Albert I. Belgický
Albert I. | |
---|---|
král Belgičanů | |
Albert I. | |
Doba vlády | 23. prosinec 1909 – 17. únor 1934 |
Úplné jméno | Albert Leopold Clément Marie Meinrad |
Tituly | král Belgičanů princ belgický vévoda saský kníže sasko-kobursko-gothajský |
Narození | 8. duben 1875 Brusel, Belgie |
Úmrtí | 17. únor 1934 Marche les Dames, Belgie |
Předchůdce | Leopold II. |
Nástupce | Leopold III. |
Potomci | Leopold Karel Marie Josefa |
Rod | Wettinové |
Dynastie | Koburkové |
Otec | Princ Filip, hrabě Flanderský |
Matka | Marie Hohenzollernská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 1875 – 17. února 1934) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho koníčky patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.
Život
Po smrti svého staršího bratra Balduina, který zemřel ve svých 22 letech bezdětný v roce 1891, se stal Albert třetím v pořadí na belgický trůn. Později, v roce 1905 po smrti svého otce Filipa, se Albert stal flanderským hrabětem a zároveň belgickým korunním princem. Konečně, v roce 1909 po smrti Albertova strýce a krále Leopolda, se stává Albert králem Belgičanů.
Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a přejít přes ni na Francii. Proti tomu se však Albert ohradil výrokem „Belgie je národ, nikoli silnice,“ který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády. Během německého útoku ztratil Albert velkou část Belgie, ale pomohl spojencům, aby se mohli připravit na Německou invazi a zastavit ji na Marně.
Albert se války účastnil po celé čtyři roky, kdy se mu zprvu v roce 1914 podařilo uhájit Antverpy, později vedl úspěšněji armádu do bitvy o Yser a na konci války dobyl Belgii zpět. Později, když se vrátil do Bruselu, byl vítán lidem jako národní hrdina.
Ve svém soukromém životě se choval Albert velmi pokrokově a sám sebe považoval pouze za obyčejného občana a sám také někdy vycházel do ulic. K jeho koníčkům patřily různé sportovní disciplíny, jako jízda na koni a horolezectví. K horolezectví se dostal ve svých třiceti letech, ale o to více si ho oblíbil.
Po válce slezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolích. Až na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames ho dostihla smrt, když vystupoval na k místu La vieux bon Die (Starý dobrý Pán Bůh), kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, avšak to se nezdá pravděpodobné.
Potomci
Dne 2. října 1900 si v Mnichově vzal za manželku princeznu Alžbětu Gabrielu Bavorskou (1876–1965).
- Leopold III., belgický král (1901 – 1983)
- ∞ 1926 princezna Astrid Švédská
- ∞ 1941 Mary Lilian Baels
- Karel (1903 – 1983), hrabě flanderský a regent belgický (1944–1950)
- Marie Josefa (1906 – 2001) ∞ 1930 pozdější italský král Umberto II.
Tituly a vyznamenání
- 8. duben 1875 – 23. prosinec 1909: Jeho královská výsost Princ Albert Belgický, princ Sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
- 23. prosinec 1909 – 17. únor 1934: Jeho veličenstvo Leopold, král Belgičanů, suverén Konga
Domácí řády a vyznamenaní
- Řád Leopoldův
- Řád africké hvězdy
- Řád koruny
- Řád Leopolda II.
- Královský řád lva
- Válečný kříž
- Pamětní válečná medaile 1914–1918
- Yserský kříž 1914-1918
Zahraniční řády a vyznamenaní
Byl nositelem množství řádů a vyznamenání z mnoha zemí světa, včetně Kolany Řádu Bílého lva, která mu byla udělena v roce 1925.[1]
Vývod z předků
Ernest Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Leopold I. Belgický | ||||||||||||
Jindřich XXIV. z Reuss-Ebersdorf | ||||||||||||
Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Karolina Ernestina z Erbach-Schönberg | ||||||||||||
Filip Belgický | ||||||||||||
Ludvík Filip II. Orléanský | ||||||||||||
Ludvík Filip | ||||||||||||
Luisa Marie Adelaida Bourbonská | ||||||||||||
Luisa Marie Francouzská | ||||||||||||
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský | ||||||||||||
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
Albert I. Belgický | ||||||||||||
Anton Aloys von Hohenzollern-Sigmaringen | ||||||||||||
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen | ||||||||||||
Amalie Zephyrine von Salm-Kyrburg | ||||||||||||
Karel Antonín Hohenzollernský | ||||||||||||
Pierre Murat | ||||||||||||
Marie Antoinette Muratová | ||||||||||||
Louisa d'Astorg | ||||||||||||
Marie Hohenzollernská | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Karel Ludvík Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Josefína Bádenská | ||||||||||||
Claude de Beauharnais | ||||||||||||
Stéphanie de Beauharnais | ||||||||||||
Claudine Françoise de Lézay-Marnézia | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert I of Belgium na anglické Wikipedii.
Literatura
BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1559-4. S. 5–6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert I. Belgický na Wikimedia Commons
- Galerie Albert I. Belgický na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert I. Belgický
Předchůdce | Albert I. Belgický | Nástupce |
---|---|---|
Leopold II. | král Belgičanů 1909–1934 |
Leopold III. |