Chodová Planá
Chodová Planá | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Planá |
Obec s rozšířenou působností | Tachov (správní obvod) |
Okres | Tachov |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°53′36″ s. š., 12°43′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 982 (2024)[1] |
Rozloha | 55,24 km²[2] |
Nadmořská výška | 537 m n. m. |
PSČ | 348 13 |
Počet domů | 516 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 10 |
Počet ZSJ | 10 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Pohraniční stráže 129 348 13 Chodová Planá mestys@chodovaplana.cz |
Starosta | Luboš Hlačík |
Oficiální web: www | |
Chodová Planá | |
Další údaje | |
Kód obce | 560901 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chodová Planá (německy Kuttenplan) je městys v okrese Tachov. Nachází se asi osm kilometrů jižně od města Mariánské Lázně v Podčeskoleské pahorkatina v nadmořské výšce okolo 535 metrů. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Chodová Planá je nejen významným průmyslovým centrem Tachovska, ale zároveň turisticky atraktivním místem. Správní území Chodové Plané spadá částečně do chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, s vyvěrajícími prameny Il-sano a Čiperka. Dominantou okolí je Lazurový vrch s patrnými pozůstatky původního osídlení, zříceninou hradu Lazurová hora ze 13. století a hornické činnosti. Pivovar Chodovar je nejen jedním z nejstarších v západočeském regionu, ale jeho stavba je i zajímavou historickou dominantou obce. Zajímavým zastavením je poutní kostel na Pístově a blízký památník padlým na trase pochodu smrti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316.[4] Jiný zdroj uvádí rok 1319.[5] V době Přemyslovců byla Chodová Planá s pásmem chodských vesnic spravována z tachovského hradu. Až později král Jan Lucemburský ve finanční tísni pronajímal Tachov a s ním i vesnice k němu patřící. Za Karla IV. patřila Chodová Planá dokonce třem majitelům.
V letech 1938 až 1945 byla Chodová Planá v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Chodová Planá (k. ú. Chodová Planá)
- Boněnov (k. ú. Boněnov, Domaslavičky a Výškovice u Michalových Hor)
- Dolní Kramolín (k. ú. Dolní Kramolín)
- Holubín (k. ú. Holubín)
- Hostíčkov (k. ú. Hostíčkov)
- Michalovy Hory (k. ú. Michalovy Hory)
- Pístov (k. ú. Pístov)
- Výškov (k. ú. Výškov u Chodové Plané)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městysem vede silnice I/21, na kterou se v něm napojuje silnice II/201. Západně od něj vede také železniční trať Plzeň–Cheb, na které se nachází stanice Chodová Planá.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Chodová Planá
- Starý zámek Chodová Planá
- Kostel svatého Jana Křtitele
- Kaplička severní část obce u čp. 288
- Hraniční kříž při silnici do Mariánských Lázní
- Sloup se sochou Panny Marie
- Dům čp. 95
Na území městyse se nachází dva židovské hřbitovy. Starý židovský hřbitov se nachází v zámeckém parku nedaleko pivovarské restaurace Ve Skále. Nový židovský hřbitov leží na jižním okraji městyse mezi železniční tratí a místní komunikací cca 150 metrů od místního hřbitova.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Páni ze Švamberka (něm. Schwanberg), šlechta
- Elias Dollhopf (1703, Tachov – 1773), český malíř baroka
- Franz Xaver Gerstner (1816–1855), právník a politik
- Josef Hederer (* 1927), německý pedagog
- Susanna Lötzová (*1809), majitelka sklárny[7]
- Antal Masch (1809–1884, Magyaróvár (něm. Ungarisch-Altenburg)), akademický učitel a ředitel
- Benedikt Rejt (Reta, Rotta) z Pístova (Beneš z Loun, Beneš Lounský), něm. Benedikt Ried (Rieth, Reyd) von Piesting (1454, Pístov–1536, Louny), architekt
- Johann Emanuel Veith (1787–1876), rakouský lékař a duchovní
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Ulice Pohraniční stráže
-
Silnice na jih k Plané
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 332.
- ↑ Historie [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chodová Planá na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Planá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Chodová Planá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)