Progresivismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rv
značka: ruční vrácení zpět
Solidní článek o nějakém tématu by měl obsahovat i druhou stranu mince. Vytvořil jsem dobře ozdrojovanou kritiku progresivismu.
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 60: Řádek 60:
| url = https://www.thenation.com/article/politics/sanders-intersectionality-working-class/
| url = https://www.thenation.com/article/politics/sanders-intersectionality-working-class/
| datum přístupu = 2020-11-08
| datum přístupu = 2020-11-08
}}</ref>

== Kritika ==
[[Kontroverze|Kontroverzní]] je už samotný název tohoto směru. Neexistuje jednotná definice pokroku, jednotlivé [[ideologie]], které progresivismus zastává, jsou konstruovány v závislosti na dobových reáliích.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = SCRUTON
| jméno = Roger
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Smysl konzervatismu
| vydání =
| vydavatel = Občanský institut
| místo = Praha
| rok vydání = 1993
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> [[Konzervatismus|Konzervativní]] myslitelé často vytýkají progresivismu [[sociální experimenty]]<ref name=":0" />, které svou neosvědčeností mohou působit společnosti [[Dopady evropské migrační krize v Německu|problémy]]. Například [[multikulturalismus]] podle [[Tradicionalismus|tradicionalistů]] naprosto selhal<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = SCRUTON
| jméno = Roger
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Imigrace, multikulturalismus a nutnost bránit národní stát
| vydání =
| vydavatel = Občanský institut
| místo = Praha
| rok vydání = 2006
| počet stran = 181
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = FIALA
| jméno = Petr
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Konzervatismus dnes
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 2018
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = KIRK
| jméno = Russel
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Conservatism
| vydání =
| vydavatel =
| místo = New York
| rok vydání = 1988
| počet stran = 184
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = KELLER
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Odsouzeni k modernitě
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 2015
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = KELLER
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme
| vydání = první
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 2011
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>, jelikož přílišný kulturní liberalismus zaprvé vede k tvorbě takzvaných [[No-go zóna|no-go zón]]<ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení = BUCHANAN
| jméno = Patrick
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Death of the West: How Dying Populations and Immigrant Invasions Imperil Our Country and Civilization
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Providence
| rok vydání = 2001
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> a jiných izolovaných [[Ghetto|ghett]], zadruhé rozbíjí [[soudržnost]] společnosti<ref name=":1" /><ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení = BUCHANAN
| jméno = Patrick
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Suicide of a Superpower: Will America Survive to 2025?
| vydání = Barrister
| vydavatel =
| místo = New York
| rok vydání = 2014
| počet stran = 111
| strany =
| isbn =
}}</ref> - závěry sociologů a psychologů ukazují na problémy začleňování, které ve většině případů není úspěšné<ref name=":5" /><ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = KELLER
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Evropské rozpory ve světle migrace
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok vydání = 2017
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>, taktéž ve prospěch monoetnické společnosti mluví výzkumy dokazující zvýšenou solidaritu mezi jedinci stejného [[Etnikum|etnika]].<ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = MASLOW
| jméno = Abraham
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = O psychologii bytí
| vydání = první
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok vydání = 2014
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":7" /> Z toho vyplývá, že z hlediska sociálního, a zvláště nutnosti plnění sociálních potřeb (podle [[Maslowova pyramida|Maslowovy pyramidy potřeb]]) je funkčnější již zmiňovaná [[monoetnická společnost]].<ref name=":8" /><ref name=":2" /><ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":3" />

Selhání multikulturalismu uznala v roce 2010 i [[Německo|německá]] kancléřka [[Angela Merkelová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Multikulturalismus absolutně selhal, prohlásila Merkelová - Novinky.cz
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/multikulturalismus-absolutne-selhal-prohlasila-merkelova-64013
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dimitrov
| jméno = Michal
| titul = Multikulturalismus naprosto selhal, prohlásila Merkelová
| periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz)
| url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-47229300-merkelova-integrace-cizincu-selhala
| datum vydání = 2010-10-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>

