Zbraslavice
| Zbraslavice | |
|---|---|
 Zámek Zbraslavice | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kutná Hora |
| Obec s rozšířenou působností | Kutná Hora (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′43″ s. š., 15°11′0″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 406 (2024)[1] |
| Rozloha | 38,11 km²[2] |
| Nadmořská výška | 502 m n. m. |
| PSČ | 284 01, 285 21, 285 22 |
| Počet domů | 632 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 13 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zbraslavice 7 285 21 Zbraslavice podatelna@obeczbraslavice.cz |
| Starosta | Ondřej Havlovic |
| Oficiální web: www | |
  Zbraslavice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534617 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zbraslavice jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Součástí obce jsou také vesnice Kateřinky, Rápošov, Velká Skalice, Malá Skalice, Chotěměřice t. Pančava, Borová, Útěšenovice, Radvančice, Ostrov, Hodkov, Lipina a Krasoňovice. Nejvyšším bodem je kopec Poupil, který se vypíná do výšky 541 m nad mořem. Zbraslavice leží na Českomoravské vrchovině.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, tehdy ves vlastnil Rudolf ze Zbraslavic, purkrabí Hradu pražského[4]. Název obce vznikl podle filologů v období kolonizace země jako ves lidí Zbraslavových[5]. Není jisté, který ze dvou Zbraslavů, králových dvořanů, to byl: první zemřel roku 1207 a druhý před 1241. V lidové tradici šlo o potulného rytíře Zbraslava, který si zde založil srub.[6]. Roku 1654 se Zbraslavice nazývají městečkem. Kromě většinové obce katolické zde žila početná židovská komunita s vlastní synagogou, německou školou a hřbitovem. První hřbitov – situovaný nad Kudláčkovým mlýnem – zanikl roku 1787, druhý byl založen u Hetlína nad Spáleným mlýnem.[7]
Roku 1950 byla k obci Zbraslavice připojena obec Útěšenovice.[8]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[9]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
- 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městě Zbraslavice (přísl. Chotěměřice též Pančava, Kateřínky, 1392 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, synagoga, četnická stanice, autodílna, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrotechnický závod, hospodářské družstvo, 2 lihovary, 2 mlýny, továrna odstředivek na mléko, výroba perníků, 3 pily, sklad piva, velkostatek,
- Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 2 autodopravy, cukrář, drogerie, 2 hodináři, 7 hostinců, 2 hotely, kapelník, knihař, knihkupec, lékárna, papírnictví, Spořitelna města Kutné Hory, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavitel, tesařský mistr, zednický mistr.
Ve vsi Hodkov (přísl. Krasoňovice, Lipina, 571 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbraslavic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hodkově, 5 hostinců, kovář, 2 krejčí, lihovar, 3 mlýny, 4 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hodkov, trafika, velkostatek.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Zbraslavice – původně tvrz, přestavěná roku 1534 v renesančním slohu na zámek s arkádovou chodbou, přestavěn po požáru z roku 1809
- Kostel svatého Vavřince – významná románská stavba ze 12. století, byla přestavěna po roce 1300 (gotické jsou figurální konzoly a znaky pánů ze Zbraslavic) a v letech 1861 a 1888; věž pozdně gotická, zvýšená r. 1767; v okně závěru novodobá vitrail se sv. Vavřincem, podle návrhu Richarda Wiesnera
- Židovský hřbitov
- Budova Děkanství - raně barokní socha sv. Václava
- Kašna
- Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí – rokoková z roku 1767
- Socha svatého Jana Nepomuckého – pravděpodobně 1723
- Škola
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Ruth (1854-1926) – český spisovatel, filolog a pedagog
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí procházejí silnice II/126 Kutná Hora - Zbraslavice - Zruč nad Sázavou - Vlašim a silnice II/335 Sázava - Uhlířské Janovice - Zbraslavice - silnice č.339.
- Železnice – Obcí vede železniční trať 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území obce leží železniční stanice Zbraslavice a železniční zastávky Hodkov a Hodkov zastávka.
- Letectví – Na území obce je veřejné vnitrostátní Letiště Zbraslavice, díky své výhodné poloze a zázemí vhodné pro závody, slety, soustředění.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obcí měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
- Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.
Rekreační a sportovní středisko U Starého rybníka
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1936 patří ke Zbraslavicím i areál Rekreačního a sportovního střediska U Starého rybníka. Původně areál pro předchůdce odborů pošty, později mezinárodní pionýrský tábor Petra Bezruče či ozdravovna. Od roku 1996 působí jako stabilní provozovatel společnost Sicco. V posledních letech prošel celý areál kompletní rekonstrukcí a modernizací.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Židovský hřbitov -
Zbraslavice od jihu -
Náměstí -
Pohled od severozápadu -
Socha svatého Jana Nepomuckého
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Fontes rerum bohemicarum IV. 382
- ↑ Antonín PROFOUS a další:Místní jména v Čechách, Praha 1955, svazek IV., s. 751, dostupné online[1]
- ↑ Historie [online]. Obec Zbraslavice [cit. 2010-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Zavadil, s. 306
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1912-1913. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 316. (česky a německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 352-353
- ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 305-306; dostupné online[2]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbraslavice na Wikimedia Commons - Zbraslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
