Biomasa: Porovnání verzí
m Prohození šablon; kosmetické úpravy |
úprava referencí |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Špalek na štípání.jpg|náhled|vpravo|Palivové dřevo – tradiční využití biomasy]] |
[[Soubor:Špalek na štípání.jpg|náhled|vpravo|Palivové dřevo – tradiční využití biomasy]] |
||
'''Biomasa''' je souhrn látek tvořících těla všech [[organismus|organismů]], jak [[rostliny|rostlin]], [[bakterie|bakterií]], [[sinice|sinic]] a [[houby|hub]], tak i [[Živočichové|živočichů]]. Odhaduje se, že veškerá biomasa na Zemi obsahuje 550 gigatun uhlíku, přičemž na rostliny z toho připadá 450 gigatun uhlíku.<ref> |
'''Biomasa''' je souhrn látek tvořících těla všech [[organismus|organismů]], jak [[rostliny|rostlin]], [[bakterie|bakterií]], [[sinice|sinic]] a [[houby|hub]], tak i [[Živočichové|živočichů]]. Odhaduje se, že veškerá biomasa na Zemi obsahuje 550 gigatun uhlíku, přičemž na rostliny z toho připadá 450 gigatun uhlíku.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Bar-On |
|||
| jméno1 = Yinon M. |
|||
| příjmení2 = Phillips |
|||
| jméno2 = Rob |
|||
| příjmení3 = Milo |
|||
| jméno3 = Ron |
|||
| titul = The biomass distribution on Earth |
|||
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences |
|||
| ročník = 115 |
|||
| číslo = 25 |
|||
| datum_vydání = 2018-06-19 |
|||
| strany = 6506–6511 |
|||
| url = https://www.pnas.org/content/115/25/6506 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| doi = 10.1073/pnas.1711842115 |
|||
}}</ref> Tímto pojmem tak často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou i pro energetické účely. Energie biomasy má tedy převážně svůj prapůvod ve [[sluneční záření|slunečním záření]] a [[fotosyntéza|fotosyntéze]], a proto se jedná o [[obnovitelný zdroj energie]]. |
|||
Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena [[vážení]]m, popřípadě též odhadem z [[objem]]u nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché ([[sušina|sušiny]]) a sušiny bez [[popel]]ovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v [[joulometr]]u, nebo na základě podílu [[Bílkovina|proteinů]], [[Sacharidy|cukrů]] a [[Tuky|tuků]]. |
Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena [[vážení]]m, popřípadě též odhadem z [[objem]]u nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché ([[sušina|sušiny]]) a sušiny bez [[popel]]ovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v [[joulometr]]u, nebo na základě podílu [[Bílkovina|proteinů]], [[Sacharidy|cukrů]] a [[Tuky|tuků]]. |
||
== Ekologická definice == |
== Ekologická definice == |
||
Biomasa je v [[ekologie|ekologii]] termín definovaný jako úhrn hmoty jedinců určitého [[druh]]u, skupiny druhů nebo všech druhů [[společenstvo|společenstva]]. Úhrn je součtem této skupiny na dané ploše. Může být rozlišen stav daných organismů, s ohledem na možnosti technického využití. U rostlin je takto rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa suchá nebo ve vegetativním stavu. Jednotkami, v kterých jsou vyjadřovány tyto veličiny je celková hmotnost sušiny nebo objemové jednotky (litr, cm<sup>3</sup>, m<sup>3</sup>), nebo u čerstvé hmotnosti je používáno jednotek energie (joule).<ref> |
Biomasa je v [[ekologie|ekologii]] termín definovaný jako úhrn hmoty jedinců určitého [[druh]]u, skupiny druhů nebo všech druhů [[společenstvo|společenstva]]. Úhrn je součtem této skupiny na dané ploše. Může být rozlišen stav daných organismů, s ohledem na možnosti technického využití. U rostlin je takto rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa suchá nebo ve vegetativním stavu. Jednotkami, v kterých jsou vyjadřovány tyto veličiny je celková hmotnost sušiny nebo objemové jednotky (litr, cm<sup>3</sup>, m<sup>3</sup>), nebo u čerstvé hmotnosti je používáno jednotek energie (joule).<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = biomasa |
|||
| url = https://www.cojeco.cz/biomasa-ekologie |
|||
| vydavatel = cojeco.cz |
|||
| datum_vydání = 2000-03-14 |
|||
| datum_aktualizace = 2007-07-02 |
|||
| datum_přístupu = 2022-01-24 |
|||
}}</ref> |
|||
== Klimatologické využití == |
== Klimatologické využití == |
||
Řádek 55: | Řádek 78: | ||
=== Evropský potenciál === |
=== Evropský potenciál === |
||
[[Evropská agentura pro životní prostředí]] ve studii z roku [[2006]] stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu [[Biologická diverzita|biologické rozmanitosti]] a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v [[Evropská unie|Evropské unii]] pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/73437/Bioenergie-a-biopaliva-Rizika-a-prisliby.html Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/73437/Bioenergie-a-biopaliva-Rizika-a-prisliby.html |date=20090306222217 }}, respekt.cz, 6.3.2009</ref> Biomasa se nyní ale do Evropy dováží, protože místní produkce nestačí pokrýt cíle využití paliv.<ref> |