Kritici dlouhodobě poukazují na zanedbávání bezpečnostních otázek a zlehčování dopadů migrace<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":7" />. Podle statistik přistěhovalci, zvláště z Afriky, páchají výrazně vyšší počet kriminálních deliktů než původní [[Evropané]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Migranti přinesli Německu vlnu kriminality
| periodikum = Reflex.cz
| url = https://www.reflex.cz/clanek/komentare/70165/migranti-prinesli-nemecku-vlnu-kriminality.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Migranti v Německu za čtvrt roku spáchali 69 tisíc zločinů. Hlavně Balkánci
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/migranti-nemecko-trestny-cin-statistika.A160609_105950_zahranicni_ert
| datum vydání = 2016-06-09
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>

V posledních letech se zvedá kritika proti zavádění [[Eutanazie|eutanázie]], hájenou právě zastánci progresivismu. Podle některých publicistů (často z řad [[Katolická církev|církve]] či [[hnutí pro-life]]) se "asistovaná sebevražda" vymkla z rukou a velmi často umírají i mladí lidé<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Munzarová, Marta, 1941-
| titul = Proč ne eutanazii, aneb, Být, či nebýt?
| url = https://www.worldcat.org/oclc/294935209
| vydání = Vyd. v KNA 2
| vydavatel = Pro občanské sdružení Ecce homo vydalo Karmelitánské nakladatelství
| místo = V Kostelním Vydří
| počet stran = 87 s.
| isbn = 978-80-7195-304-3
| isbn2 = 80-7195-304-0
| oclc = 294935209
}}</ref>, například v [[Belgie|Belgii]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Conditiones Pacti Inter Legatos Regis Sveciae et D.D. ordinum Confoederati Belgii. Initi Elbingae 1/11 Sept. 1656
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| url = http://dx.doi.org/10.1163/2214-8264_dutchpamphlets-kb0-kb09132
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ad Gvlielmvm Belgii gvbernatorem
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| url = http://dx.doi.org/10.1163/2214-8264_dutchpamphlets-kb2-kb23708
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref> či [[Nizozemsko|Nizozemsku]] <ref>{{Citace monografie
| titul = The Practice of Euthanasia and The Legal Framework
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-1-4020-2251-7_3
| vydavatel = Springer Netherlands
| místo = Dordrecht
| strany = 35–49
| isbn = 978-1-4020-2250-0
| isbn2 = 978-1-4020-2251-7
}}</ref>stačí do kolonky důvodu uvést "znudění životem". Navzdory proklamaci pokrokářů o hájení [[Humanismus|humanismu]] se právě tato myšlenka odsouvá do pozadí.<ref name=":3" />[https://Belgium&#x20;Approved&#x20;Euthanasia&#x20;of&#x20;3&#x20;Minors,&#x20;Report&#x20;Finds&#x20;&#x5B;online&#x5D;.&#x20;&#x5B;cit.&#x20;2020-10-22&#x5D;.&#x20;Dostupné&#x20;online.]

Progresivisté jsou často obviňováni ze zavádění cenzury a potlačování svobody projevu pod rouškou [[Politická korektnost|politické korektnosti]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = BUCHANAN
| jméno = Patrick
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Day of Reckoning: How Hubris, Ideology, and Greed Are Tearing America Apart
| vydání =
| vydavatel =
| místo = New York
| rok vydání = 2007
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":1" /><ref name=":6" /><ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Multikulturalismus selhal, vede k totalitě, diskriminaci a kulturním převratům :: Stop multikulturním organizacím a hnutím.
| periodikum = www.stop-multikulti.cz
| url = https://www.stop-multikulti.cz/news/multikulturalismus-selhal-vede-k-totalite-diskriminaci-a-kulturnim-prevratum/index.html
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref> Například 4. června roku 2020 napsal český chemik žijící v [[Kanada|Kanadě]], [[profesor]] [[Tomáš Hudlický]], článek, který si jeho kolegové vyložili jako údajně diskriminační, jelikož podle nich zpochybňoval tzv. [[Pozitivní diskriminace|afirmative action]]. Českého krajana se zastala Učená společnost České republiky, jejíž členové podpořili svobodu projevu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického) {{!}} Aktuality {{!}} Co je nového {{!}} Učená společnost České republiky
| periodikum = www.learned.cz
| url = https://www.learned.cz/cz/co-je-noveho/aktuality/dopis-jana-konvalinky-rektoru-brockovy-univerzity-kauza-tomase-hudlickeho.html
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref> V dopise je signováno 45 podpisů elitních českých vědců všech oborů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického {{!}} Aktuality {{!}} Co je nového {{!}} Učená společnost České republiky
| periodikum = www.learned.cz
| url = https://www.learned.cz/cz/co-je-noveho/aktuality/clenove-ucene-spolecnosti-cr-podporuji-svobodu-projevu-reakce-na-pripad-tomase-hudlickeho.html
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>

