Vladimír Menšík: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 7. 2008, 15:09

Šablona:Infobox HerecVladimír Menšík (9. října 1929, Ivančice, ČR – 29. května 1988, Brno, ČR) byl český herec, držitel ocenění Národní umělec.

Život

Rodák z moravských Ivančic přičichl k divadlu v hudebním souboru Adolfa Pištěláka. Nejprve vystudoval průmyslovou školu a nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Teprve později se pokusil dostat na brněnskou JAMU (Janáčkova akademie múzických umění), což se mu na druhý pokus podařilo a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde jej v roce 1955 objevil E.F.Burian, který jej také angažoval.

I přesto, že zde Menšík dostal spousty příležitostí a přestože byl divadlem zcela pohlcen toužil zahrát si ve filmu. Jeho vůbec první účinkování před kamerou bylo ve snímku Velká příležitost a to víceméně coby komparsista. Teprve ve snímku Dědeček automobil režiséra Radoka, kde si zahrál italského mechanika na sebe výrazněji upozornil. Díky své práci u filmu se dostal Menšík do konfliktu s E. F. Burianem, který film neměl v lásce. Z divadla odešel a v roce 1958 podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov.

K divadlu se vracel už víceméně ojediněle. V 50. a 60. letech se naplno rozjela jeho kariéra u filmu. Nebyl jen komediálním hercem. Dokázal bravurně ztvárnit i tragikomické či dokonce dramatické role. V 70. letech se již objevoval převážně v komediálních rolích a to jak ve filmech, pohádkách i seriálech. Byl velký bavič a konferenciér a hlavně excelentní vypravěč. Vystupoval doslova ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí Za zmínku stojí mezi jinými pořad Bakaláři a nezapomenutelné konferování silvestrovských estrád. Celá dlouhá léta trpěl těžkým astmatem. Byl silným kuřákem a byl závislý na alkoholu^[1]^[2]^[3], což ho zdravotně zcela decimovalo. Naposledy stál před kamerou v květnu 1988 v pořadu ABECEDA. O dva dny později zemřel v Brně.

Jeho rodný dům v Ivančicích zdobí pamětní deska a je zde také stálá výstava Vladimíra Menšíka. 29. dubna 2007 se slavnostně otevřela Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně.^[4]^[5]^[6]

V Brně existuje kavárna Vladimíra Menšíka, kterou vlastní jeho syn Petr.^[7]

Filmografie

Váhavý střelec (1956) – poddůstojník
Dědeček automobil (1956) – italský automechanik
Zářijové noci (1957) – rotný Marčák
Štěňata (1957) – Václav Hampl
Snadný život (1957) – Saxon
Padělek (1957) – Toglar
Konec jasnovidce (1957) – Vobrna
Touha (1958) – kombajnista v povídce Anděla
Tenkrát o vánocích (1958) – Lojza
Hvězda jede na jih (1958) – Vostřák
Dnes naposled (1958) – Kroc
Probuzení (1959) – vrchní
Ošklivá slečna (1959) – Štolfa
Král Šumavy (1959) – Burdyška
Hlavní výhra (1959) – Pavel
Dařbuján a Pandrhola (1959) – opilec
105 % alibi (1959) – Kici
Zlé pondělí (1960) – Mácha
U nás v Mechově (1960) – šofér
Přežil jsem svou smrt (1960) – kápo Hranáč
Práče (1960) – Pekárek
Pochodně (1960) – buldočí tajný
Chlap jako hora (1960) – Kouba
Procesí k Panence (1961) – Vladimír Kabourek
Muž z prvního století (1961) – muž v baru
Labyrint srdce (1961) – obtěžující muž
Kolik slov stačí lásce (1961) – taxikář v povídkách Taxi, prosím a Zaza
Hledá se táta (1961) – Standa
Eman Fiala (dokumentární film, 1961)
Vánice (1962) – lékárník
Deštivý den (1962) – číšník
Anička jde do školy (1962) – Šlechta
Začít znova (1963) – Mechl
Tchyně (1963) – Kadlec
Mezi námi zloději (1963) – Bazan
Až přijde kocour (1963) – školník
Preclík (1964) – Lahvička
Povídky o dětech (1964) – otec v povídce Magdalena
Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) – barman
Čintamani a podvodník (1964) – opilec v povídce Čintamani a ptáci
Bláznova kronika (1964) – dvorní malíř
Archimedov zákon (1964) – Čukanovský
Volejte Martina (1965) – nadporučík VB v povídce Létající kolotoč
Úplně vyřízený chlap (1965) – Lexa Pírko
Třicet jedna ve stínu (1965) – Emil
Strašná žena (1965) – Kouba
Puščik jede do Prahy (1965) – hodinář
Lásky jedné plavovlásky (1965) – Vacovský
Hrdina má strach (1965) – tajemník
Alibi na vodě (1965) – novinář
Ženu ani květinou neuhodíš (1966) – příslušník SNB
Vražda po našem (1966) – Emil
Svatební cesta aneb Ještě ne, Evžene! (televizní film, 1966)
Nahá pastýřka (1966) – kapitán Tronda
Kdo chce zabít Jessii? (1966) – Kolbaba
Hra bez pravidel (1966) – Pepi
Flám (1966) – kamarád
Autorevue (televizní film, 1966)
Zmluva s diablom (1967) – Viktor
Zločin a trik I. [televizní film, 1967)
Přísně tajné premiéry (1967) – Matýsek
Marketa Lazarová (1967) – Bernard
Klec pro dva (1967) – Čenda
Když má svátek Dominika (1967) – Honzíkův otec
Happy end (1967) – Bedřich
Všichni dobří rodáci (1968) – Jořka Pyřk
Spalovač mrtvol (1968) – muž ženy v klobouku
Raport (televizní film, 1968) – konfident Evžen
Rakev ve snu viděti (1968) – kapitán Roj
Naše bláznivá rodina (1968) – otec Solnička
Maratón (1968) – Jarda
Hříšní lidé města pražského [televizní seriál, 1968) – Rozštlapil v 5. dílu
Bohouš (krátkometrážní televizní film, 1968) – Humhej
Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc (1969) – vrátný
Světáci (1969) – Novák
Slasti Otce vlasti (1969) – Marsilio Rossi
Přehlídce velím já (1969) – Holiš
Panenství a kriminál (1969) – Souška
Odvážná slečna (1969) – Robek
Vražda ing. Čerta (1970) – ing. Čert
Rekviem za rytierov (1970) – Kropáček
Radúz a Mahulena (televizní film, 1970) – Vratko
Partie krásného dragouna (1970) – komisař Zdychynec
Pane, vy jste vdova! (1970) – Bloom
Na kometě (1970) – Silberman
Luk královny Dorotky (1970) – porybný, radní, Kabrhel
Ženy v ofsajdu (1971) – funkcionář fotbalové komise
Touha Sherlocka Holmese (1971) – detektiv
Slaměný klobouk (1971) – Nonancourt
Pět mužů a jedno srdce (1971) – dr. Kořalník
Kam slunce nechodí (televizní film, 1971) – Ondřej Andrýsek
F. L. Věk (televizní seriál, 1971) – konšel Pinkava
Dívka na koštěti (1971) – upír v. v.
Zlatá svatba (1972) – Pepa
Rodeo (1972) – Vilda
Lupič Legenda (1972) – Wohryzek
Aféry mé ženy (1972) – sedlák v povídce Suvenýr z Paříže
Zatykač na královnu (1973) – Černý
Tři oříšky pro Popelku (1973) – Vincek
Poslední ples na rožnovské plovárně (1974) – prof. Čepelák
Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) – Karel
Hodíme se k sobě, miláčku? (1974) – Vencl
Byl jednou jeden dům (televizní seriál, 1974)
Tak láska začíná… (1975) – Rambousek
Rodič (televizní film, 1975)
Pomerančový kluk (1975) – Rána
Plavení hříbat (1975) – Chrástek
Můj brácha má prima bráchu (1975) – Vrána
Hřiště (1975) – Louda
Dva muži hlásí příchod (1975) – Pacholík
Parta hic (1976) – Chochola
Náš dědek Josef (1976) – Trdlifaj
Bouřlivé víno (1976) – Michal Janák
Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) – Kraus
Jak se budí princezny (1977) – Matěj
Což takhle dát si špenát (1977) – Zemánek
Ikarův pád (1977) – Táta
Zlatí úhoři (televizní film, 1978)
Skandál v Gri-Gri baru (1978) – poslanec Komorous
Princ a Večernice (1978) – král
Jen ho nechte, ať se bojí (1978) – rekvizitář
Hrozba (1978) – Pavel Budil
Brácha za všechny peníze (1978) – otec Zuzany
Báječní muži s klikou (1978) – kabaretiér Šlapeto
Lásky mezi kapkami deště (1979) – Bursík
Křehké vztahy (1979) – Ropek
Arabela (televizní seriál, 1979) – Karel Majer
Zralé víno (1981) – Michal Janák
Víkend bez rodičů (1981) – Vaněk
Zelená vlna (1982) – otec Labucy
Když rozvod, tak rozvod (1982) – Arnošt Provazník
Tažní ptáci (televizní film, 1983)
Půl domu bez ženicha (1984) – Franc
Jak se dělá smích (1984) – komentátor
Děti zítřků (1984) – hejtman
Mladé víno (1986) – Michal Janák
Dobří holubi se vracejí (1987) – Honzíček
Hurá za ním (1988) – kpt. Váňa

Autor námětu

1971 – Kam slunce nechodí [TV film]
1967 – Klec pro dva

Zpěvák

1968 – Ach, ta vojna [TV film]
1960 – Práče (Letěla husička; Já jsem malý mysliveček)
1959 – Dařbuján a Pandrhola (My jsme tady dva)
1958 – Hvězda jede na jih (Ach synku, synku)

Reference

↑ HÖSCHLOVÁ, Hana. Vladimír Menšík: Umíral a neviděl barvy.... Blesk. 2006-03-10. Dostupné online [cit. 2008-01-08]. ISSN 1213-8991.
↑ MENŠÍKOVÁ, Martina. Vladimír Menšík: Boj s alkoholem prohrával [online]. Rozkvetlé konvalinky, 2007-10-14 [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
↑ VLADIMÍR MENŠÍK. Reflex. 1999-12, roč. 1999, čís. 51. Dostupné online [cit. 2008-01-08].
↑ PRVNÍ DEN OTEVŘENÍ [online]. Obec Hlína [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
↑ Rozhledna Vladimíra Menšíka [online]. Turistik.cz [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
↑ Z věže Vladimíra Menšíka uvidíte i Alpy [online]. Centrum.cz, 2007-02-19 [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
↑ Petr Menšík Kavárna Vladimíra Menšíka [online]. Royal menu [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

[1] HÖSCHLOVÁ, Hana. Vladimír Menšík: Umíral a neviděl barvy.... Blesk. 2006-03-10. Dostupné online [cit. 2008-01-08]. ISSN 1213-8991.

[2] MENŠÍKOVÁ, Martina. Vladimír Menšík: Boj s alkoholem prohrával [online]. Rozkvetlé konvalinky, 2007-10-14 [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

[3] VLADIMÍR MENŠÍK. Reflex. 1999-12, roč. 1999, čís. 51. Dostupné online [cit. 2008-01-08].

[4] PRVNÍ DEN OTEVŘENÍ [online]. Obec Hlína [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

[5] Rozhledna Vladimíra Menšíka [online]. Turistik.cz [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

[6] Z věže Vladimíra Menšíka uvidíte i Alpy [online]. Centrum.cz, 2007-02-19 [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

[7] Petr Menšík Kavárna Vladimíra Menšíka [online]. Royal menu [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 |významná role   = '''Vacovský''' v<br />''[[Lásky jedné plavovlásky]]''
 |český lev       =
+|oscar           =
-|Hvězda mého srdce = 1.
 |další ceny      =
 }}'''Vladimír Menšík''' ([[9. říjen|9. října]] [[1929]], [[Ivančice]], [[Česko|ČR]]  – [[29. květen|29. května]] [[1988]], [[Brno]], ČR) byl [[Česko|český]] [[herec]], držitel ocenění [[Národní umělec]].