[[Evropská agentura pro životní prostředí]] ve studii z roku [[2006]] stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu [[Biologická diverzita|biologické rozmanitosti]] a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v [[Evropská unie|Evropské unii]] pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/73437/Bioenergie-a-biopaliva-Rizika-a-prisliby.html Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/73437/Bioenergie-a-biopaliva-Rizika-a-prisliby.html |date=20090306222217 }}, respekt.cz, 6.3.2009</ref> Biomasa se nyní ale do Evropy dováží, protože místní produkce nestačí pokrýt cíle využití paliv.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Wagner |
|||
| jméno1 = Vladimír |
|||
| titul = Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku |
|||
| periodikum = osel.cz |
|||
| datum_vydání = 2017-02-13 |
|||
| url = https://www.osel.cz/9247-dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-v-dansku.html |
|||
| datum_přístupu = 2022-01-24 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Biopalivo === |
=== Biopalivo === |
||
Řádek 84: | Řádek 115: | ||
}}</ref> Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě [[elektřina|elektřiny]] pomocí [[palivový článek|palivových článků]]. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby [[energie]]{{Doplnit zdroj|kecy}}, především ve [[Třetí svět|Třetím světě]], kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve [[Švédsko|Švédsku]] a [[Finsko|Finsku]] (17 % a 19 %).{{Fakt/dne|20210307214412|}} |
}}</ref> Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě [[elektřina|elektřiny]] pomocí [[palivový článek|palivových článků]]. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby [[energie]]{{Doplnit zdroj|kecy}}, především ve [[Třetí svět|Třetím světě]], kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve [[Švédsko|Švédsku]] a [[Finsko|Finsku]] (17 % a 19 %).{{Fakt/dne|20210307214412|}} |
||
Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou<ref> |
Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Bárta |
|||
| jméno1 = Martin |
|||
| titul = Spalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezit |
|||
| periodikum = energozrouti.cz |
|||
| datum_vydání = 2021-06-20 |
|||
| url = https://energozrouti.cz/z/spalovani-dreva-horsi-nez-uhli-a-plyn-evropska-unie-ho-chce-omezit |
|||
| datum_přístupu = 2022-01-24 |
|||
}}</ref> - už jenom proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba nějak sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží. |
|||
K výrobě biopaliva lze použít vodní [[řasy]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
K výrobě biopaliva lze použít vodní [[řasy]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
Verze z 24. 1. 2022, 20:14
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/%C5%A0palek_na_%C5%A1t%C3%ADp%C3%A1n%C3%AD.jpg/220px-%C5%A0palek_na_%C5%A1t%C3%ADp%C3%A1n%C3%AD.jpg)
Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Odhaduje se, že veškerá biomasa na Zemi obsahuje 550 gigatun uhlíku, přičemž na rostliny z toho připadá 450 gigatun uhlíku.[1] Tímto pojmem tak často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou i pro energetické účely. Energie biomasy má tedy převážně svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, a proto se jedná o obnovitelný zdroj energie.
Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena vážením, popřípadě též odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu proteinů, cukrů a tuků.
Ekologická definice
Biomasa je v ekologii termín definovaný jako úhrn hmoty jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva. Úhrn je součtem této skupiny na dané ploše. Může být rozlišen stav daných organismů, s ohledem na možnosti technického využití. U rostlin je takto rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa suchá nebo ve vegetativním stavu. Jednotkami, v kterých jsou vyjadřovány tyto veličiny je celková hmotnost sušiny nebo objemové jednotky (litr, cm3, m3), nebo u čerstvé hmotnosti je používáno jednotek energie (joule).[2]
Klimatologické využití
Klimatologie zkoumá souvislosti mezi změnami klimatu a nárůstem či poklesem tvorby určité složky biomasy (např. rostlin nebo řas nebo organismů v krychlovém metru vody). Jde například o vliv globálního oteplení nebo snížení prostupnosti atmosféry pro sluneční záření.