Velkou vlnu nevole přinesl záměr zelenými a socialisty ovládané berlínské radnice vydat "politicky korektní příručky", kde se bude sankcionovat i označení "migrant", "černoch" či "černý pasažér". Opoziční strany mluví o nastupující [[Totalitarismus|totalitě]], doktrínu velmi často přirovnávají k románu [[George Orwell|Georga Orwella]] se jménem [[1984 (román)|1984]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24
| titul = Zakázány budou výrazy jako cizinec, migrant nebo černý pasažér. Příručky už putují k úředníkům - Echo24.cz
| periodikum = echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SHvEA/zakazany-budou-vyrazy-jako-cizinec-migrant-nebo-cerny-pasazer-prirucky-uz-putuji-k-urednikum
| datum vydání = 2020-10-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Echo24
| titul = Přejmenování v Berlíně. Namísto kolonizátora ponese ulice jméno aktivistky - Echo24.cz
| periodikum = echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/SKBSn/prejmenovani-v-berline-namisto-kolonizatora-ponese-ulice-jmeno-aktivistky
| datum vydání = 2020-11-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zeitung
| jméno = Berliner
| titul = Warum Berliner Landesbedienstete nicht mehr „Schwarzfahrer“ sagen dürfen
| periodikum = Berliner Zeitung
| url = https://www.berliner-zeitung.de/mensch-metropole/warum-berliner-landesbedienstete-nicht-mehr-schwarzfahrer-sagen-sollen-li.106541
| jazyk = de-DE
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Non chiamateli “stranieri”. Berlino riscrive le regole del lessico anti-razzista
| periodikum = lastampa.it
| url = https://www.lastampa.it/topnews/primo-piano/2020/10/06/news/non-chiamateli-stranieri-berlino-riscrive-le-regole-del-lessico-anti-razzista-1.39385936
| datum vydání = 2020-10-06
| jazyk = it-IT
| datum přístupu = 2021-01-16
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 16. 1. 2021, 05:35

Progresivismus je politická filozofie prosazující sociální reformy.[1]

Historie

Progresivismus byl velmi významným činitelem v období osvícenství v Evropě. Představoval přesvědčení, že Evropa dokazuje, že společnost se může kultivovat pomocí empirických vědeckých poznatků a tak měnit základy společnosti.[2] Osobnosti osvícenství věřily, že pokrok má univerzální použití do všech společností a že tyto myšlenky se budou šířit po celém světě z Evropy. Sociolog Robert Nisbet definuje pět „zásadních premis“ ideje pokroku jako: hodnota minulosti; šlechta západního světa; hodnoty ekonomického/technologického rozvoje; vědecké/akademické znalosti získané pomocí rozumu proti víře; intrinsický význam a hodnota života na Zemi.[3] Kromě toho se významy progresivismu v průběhu času a z různých úhlů pohledu měnily.

