Preclík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Preclík (rozcestník).
Louhový preclík
Vyobrazení preclíku ze 12. století (Alsasko).

Preclík (německy Brezel) je tradiční druh pečiva, rozšířený již od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo, vytvarované z tenké, na koncích zúžené těstové tyčky stočené do kroužku, ukončeného překřížením konců, nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Posypán bývá hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem.

Jeden z velmi rozšířených druhů je tzv. louhový popř. natronový preclík s lesklou, červenohnědou kůrkou a specifickou příchutí. Ta se vytvoří ponořením syrového preclíku na několik sekund do 3-5% roztoku hydroxidu (louhu) sodného (natronu); roztok louhu je zpravidla studený, zřídka se ponořuje do vroucího roztoku, někdy i do vroucího roztoku sody.

Původ vzniku preclíku je nejasný, kolují o něm různé legendy. Přinejmenším existence pojmu dokládá jeho oblibu již hluboko v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Označení samo je odvozené od latinského brachium - paže, protože jeho forma připomíná založené paže. Nebo také od bracellus - náramek. V minulosti měl preclík - a leckde má dodnes - náboženský význam postního pečiva.

Motiv preclíku nalézáme též mezi domovními znameními - např. dům "U bílého preclíku" na Menším Městě pražském.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]