Energetické využití
Energetické využití biomasy zahrnuje:
Skupina | Technologie | Produkty | Výstupy |
---|---|---|---|
Spalování | Teplo, elektřina | ||
Chemické přeměny | Zplyňování | Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol | Elektřina, teplo, pohon vozidel |
Rychlá pyrolýza | |||
Chemické přeměny ve vodním prostředí | Zkapalňování | Olej | |
Esterifikace | Metylester řepkového oleje (MEŘO)-bionafta | Pohon vozidel | |
Biologické procesy | Anaerobní digesce | Bioplyn, metan | Elektřina, teplo, pohon vozidel |
Alkoholové kvašení | Etanol | Pohon vozidel | |
Kompostování | Teplo (z chlazení kompostu) |
Rozeznáváme především zbytkovou (odpadní) biomasu - dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu - a cíleně pěstovanou biomasu - energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny.
Statková hnojiva jsou podle § 2 zák. č. 308/2000 Sb. „o hnojivech“ hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.
Zařízení, která produkují z biomasy výrobky získávané obvykle pouze z ropy, se nazývají biorafinérie.
Evropský potenciál
Evropská agentura pro životní prostředí ve studii z roku 2006 stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu biologické rozmanitosti a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v Evropské unii pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.[3] Biomasa se nyní ale do Evropy dováží, protože místní produkce nestačí pokrýt cíle využití paliv.[4]
Biopalivo
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Biomasa.jpg/290px-Biomasa.jpg)
Biopalivo[5] vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Představuje tedy jedno z možných využití biomasy, kterou lze jinak použít jako surovinu pro výstavbu, nábytek, balení, pro výrobky z papíru atd.
Možné rozdělení biopaliv:
V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním.[6] Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie[zdroj?], především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17 % a 19 %).[zdroj?]
Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou[7] - už jenom proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba nějak sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží.
K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ BAR-ON, Yinon M.; PHILLIPS, Rob; MILO, Ron. The biomass distribution on Earth. S. 6506–6511. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2018-06-19. Roč. 115, čís. 25, s. 6506–6511. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.1711842115. (anglicky)
- ↑ biomasa [online]. cojeco.cz, 2000-03-14, rev. 2007-07-02 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby Archivováno 6. 3. 2009 na Wayback Machine., respekt.cz, 6.3.2009
- ↑ WAGNER, Vladimír. Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku. osel.cz [online]. 2017-02-13 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Víme, co se pod pojmem biopaliva ve skutečnosti skrývá?. Biom.cz [online]. CZ Biom - České sdružení pro biomasu [cit. 2009-9-29]. Dostupné online.
- ↑ Spalování biomasy - odborná rubrika o spalování biomasy na portálu BIOM.CZ. Biom.cz [online]. CZ Biom - České sdružení pro biomasu [cit. 2009-9-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-09.
- ↑ BÁRTA, Martin. Spalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezit. energozrouti.cz [online]. 2021-06-20 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online]. Prague Media Group s.r.o. [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.
Literatura
- Akční plán pro biomasu, CZ Biom, MZe, http://biom.cz/cz/projekty/akcni-plan-pro-biomasu-pro-ceskou-republiku
- Biomasa, i-EKIS, http://www.i-ekis.cz/?page=zdroje_biomasa
- Konec levného jídla, Respekt č. 51-52/2007, str. 36
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu biomasa na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo biomasa ve Wikislovníku
- (česky) Biomasa: přehled výhod a nevýhod - Biomasa – využití, zpracování, výhody a nevýhody
- (česky) Seznam kotelen na biomasu - Atlas referenčních výtopen a kotelen na biomasu
- (česky) stránky České sdružení pro biomasu - Biom.cz
- (česky) Alternativní zdroje energie - výroba energie z biomasy
- (česky) Biomasa – co musíte vědět
- (česky) biomasa.pdf Potenciál biomasy
- (česky) Co je biomasa a jak se s ní topí., hobby.idnes.cz, 8. 4. 2009