Sršeň asijská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
gram a menší rozšíření
rozšíření všemi směry, uvedení zdrojů
Řádek 25: Řádek 25:
| rok = 2010
| rok = 2010
| strany = 149
| strany = 149
| issn = }}</ref>; ''Vespa velutina'') je zástupcem [[jed]]ovatého [[eusocialita|sociálního]] [[blanokřídlí|blanokřídlého]] [[hmyz]]u z&nbsp;čeledi [[sršňovití|sršňovitých]]. Jedná se o&nbsp;druh obývající oblast [[jihovýchodní Asie]]. Jde o&nbsp;útočný a dravý druh sršně. V&nbsp;roce [[2004]] byl zavlečen do francouzské [[Akvitánie]], odkud se jako [[invazní druh]] rychle šíří do dalších oblastí.
| issn = }}</ref>; ''Vespa velutina'') je zástupcem [[jed]]ovatého [[eusocialita|sociálního]] [[blanokřídlí|blanokřídlého]] [[hmyz]]u z&nbsp;čeledi [[sršňovití|sršňovitých]]. Jedná se o&nbsp;druh původně obývající oblast [[Východní Asie|východní]] a [[jihovýchodní Asie]]. Jde o&nbsp;útočný a dravý druh sršně, který se specializuje na lov včel. V&nbsp;roce [[2004]] byl zavlečen do francouzské [[Akvitánie]], odkud se jako [[invazní druh]] rychle šíří do dalších oblastí.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Monceau
| jméno = Karine
| příjmení2 = Bonnard
| jméno2 = Olivier
| příjmení3 = Thiéry
| jméno3 = Denis
| titul = Vespa velutina: a new invasive predator of honeybees in Europe
| periodikum = Journal of Pest Science
| datum = 2013-11-17
| ročník = 87
| číslo = 1
| strany = 1–16
| issn = 1612-4758
| doi = 10.1007/s10340-013-0537-3
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10340-013-0537-3
| datum přístupu = 2018-09-16
}}</ref><ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Monceau
| jméno = Karine
| příjmení2 = Thiery
| jméno2 = Denis
| titul = Vespa velutina: current situation and perspectives
| url = https://www.researchgate.net/publication/313803335_Vespa_velutina_current_situation_and_perspectives
| sborník = Atti della academia nazionale Italiana di Entomologia
| datum vydání = 2016-11-01
}}</ref> Rovněž se invazně rozšířil na [[Korejský poloostrov]] a nejnověji do [[Japonsko|Japonska]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Takeuchi
| jméno = T.
| příjmení2 = Takahashi
| jméno2 = R.
| příjmení3 = Kiyoshi
| jméno3 = T.
| titul = The origin and genetic diversity of the yellow-legged hornet, Vespa velutina introduced in Japan
| periodikum = Insectes Sociaux
| datum = 2017-02-16
| ročník = 64
| číslo = 3
| strany = 313–320
| issn = 0020-1812
| doi = 10.1007/s00040-017-0545-z
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00040-017-0545-z
| datum přístupu = 2018-09-16
}}</ref>


== Popis ==
== Popis ==
Ve [[Francie|Francii]] se objevil poddruh ''nigrithorax'', u&nbsp;něhož ve zbarvení těla převládá tmavá barva. Hlavu, trup a zadeček pokrývá zlatavé chmýří. Hlava je shora tmavohnědá, zpředu žlutá až oranžová. Třetí článek zadečku nese užší, čtvrtý naopak široký žlutooranžový pásek. Holeně jsou nápadně žluté. Dělnice měří na délku asi 20&nbsp;mm, královna asi 30&nbsp;mm a samci {{Nowrap|18–20 mm}} ; je tedy poněkud menší než [[sršeň obecná]].
Ve [[Francie|Francii]] se objevil poddruh ''nigrithorax'', u&nbsp;něhož ve zbarvení těla převládá tmavá barva. Hlavu, trup a zadeček pokrývá zlatavé chmýří. Hlava je shora tmavohnědá, zpředu žlutá až oranžová. Třetí článek zadečku nese užší, čtvrtý naopak široký žlutooranžový pásek. Holeně jsou nápadně žluté. Dělnice měří na délku asi 20&nbsp;mm, královna asi 30&nbsp;mm a samci {{Nowrap|18–20 mm}} ; je tedy asi o 10 až 20 % menší než [[sršeň obecná]].