Současný progresivismus

Pojem progresivismus je s oblibou používán jako opak konzervatismu a tradicionalismu například v Austrálii či ve Spojených státech amerických, kde byl v 60. letech spojován s novou levicí a v současnosti je prosazován částí Demokratické strany (Justice Democrats).[4] Ekonomicky je v těchto zemích mnohdy ekvivalentem evropské sociální demokracie.[5] Jeho proponenty v USA jsou či byli například Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson, Franklin D. Roosevelt, Bernie Sanders nebo Alexandria Ocasio-Cortezová.[6]

Tradičně se pojí s prosazováním myšlenek humanismu, pacifismu (odmítajíc imperialismus a militarismus), multikulturalismu, feminismu, rasové/etnické rovnosti, silný důraz klade na ochranu životního prostředí, podporu LGBTQ práv a sociálního státu. Usiluje o sociální spravedlnost a rovnost ve formě rozšíření a podpory občanských a lidských práv.[7][8]

Kritika

Kontroverzní je už samotný název tohoto směru. Neexistuje jednotná definice pokroku, jednotlivé ideologie, které progresivismus zastává, jsou konstruovány v závislosti na dobových reáliích.[9] Konzervativní myslitelé často vytýkají progresivismu sociální experimenty[9], které svou neosvědčeností mohou působit společnosti problémy. Například multikulturalismus podle tradicionalistů naprosto selhal[10][9][11][12][13][14], jelikož přílišný kulturní liberalismus zaprvé vede k tvorbě takzvaných no-go zón[15] a jiných izolovaných ghett, zadruhé rozbíjí soudržnost společnosti[10][16] - závěry sociologů a psychologů ukazují na problémy začleňování, které ve většině případů není úspěšné[15][17], taktéž ve prospěch monoetnické společnosti mluví výzkumy dokazující zvýšenou solidaritu mezi jedinci stejného etnika.[18][17] Z toho vyplývá, že z hlediska sociálního, a zvláště nutnosti plnění sociálních potřeb (podle Maslowovy pyramidy potřeb) je funkčnější již zmiňovaná monoetnická společnost.[18][12][15][17][13]

Selhání multikulturalismu uznala v roce 2010 i německá kancléřka Angela Merkelová.[19][20]

Kritici dlouhodobě poukazují na zanedbávání bezpečnostních otázek a zlehčování dopadů migrace[10][12][17]. Podle statistik přistěhovalci, zvláště z Afriky, páchají výrazně vyšší počet kriminálních deliktů než původní Evropané.[21][22]

V posledních letech se zvedá kritika proti zavádění eutanázie, hájenou právě zastánci progresivismu. Podle některých publicistů (často z řad církve či hnutí pro-life) se "asistovaná sebevražda" vymkla z rukou a velmi často umírají i mladí lidé[23], například v Belgii[24][25] či Nizozemsku [26]stačí do kolonky důvodu uvést "znudění životem". Navzdory proklamaci pokrokářů o hájení humanismu se právě tato myšlenka odsouvá do pozadí.[13][2]

Progresivisté jsou často obviňováni ze zavádění cenzury a potlačování svobody projevu pod rouškou politické korektnosti.[27][10][16][15][17][14][28] Například 4. června roku 2020 napsal český chemik žijící v Kanadě, profesor Tomáš Hudlický, článek, který si jeho kolegové vyložili jako údajně diskriminační, jelikož podle nich zpochybňoval tzv. afirmative action. Českého krajana se zastala Učená společnost České republiky, jejíž členové podpořili svobodu projevu.[29] V dopise je signováno 45 podpisů elitních českých vědců všech oborů.[30]

Velkou vlnu nevole přinesl záměr zelenými a socialisty ovládané berlínské radnice vydat "politicky korektní příručky", kde se bude sankcionovat i označení "migrant", "černoch" či "černý pasažér". Opoziční strany mluví o nastupující totalitě, doktrínu velmi často přirovnávají k románu Georga Orwella se jménem 1984.[31][32][33][34]

