Dračí štít

Dračí štít
Vrchol	2523 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′17″ s. š., 20°5′45″ v. d.
	Ostrý štít
Prvovýstup	A. Martin, E. Breuer ml., 1905
Hornina	Žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dračí štít je součástí nejkrásnější skupiny tatranských štítů, označované "Koruna Vysoké": Těžký štít, dvouvrcholový Vysoká a Dračí štít. Nachází se v jihovýchodním bočním hřebeni, který vybíhá z Vysoké. Je mezi horolezci oblíbený pro pevnou skálu a krásné výhledy.

Topografie

Má dva vrcholy - severozáp. Malý Dračí štít (2518 m) a jihovýchodníéVelký Dračí štít (2523 m) . Od Vysoké ho odděluje Vyšné Dračí sedlo. Boční jihovýchodní hřeben pokračuje na Velký a Malý Dračí zub, Vyšné štěrbinu pod ihlou, Ihlu v Dračom, Nižnú štrbinu pod ihlou a tři ''Ošarpance''. Tento hřeben odděluje Rumanovu dolinku od kotlinky pod Dračím sedlem.

Několik zajímavých výstupů

1905 První výstup A. Martin, E. Breuer ml., jihovýchodním hřebenem od Nižné štěrbiny pod ihlou, II-III. Krásná hřebenovka.
1930 Prvovýstup S. Bernardzikievicz a A. Kenar, severozáp. stěnou z Rumanové dolinky, III.
2005 Prvovýstup "Cesta pro Lukáše," M. Bobovčák, I. Franková a M. Medvec, VI.

Tři cesty v jižní stěně má Arno Puškáš.

Pověst

V Dračí dolinke žil drak, který lidem žral dobytek, ovce a nakonec i dívky. Ani mládenci ho nepřemohli. Teprve když přišla na řadu Betka Havrančíková, šla do hor její matka a vykřikla: "Ve jménu lásky tě zaklínám, bestie pekelná, proměň se na skálu!" Stalo se, a tak máme Dračí Hlavu i Záda, Zuby, Drápy a nejvyšší je ocas - Dračí štít. V prohlubni jeho pelíšku vzniklo Dračí pleso.

Galerie

Koruna Vysoké z jihu, dá sa rozoznať Ihla v Dračom.
Koruna Vysoké, tmavý hrot Ošarpancov celkom vpravo. Vpredu členitý hrebeň Dračej hlavy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dračí štít na slovenské Wikipedii.

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.

Externí odkazy

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)