== Biologie ==
== Biologie ==
[[Soubor:Vespa velutina nid.jpg|thumb|left|Hnízdo druhu ''Vespa velutina'']]
[[Soubor:Vespa velutina nid.jpg|thumb|left|Hnízdo druhu ''Vespa velutina'']]
[[Soubor:Vespa velutina nigrithorax MHNT.jpg|náhled|Muzejní kus sršně čínské]]
[[Soubor:Vespa velutina nigrithorax MHNT.jpg|náhled|Muzejní kus sršně čínské]]
Přezimují pouze oplodněné královny. Kolik z&nbsp;nich se z&nbsp;jednoho hnízda dožije jara, je zatím předmětem výzkumu. Na rozdíl od jiných příbuzných druhů nebuduje ''Vespa velutina'' jedno celosezónní hnízdo, ale nejdříve jakýsi provizorní útulek velikosti kopacího míče. Po vychování dostatečně početné populace vybuduje v&nbsp;koruně stromu druhé hnízdo o&nbsp;průměru {{Nowrap|60–80 cm}}. První malé hnízdo zcela opustí. Materiálem obou obydlí je pro všechny druhy vos typická dřevitá papírovina. Pravděpodobně existuje nějaká souvislost mezi dvouetapovým hnízděním a [[monzun]]ovým podnebím oblastí původního rozšíření.
Přezimují pouze oplodněné královny. Kolik z&nbsp;nich se z&nbsp;jednoho hnízda dožije jara, je zatím předmětem výzkumu. Na rozdíl od jiných příbuzných druhů nebuduje ''Vespa velutina'' jedno celosezónní hnízdo, ale nejdříve jakýsi provizorní útulek velikosti kopacího míče. Po vychování dostatečně početné populace vybuduje v&nbsp;koruně stromu druhé hnízdo o&nbsp;průměru {{Nowrap|60–80 cm}}. První malé hnízdo zcela opustí.{{Doplňte zdroj}} Materiálem obou obydlí je pro všechny druhy vos typická dřevitá papírovina. Pravděpodobně existuje nějaká souvislost mezi dvouetapovým hnízděním a [[monzun]]ovým podnebím oblastí původního rozšíření. Hnízda si staví na stromech, na keřích, pod střechami budov a někdy i pod zemí.<ref name=":0" />
''Vespa velutina'' zakládá velmi početná společenství. Na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]] či v&nbsp;[[Hongkong]]u byla pozorována hnízda až o&nbsp;20&nbsp;tisících jedincích. Loví prakticky všechny druhy hmyzu. Jako škůdce se projevuje v&nbsp;plenění včelích úlů. Evropské včely nedokážou na rozdíl od asijských své příbytky efektivně bránit a sršně jsou během několika hodin schopny zcela zlikvidovat včelí osazenstvo úlu. Člověka v&nbsp;blízkosti hnízda zuřivě napadá a zatímco evropská [[sršeň obecná]] zhruba po 20&nbsp;m v&nbsp;pronásledování ustává, ''Vespa velutina'' v&nbsp;útoku pokračuje, dokud vetřelce nedostihne.
''Vespa velutina'' zakládá velmi početná společenství. Na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]] či v&nbsp;[[Hongkong]]u byla pozorována hnízda až o&nbsp;20&nbsp;tisících jedincích. V Evropě jsou běžná hnízda o 6000 jedincích, což je podstatně více, než u hnízd sršní obecných.<ref name=":0" /> Životní cyklus hnízda trvá od dubna do listopadu.<ref name=":0" />

== Výskyt ==
=== Potrava ===
Dospělci se živí především sacharidovou stravou, tedy nektarem, mízou a ovocnými šťávami. Například ve Francii jsou jejich hlavními zdroji [[Camellia|kamélie]], [[břečťan]] a [[Réva vinná|hroznové víno]].<ref name=":0" /> Pro své larvy loví různé druhy hmyzu a jiné malé členovce, ale konzumují též zdechliny a maso. Jako škůdci se projevují v&nbsp;plenění včelích úlů, jejichž osazenstvo zabíjí v podstatně větším množství než sršeň obecná. Loví tak, že hlídkují u česna a napadají navracející se včelí dělnice.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Paz
| jméno = Cesar Galdo
| titul = Ataques avespa asiática ás colmeas (vespa velutina nigrithorax)
| url = https://www.youtube.com/watch?v=LapvBtRExSo
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2016-07-20
| datum přístupu = 2018-09-16
}}</ref> Ty tvoří asi 1/3 až 2/3 podílu proteinů průměrného sršního hnízda.<ref name=":0" /> Evropské včely (''[[Včela medonosná|Apis mellifera]]'') se nedokážou na rozdíl od včel asijských (''[[Včela východní|Apis cerana]]'') efektivně bránit. Včely asijské i evropské mají vyvinuto několik obranných strategií (propojený koberec, obalení a zadušení sršně aj.), ale asijské včely je používají podstatně efektivněji než evropské.<ref name=":0" />

