Přeskočit na obsah

Bácovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bácovice
Náves
Náves
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPelhřimov
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel94 (2024)[1]
Rozloha4,72 km²[2]
Katastrální územíBácovice
Nadmořská výška544 m n. m.
PSČ393 01
Počet domů37 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBácovice 23
393 01 Pelhřimov
ou.bacovice@tiscali.cz
StarostaVáclav Páral
Oficiální web: www.bacovice.cz
Bácovice
Bácovice
Další údaje
Kód obce561118
Kód části obce728
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bácovice (německy Batschowitz) jsou obec v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde 94[1] obyvatel. Leží ve svahu kopce Na Vrších (574 m) nad levým břehem řeky Hejlovka přibližně 6,5 kilometrů severozápadně od Pelhřimova. V jihovýchodní části obce leží rybník využívaný ke koupání.[5]

Název se vyvíjel od varianty Paczowicz (1379), Baczowicz (1390, 1415), Bacowice (1550), Bacžiowicze (1654), Bacžowitz (1790), Batschowitz a Bašowice (1842), Bacovice (1854) až k podobě Bácovice (1904). Místní jméno znamenalo ves lidí Bácových. Tvar Bačovice vznikl v kancelářích, kde ve jméně Baczowicze četli první -sz- jako č.[6] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bácovic.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. Patřila k červenořečickému panství, které vlastnilo pražské arcibiskupství. V roce 1545 ji koupil Pelhřimov.[5] S ním přešla do vlastnictví pánů z Říčan a roku 1572 do držení města. Od roku 1577 byla obec dědičnou součástí Pelhřimova.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 215 212 197 216 220 227 177 125 97 95 82 65 65 69 82
Počet domů 32 33 33 35 36 36 35 29 28 26 24 24 26 31 37

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1974 Bácovice byly obcí v okrese Pelhřimov. Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 patřily jako část městaČervené Řečici a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí, ale Milotičky již zůstaly součástí Červené Řečice. V letech 1869–1910 a 1960–1974 k obci patřily Milotičky.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaplička z roku 1829 stojí na severní straně návsi.[5]
  • Usedlosti se sklenutými prostorami na střední sloup (např. čp. 3 s dvoutraktovou stájí s plackovou klenbou a kamennými sloupy s jednoduchými hlavicemi z 1. poloviny 19. století). Z pohledu lidové architektury jsou zajímavé i domy čp. 1 a čp. 32.[5]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. a b c d DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Bácovice, s. 9–10. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 22. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 7, 335.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]