Odkazy

Reference

  1. ↑ progressivism [online]. Oxford English Dictionary [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ [1]
  3. ↑ [Nisbet, Robert (1980). History of the Idea of Progress. New York: Basic Books. p. 4.]
  4. ↑ WEHNER, Peter. The Democratic Party Is Radicalizing. The Atlantic [online]. 2019-04-03 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The Promise of Progress: The Rise of American Social Democracy. The International Scholar [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ progressivism. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ What does it mean to be a progressive in the US?. BBC News. 2016-02-05. Dostupné online [cit. 2020-11-08]. (anglicky) 
  8. ↑ WUEST, Joanna. The Sanders Campaign Goes Beyond Intersectionality. www.thenation.com. 2020-02-24. Dostupné online [cit. 2020-11-08]. ISSN 0027-8378. (anglicky) 
  9. ↑ a b c SCRUTON, Roger. Smysl konzervatismu. Praha: Občanský institut, 1993. 
  10. ↑ a b c d SCRUTON, Roger. Imigrace, multikulturalismus a nutnost bránit národní stát. Praha: Občanský institut, 2006. 181 s. 
  11. ↑ FIALA, Petr. Konzervatismus dnes. Brno: [s.n.], 2018. 
  12. ↑ a b c KIRK, Russel. Conservatism. New York: [s.n.], 1988. 184 s. 
  13. ↑ a b c KELLER, Jan. Odsouzeni k modernitě. Brno: [s.n.], 2015. 
  14. ↑ a b KELLER, Jan. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. první. vyd. Brno: [s.n.], 2011. 
  15. ↑ a b c d BUCHANAN, Patrick. The Death of the West: How Dying Populations and Immigrant Invasions Imperil Our Country and Civilization. Providence: [s.n.], 2001. 
  16. ↑ a b BUCHANAN, Patrick. Suicide of a Superpower: Will America Survive to 2025?. Barrister. vyd. New York: [s.n.], 2014. 111 s. 
  17. ↑ a b c d e KELLER, Jan. Evropské rozpory ve světle migrace. Brno: [s.n.], 2017. 
  18. ↑ a b MASLOW, Abraham. O psychologii bytí. první. vyd. Praha: Portál, 2014. 
  19. ↑ Multikulturalismus absolutně selhal, prohlásila Merkelová - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ DIMITROV, Michal. Multikulturalismus naprosto selhal, prohlásila Merkelová. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2010-10-18 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ Migranti přinesli Německu vlnu kriminality. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Migranti v Německu za čtvrt roku spáchali 69 tisíc zločinů. Hlavně Balkánci. iDNES.cz [online]. 2016-06-09 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ MUNZAROVÁ, MARTA, 1941-. Proč ne eutanazii, aneb, Být, či nebýt?. Vyd. v KNA 2. vyd. V Kostelním Vydří: Pro občanské sdružení Ecce homo vydalo Karmelitánské nakladatelství 87 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7195-304-3, ISBN 80-7195-304-0. OCLC 294935209 
  24. ↑ Conditiones Pacti Inter Legatos Regis Sveciae et D.D. ordinum Confoederati Belgii. Initi Elbingae 1/11 Sept. 1656. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Ad Gvlielmvm Belgii gvbernatorem. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ The Practice of Euthanasia and The Legal Framework. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-1-4020-2250-0, ISBN 978-1-4020-2251-7. S. 35–49. 
  27. ↑ BUCHANAN, Patrick. Day of Reckoning: How Hubris, Ideology, and Greed Are Tearing America Apart. New York: [s.n.], 2007. 
  28. ↑ Multikulturalismus selhal, vede k totalitě, diskriminaci a kulturním převratům :: Stop multikulturním organizacím a hnutím.. www.stop-multikulti.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického) | Aktuality | Co je nového | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického | Aktuality | Co je nového | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ ECHO24. Zakázány budou výrazy jako cizinec, migrant nebo černý pasažér. Příručky už putují k úředníkům - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ ECHO24. Přejmenování v Berlíně. Namísto kolonizátora ponese ulice jméno aktivistky - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-11-27 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ ZEITUNG, Berliner. Warum Berliner Landesbedienstete nicht mehr „Schwarzfahrer“ sagen dürfen. Berliner Zeitung [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ Non chiamateli “stranieri”. Berlino riscrive le regole del lessico anti-razzista. lastampa.it [online]. 2020-10-06 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (italsky) 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Progresivismus&oldid=19362809“