=== Predace ===
Několik druhů živočichů se může živit sršni asijskými. Jedná se o [[Včelojed lesní|včelojeda lesního]], [[Vlha pestrá|vlhu pestrou]], [[Sojka obecná|sojku obecnou]], [[Kur domácí|slepice]] a [[Jezevec lesní|jezevce]].<ref name=":0" /> Příležitostně zabije sršeň asijskou i sršeň obecná.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Youtubeuser
| jméno =
| titul = Vespa crabro vs velutina
| url = https://www.youtube.com/watch?v=hMUFqIHosX0
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2017-10-21
| datum přístupu = 2018-09-16
}}</ref>

== Invaze ==
[[Soubor:Repartition vespa velutina.jpg|thumb|Šíření invazního druhu z&nbsp;oblasti 1.&nbsp;výskytu]]
[[Soubor:Repartition vespa velutina.jpg|thumb|Šíření invazního druhu z&nbsp;oblasti 1.&nbsp;výskytu]]
Domovem druhu ''Vespa velutina'' je [[jihovýchodní Asie]]. V&nbsp;roce [[2004]] bylo nechtěně dopraveno obsazené hnízdo tohoto druhu v&nbsp;kontejneru s&nbsp;čínskými [[bonsaj]]emi do francouzského [[Bordeaux]]. Od té doby podle údajů sdružení francouzských včelařů UNAF se areál výskytu vetřelce každoročně posune o&nbsp;100&nbsp;km všemi směry.
Domovem druhu ''Vespa velutina'' je [[jihovýchodní Asie]]. V&nbsp;roce [[2004]] bylo nechtěně dopraveno obsazené hnízdo tohoto druhu v&nbsp;kontejneru s&nbsp;čínskými [[bonsaj]]emi do francouzského [[Bordeaux]]. Od té doby podle údajů sdružení francouzských včelařů UNAF se areál výskytu vetřelce každoročně posune o&nbsp;100&nbsp;km všemi směry.


Výskyt a šíření sršně se negativně projevuje na turistickém ruchu dotčených oblastí a hospodářské škody zaznamenává francouzské včelařství.
Výskyt a šíření sršně se negativně projevuje na turistickém ruchu dotčených oblastí a hospodářské škody zaznamenává francouzské včelařství.

Člověka v&nbsp;blízkosti hnízda zuřivě napadá a zatímco evropská [[sršeň obecná]] zhruba po 20&nbsp;m v&nbsp;pronásledování ustává, ''Vespa velutina'' v&nbsp;útoku většinou pokračuje, dokud vetřelce nedostihne. Tato agresivita, je známá především z Asie, v Evropě nikoliv.<ref name=":0" />
{{clear}}
{{clear}}
== Reference ==
== Reference ==

Verze z 16. 9. 2018, 21:37

Jak číst taxoboxSršeň asijská
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádžahadlovití (Aculeata)
Čeleďsršňovití (Vespidae)
Rodsršeň (Vespa)
Binomické jméno
Vespa velutina
Lepeletier, 1836
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sršeň asijská (též sršeň čínská[1]; Vespa velutina) je zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Jedná se o druh původně obývající oblast východní a jihovýchodní Asie. Jde o útočný a dravý druh sršně, který se specializuje na lov včel. V roce 2004 byl zavlečen do francouzské Akvitánie, odkud se jako invazní druh rychle šíří do dalších oblastí.[2][3] Rovněž se invazně rozšířil na Korejský poloostrov a nejnověji do Japonska.[4]

Popis

Ve Francii se objevil poddruh nigrithorax, u něhož ve zbarvení těla převládá tmavá barva. Hlavu, trup a zadeček pokrývá zlatavé chmýří. Hlava je shora tmavohnědá, zpředu žlutá až oranžová. Třetí článek zadečku nese užší, čtvrtý naopak široký žlutooranžový pásek. Holeně jsou nápadně žluté. Dělnice měří na délku asi 20 mm, královna asi 30 mm a samci 18–20 mm ; je tedy asi o 10 až 20 % menší než sršeň obecná.

Biologie

Hnízdo druhu Vespa velutina
Muzejní kus sršně čínské

Přezimují pouze oplodněné královny. Kolik z nich se z jednoho hnízda dožije jara, je zatím předmětem výzkumu. Na rozdíl od jiných příbuzných druhů nebuduje Vespa velutina jedno celosezónní hnízdo, ale nejdříve jakýsi provizorní útulek velikosti kopacího míče. Po vychování dostatečně početné populace vybuduje v koruně stromu druhé hnízdo o průměru 60–80 cm. První malé hnízdo zcela opustí.[zdroj?] Materiálem obou obydlí je pro všechny druhy vos typická dřevitá papírovina. Pravděpodobně existuje nějaká souvislost mezi dvouetapovým hnízděním a monzunovým podnebím oblastí původního rozšíření. Hnízda si staví na stromech, na keřích, pod střechami budov a někdy i pod zemí.[2]

Vespa velutina zakládá velmi početná společenství. Na Tchaj-wanu či v Hongkongu byla pozorována hnízda až o 20 tisících jedincích. V Evropě jsou běžná hnízda o 6000 jedincích, což je podstatně více, než u hnízd sršní obecných.[2] Životní cyklus hnízda trvá od dubna do listopadu.[2]

Potrava

Dospělci se živí především sacharidovou stravou, tedy nektarem, mízou a ovocnými šťávami. Například ve Francii jsou jejich hlavními zdroji kamélie, břečťan a hroznové víno.[2] Pro své larvy loví různé druhy hmyzu a jiné malé členovce, ale konzumují též zdechliny a maso. Jako škůdci se projevují v plenění včelích úlů, jejichž osazenstvo zabíjí v podstatně větším množství než sršeň obecná. Loví tak, že hlídkují u česna a napadají navracející se včelí dělnice.[5] Ty tvoří asi 1/3 až 2/3 podílu proteinů průměrného sršního hnízda.[2] Evropské včely (Apis mellifera) se nedokážou na rozdíl od včel asijských (Apis cerana) efektivně bránit. Včely asijské i evropské mají vyvinuto několik obranných strategií (propojený koberec, obalení a zadušení sršně aj.), ale asijské včely je používají podstatně efektivněji než evropské.[2]

Predace

Několik druhů živočichů se může živit sršni asijskými. Jedná se o včelojeda lesního, vlhu pestrou, sojku obecnou, slepice a jezevce.[2] Příležitostně zabije sršeň asijskou i sršeň obecná.[6]

Invaze

Šíření invazního druhu z oblasti 1. výskytu

Domovem druhu Vespa velutina je jihovýchodní Asie. V roce 2004 bylo nechtěně dopraveno obsazené hnízdo tohoto druhu v kontejneru s čínskými bonsajemi do francouzského Bordeaux. Od té doby podle údajů sdružení francouzských včelařů UNAF se areál výskytu vetřelce každoročně posune o 100 km všemi směry.

Výskyt a šíření sršně se negativně projevuje na turistickém ruchu dotčených oblastí a hospodářské škody zaznamenává francouzské včelařství.

Člověka v blízkosti hnízda zuřivě napadá a zatímco evropská sršeň obecná zhruba po 20 m v pronásledování ustává, Vespa velutina v útoku většinou pokračuje, dokud vetřelce nedostihne. Tato agresivita, je známá především z Asie, v Evropě nikoliv.[2]

Reference

  1. MACEK, Jan, STRAKA, Jakub; BOGUSH, Petr; DVOŘÁK, Libor; BEZDĚČKA, Pavel; TYRNER, Pavel. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010. S. 149. 
  2. a b c d e f g h i MONCEAU, Karine; BONNARD, Olivier; THIÉRY, Denis. Vespa velutina: a new invasive predator of honeybees in Europe. Journal of Pest Science. 2013-11-17, roč. 87, čís. 1, s. 1–16. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. ISSN 1612-4758. DOI 10.1007/s10340-013-0537-3. (anglicky) 
  3. MONCEAU, Karine; THIERY, Denis. Vespa velutina: current situation and perspectives. In: Atti della academia nazionale Italiana di Entomologia. [s.l.]: [s.n.], 2016-11-01. Dostupné online.
  4. TAKEUCHI, T.; TAKAHASHI, R.; KIYOSHI, T. The origin and genetic diversity of the yellow-legged hornet, Vespa velutina introduced in Japan. Insectes Sociaux. 2017-02-16, roč. 64, čís. 3, s. 313–320. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. ISSN 0020-1812. DOI 10.1007/s00040-017-0545-z. (anglicky) 
  5. PAZ, Cesar Galdo. Ataques avespa asiática ás colmeas (vespa velutina nigrithorax) [online]. 2016-07-20 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  6. YOUTUBEUSER. Vespa crabro vs velutina [online]. 2017-10-21 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 

Odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sršeň asijská

Literatura

  • MĚŠŤAN, Bohumil. Co jsou Žluté nohy zač?. Včelařství, časopis ČSV. Leden 2010, roč. 63, čís. 1, s. 24–27. ISSN 0042-2924. 
  • MACEK, Jan, STRAKA, Jakub; BOGUSH, Petr; DVOŘÁK, Libor; BEZDĚČKA, Pavel; TYRNER, Pavel. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 

Externí odkazy