznamenal již se svou první symfonií v roce 1882.

Jeho dílo bylo částečně ovlivněno Lisztem, Wagnerem či ruskou školou, ale zdá se, že tyto vlivy byly zastíněny, neboť jeho hudba měla jen slabě vyhraněný charakter. V roce 1899 se stal profesorem a v roce 1905 dokonce ředitelem na Petrohradské škole hudby. Téhož roku odložil komponování až do svého odjezdu do Paříže v roce 1928. Mimo Francii, kde se i usadil, procestoval velkou část Evropy a několikrát navštívil i Spojené státy americké. Glazunov napsal osm úplných symfonií, houslový koncert, dva klavírní koncerty, sedm smyčcových kvartetů a o něco později saxofonový koncert. Velkou slávu, ale také nejlepší hudbu nalezneme v jeho Ročních dobách a houslovém koncertě, ale inspirace je rozmělnila a obecně chybí i autenticky ruský charakter. Méně známé jsou i jeho 3 balety.

Velkou zásluhu nesl i na dokončení několika hlavních děl od Alexandera Borodina, z toho je zřejmě nejznámější opera Kníže Igor. Zemřel v Paříži 21. března 1936.

Glazunov neměl za svého života vůbec jednoduché prorazit, jelikož začal komponovat těsně po svém úspěšnějším kolegovi. V této době byl totiž Čajkovskij a ruští nacionalisté na vrcholu svých sil, čímž dílo Glazunova do velké míry zastínili. Ačkoliv byl neuvěřitelně dobrým hudebníkem, nebyl nikdy schopen se vymanit z osobního stylu jako například Rachmaninov. I přes tyto velké překážky se dokázal Glazunov prosadit a zvlášť jeho symfonie patří mezi úspěšná hudební díla.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Alexander Glazunov

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č. 1 E-Dur op. 5 (1880–1882)
  • 2 předehry na řecké téma (č. 1 g-moll op. 3, 1881–1884, č. 2 D-Dur op. 6, 1881–1885)
  • Suite caractéristique op. 9 (1881–1887)
  • Stěnka Razin, symfonická báseň op. 13 (1885)
  • Symfonie č. 2 fis-moll op. 16 (1886)
  • Symfonie č. 3 D-Dur op. 33 (1890)
  • Symfonie č. 4 Es-Dur op. 48 (1893)
  • 2 koncertní valčíky (č. 1 D-Dur op. 47, 1893, č. 2 F-Dur op. 51, 1894)
  • Symfonie č. 5 B-Dur op. 55 (1895)
  • Symfonie č. 6 c-moll op. 58 (1896)
  • Symfonie č. 7 F-Dur op. 77 (1902)
  • Balada F-Dur op. 78 (1902)
  • Ze středověku, suita op. 79 (1901/02)
  • Symfonie č. 8 Es-Dur op. 83 (1905/06)
  • Symfonie č. 9 d-voll o.op. (nedokonřčena 1904–1910)

Instrumentální koncerty[editovat | editovat zdroj]

  • Houslový koncert a-moll op. 82 (1904)
  • Klavírní koncert č. 1 f-Moll op. 92 (1910/11)
  • Klavírní koncert č. 2 H-Dur op. 100 (1917)
  • Koncertní balada C-Dur op. 108 pro violoncello a orchestr (1931)
  • Saxofonový koncert Es-Dur op. 109 (1934)
  • Rêverie Des-Dur pro lesní roh a komorní orchestr op. 24

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Raimonda, balet op. 57 (1896/97)
  • Les Ruses d'Amour, balet op. 61 (1898)
  • Die Jahreszeiten, balet op. 67 (1898/99)
  • Der König der Juden, scénická hudba op. 95 (1913)
  • Dokončení opery „Kníže Igor“ Alexandra Borodina

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet č. 1 D-Dur op. 1 (1881/82)
  • Smyčcový kvartet č. 2 F-Dur op. 10 (1883/84)
  • Smyčcový kvartet č. 3 G-Dur op. 26 „Quatuor slave“ (1886–1888)
  • Smyčcový kvartet č. 4 a-moll op. 64 (1894)
  • Smyčcový kvartet č. 5 d-moll op. 70 (1898)
  • Smyčcový kvartet č. 6 B-Dur op. 106 (1920/21)
  • Smyčcový kvartet č. 7 C-Dur op. 107 (1930)
  • 5 novelet pro smyčcový kvartet op. 15 (1881)
  • Smyčcový kvartet A-Dur op. 39 (1891/92)
  • Kvartet B-Dur op. 109 pro 4 saxofony (1932)
  • Elegie pro violu a klavír g-moll op. 44 (1893)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonáta č. 1 b-moll op. 74 (1900/01)
  • Sonáta č. 2 e-moll op. 75 (1901)

Varhany[editovat | editovat zdroj]

  • Preludium a fuga č. 1 D-Dur op. 93 (1906/07)
  • Preludium a fuga č. 2 d-moll op. 98 (1914)
  • Fantasie g-moll op. 110 (1934/35)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu