'''Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni''' často označovaný jen jako '''Michelangelo''' ([[6. březen|6. března]] [[1475]], [[Caprese Michelangelo|Caprese]] – [[18. únor]]a [[1564]], [[Řím]]) byl jednímznejznámějšíchpředstavitelů vrcholné [[Itálie|italské]][[renesance]] a [[manýrismus|manýrismu]]. Proslavilsejako[[sochař]], [[architekt]]a[[malíř]] a psaltakébásně.
'''Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni''' často označovaný jen jako '''Michelangelo''' ([[6. březen|6. března]] [[1475]], [[Caprese Michelangelo|Caprese]] – [[18. únor]]a [[1564]], [[Řím]]) byl italský [[sochař]], [[architekt]], [[malíř]], básník a přední představitel vrcholné [[Italská renesance|italské renesance]] a [[manýrismus|manýrismu]]. Jeho nejslavnější díla jsou monumentální [[David (Michelangelo)|socha Davida]] a malířská výzdoba [[Sixtinská kaple|Sixtinské kaple]].
Jeho nejslavnější díla jsou monumentální [[David (Michelangelo)|socha Davida]] a malířská výzdoba [[Sixtinská kaple|Sixtinské kaple]].
Michelangelo Buonarroti se narodil dne 6. března 1475{{Poznámka|V poznámce od Michelangelova otce se píše datum 6. března 1474, ráno ''před čtvrtou či pátou hodinou''. Jelikož je to napsáno podle florentského kalendáře, je rok jiný, než běžný. V běžném zápisu je to rok 1475.|group=pozn.}} v malém městě [[Caprese Michelangelo|Caprese]] (nyní známé jako Caprese Michelangelo) v údolí [[Valtiberina]] poblíž [[Arezzo|Arezza]] v [[Toskánsko|Toskánsku]] jako druhý z pěti synů do rodiny [[Florencie|Florenťana]] Lodovica Di Leonarda Buonarrotiho Simoniho, který v době Michelangelova narození po dobu šesti měsíců zastával funkci [[Podestà|podesty]] obce [[Chiusi della Verna]] a také správce hradu Caprese, a jeho manželky Francesky di Neri di Miniato del Sera.<ref name="CSCA">{{Citace monografie
Michelangelo se narodil jako druhý z pěti synů [[Florencie|Florenťana]] Lodovica Di Leonardo Buonarroti Simoni (v té době podesty obcí [[Chiusi]] a [[Caprese Michelangelo|Caprese]]) a Francesky di Neri di Miniato del Sera. V dubnu roku [[1488]] ho jeho přítel [[Francesco Granacci]] přivedl do umělecké dílny [[Domenico Ghirlandaio|Domenica Ghirlandaia]]. Michelangelův otec byl proti tomu, aby se jeho syn učil malovat, protože chtěl, aby se stal obchodníkem. Domenicovi Ghirlandaiovi se Michelangelova otce nakonec podařilo přesvědčit. Nadaného patnáctiletého mladíka si brzy povšiml [[Florencie|florentský]] vládce [[Lorenzo I. Medicejský|Lorenzo Nádherný]] a přivedl ho do [[Medicejové|medicejského]] paláce, kde se setkávali významní [[Florencie|florentští]] umělci, literáti a učenci. Michelangelo žil poté v paláci až do Lorenzovy smrti v roce [[1492]] a stal se téměř členem rodiny. Proslulé [[zahrady Medicejských]] se staly jeho další uměleckou školou.
| příjmení = Camesasca
| jméno = Ettore
| titul = Michelangelo pittore
| vydavatel = Rizzoli
| místo = Milano
| rok = 1966
| strany = 83
| jazyk = it
}}</ref>
Rodina Buonarritiů patřila do florentského [[Patricij|patriciátu]]. Tehdy nikdo z jejích příslušníků nezačínal s uměleckou kariérou, která nebyla v souladu s jejich postavením. Buonarritiové totiž zastávali především pozice ve veřejných úřadech. Rodina měla vlastní [[Štít (heraldika)|štít]] a podporovala kapli v bazilice [[Santa Croce (Florencie)]].<ref name="GONZ">{{Citace monografie
Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledáním dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. [[Mramor]]ové bloky si často jezdil vybírat do dolů v [[Carrara|Carraře]], mnohdy je osobně v lomu i těžil. Výjimkou byla socha [[David (Michelangelo)|Davida]]. Pro ni zpracoval kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálou a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku [[1504]], svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Za sochu Davida sochař údajně dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal [[Leonardo da Vinci]] za celý život.
| jméno = Marta Alvarez
| titul = Michelangelo
| vydavatel = Mondadori Arte
| místo = Milano
| rok = 2007
| isbn = 978-88-370-6434-1
| strany = 10
| jazyk = it
}}</ref>
=== Dětství (1475–1487) ===
Již na konci března po Michelangelově narození otcovi skončilo funkční období podesty v Chiusi della Verna, a rodina se proto vrátila zpět do [[Settignano|Settignana]] ve Florencii. Zde byl Michelangelo jako novorozeně předán do péče místní sestřičky.<ref name="CSCA" />
Již v roce 1481, kdy mu bylo jen šest let, zemřela jeho matka. Michelangelovu výuku rodina svěřila humanistovi [[Francesco Galatea|Francescovi Galateaovi]] z města [[Urbino]], který jej učil gramatiku. V těchto letech Michelangelo potkal [[Francesco Granacci|Francesca Granacciho]], svého celoživotního přítele, který jej nabádal, aby kreslil.<ref name="CSCA" />
V dubnu roku [[1488]] ho jeho přítel [[Francesco Granacci]] přivedl do umělecké dílny [[Domenico Ghirlandaio|Domenica Ghirlandaia]]. Michelangelův otec byl proti tomu, aby se jeho syn učil malovat, protože chtěl, aby se stal obchodníkem. Domenicovi Ghirlandaiovi se Michelangelova otce nakonec podařilo přesvědčit. Nadaného patnáctiletého mladíka si brzy povšiml [[Florencie|florentský]] vládce [[Lorenzo I. Medicejský|Lorenzo Nádherný]] a přivedl ho do [[Medicejové|medicejského]] paláce, kde se setkávali významní [[Florencie|florentští]] umělci, literáti a učenci. Michelangelo žil poté v paláci až do Lorenzovy smrti v roce [[1492]] a stal se téměř členem rodiny. Proslulé [[zahrady Medicejských]] se staly jeho další uměleckou školou.
=== Život a dílo ===
Michelangelo žil střídavě ve Florencii a v Římě, zpočátku působil krátce v [[Bologna|Boloni]]. Pracoval pro Medicejské i [[Florentská republika|Florentskou republiku]], renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem. Nikdy se neoženil a neměl děti.
Michelangelo žil střídavě ve Florencii a v Římě, zpočátku působil krátce v [[Bologna|Boloni]]. Pracoval pro Medicejské i [[Florentská republika|Florentskou republiku]], renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem. Nikdy se neoženil a neměl děti.
Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledáním dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. [[Mramor]]ové bloky si často jezdil vybírat do dolů v [[Carrara|Carraře]], mnohdy je osobně v lomu i těžil. Výjimkou byla socha [[David (Michelangelo)|Davida]]. Pro ni zpracoval kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálou a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku [[1504]], svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Za sochu Davida sochař údajně dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal [[Leonardo da Vinci]] za celý život.
== Díla ==
== Díla ==
[[Soubor:'David' by Michelangelo JBU0001.JPG|náhled|''[[David (Michelangelo)|David]]'', mramorová, přes 4 metry vysoká socha od Michelangela|alt=]]
[[Soubor:'David' by Michelangelo JBU0001.JPG|náhled|''[[David (Michelangelo)|David]]'', mramorová, přes 4 metry vysoká socha od Michelangela|alt=]]
=== Sochařství ===
=== Sochařství ===
*[[Soubor:Rome Sistine Chapel 01.jpg|náhled|Freska ''Poslední soud'' v [[Sixtinská kaple|Sixtinské kapli]]]][[Soubor:Michelangelo's Pieta 5450 cropncleaned edit.jpg|thumb|[[Michelangelo]]va Pieta, sv. Petr, [[Vatikán]]]]''[[Pieta (Michelangelo)|Pieta]]'' (bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498–1499)
*[[Soubor:Rome Sistine Chapel 01.jpg|náhled|Freska ''Poslední soud'' v [[Sixtinská kaple|Sixtinské kapli]]]][[Soubor:Michelangelo's Pieta 5450 cropncleaned edit.jpg|thumb|Michelangelova Pieta, sv. Petr, [[Vatikán]]]]''[[Pieta (Michelangelo)|Pieta]]'' (bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498–1499)
Michelangelo Buonarroti se narodil dne 6. března 1475[pozn. 1] v malém městě Caprese (nyní známé jako Caprese Michelangelo) v údolí Valtiberina poblíž Arezza v Toskánsku jako druhý z pěti synů do rodiny Florenťana Lodovica Di Leonarda Buonarrotiho Simoniho, který v době Michelangelova narození po dobu šesti měsíců zastával funkci podesty obce Chiusi della Verna a také správce hradu Caprese, a jeho manželky Francesky di Neri di Miniato del Sera.[2]
Rodina Buonarritiů patřila do florentského patriciátu. Tehdy nikdo z jejích příslušníků nezačínal s uměleckou kariérou, která nebyla v souladu s jejich postavením. Buonarritiové totiž zastávali především pozice ve veřejných úřadech. Rodina měla vlastní štít a podporovala kapli v bazilice Santa Croce (Florencie).[3]
Dětství (1475–1487)
Již na konci března po Michelangelově narození otcovi skončilo funkční období podesty v Chiusi della Verna, a rodina se proto vrátila zpět do Settignana ve Florencii. Zde byl Michelangelo jako novorozeně předán do péče místní sestřičky.[2]
Již v roce 1481, kdy mu bylo jen šest let, zemřela jeho matka. Michelangelovu výuku rodina svěřila humanistovi Francescovi Galateaovi z města Urbino, který jej učil gramatiku. V těchto letech Michelangelo potkal Francesca Granacciho, svého celoživotního přítele, který jej nabádal, aby kreslil.[2]
Studia
V dubnu roku 1488 ho jeho přítel Francesco Granacci přivedl do umělecké dílny Domenica Ghirlandaia. Michelangelův otec byl proti tomu, aby se jeho syn učil malovat, protože chtěl, aby se stal obchodníkem. Domenicovi Ghirlandaiovi se Michelangelova otce nakonec podařilo přesvědčit. Nadaného patnáctiletého mladíka si brzy povšiml florentský vládce Lorenzo Nádherný a přivedl ho do medicejského paláce, kde se setkávali významní florentští umělci, literáti a učenci. Michelangelo žil poté v paláci až do Lorenzovy smrti v roce 1492 a stal se téměř členem rodiny. Proslulé zahrady Medicejských se staly jeho další uměleckou školou.
Život a dílo
Michelangelo žil střídavě ve Florencii a v Římě, zpočátku působil krátce v Boloni. Pracoval pro Medicejské i Florentskou republiku, renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem. Nikdy se neoženil a neměl děti.
Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledáním dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. Mramorové bloky si často jezdil vybírat do dolů v Carraře, mnohdy je osobně v lomu i těžil. Výjimkou byla socha Davida. Pro ni zpracoval kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálou a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku 1504, svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Za sochu Davida sochař údajně dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal Leonardo da Vinci za celý život.
Díla
David, mramorová, přes 4 metry vysoká socha od Michelangela
Sochařství
Freska Poslední soud v Sixtinské kapliMichelangelova Pieta, sv. Petr, VatikánPieta (bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498–1499)
David (Galleria dell'Academia, Florencie, 1501–1504, kopie: Náměstí signorie, Florencie)
↑V poznámce od Michelangelova otce se píše datum 6. března 1474, ráno před čtvrtou či pátou hodinou. Jelikož je to napsáno podle florentského kalendáře, je rok jiný, než běžný. V běžném zápisu je to rok 1475.
↑GONZÁLES, Marta Alvarez. Michelangelo. Milano: Mondadori Arte, 2007. ISBN978-88-370-6434-1. S. 10. (italsky)
Literatura
Michelangelo jako autor
BUONAROTTI, Michelangelo. Požár smyslů : výbor z poezie a dopisů. Příprava vydání Vladimír Janovic; překlad Pavel Eisner. Praha: Vyšehrad, 2013. 197 s. ISBN978-80-7429-402-0.
BUONAROTTI, Michelangelo. Oheň, jímž hořím. Příprava vydání Jan Vladislav. Praha: Mladá fronta, 1999. 175 s. ISBN80-204-0778-2.
ROLLAND, Romain. Život Beethovenův ; Život Michelangelův ; Život Tolstého. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957. 445 s.
STONE, Irving. Agónie a extáze : životopisný román o Michelangelovi. Překlad Daniela Feltová. Praha: BB Art, 2001. 667 s. ISBN80-7257-609-7.
STOREY, Stephanie. Mramor a plátno. Praha: Knižní klub, 2017. 351 s. ISBN978-80-242-5806-5.
GUASTI, Alessandro; LOMBARDI, Massimiliano. Michelangelo : život, osobnost a dílo. Překlad Irena Šifaldová. Praha: Rebo International CZ, 2018. 192 s. ISBN978-80-255-1094-0.
ZÖLLNER, Frank; THOENES, Christof; PÖPPER, Thomas. Michelangelo : 1475-1564 : dílo. Překlad Ondřej Bezdíček et al.. Praha: Slovart, 2008. 768 s. ISBN978-80-7391-086-0.
CONDIVI, Ascanio: Životopis Michelangela Buonarrotiho – životopis vydaný ještě za Michelangelova života
CONDIVI, Ascanio. The life of Michelangelo. Překlad Charles Robertson. London: Athene, 2013. 175 s. ISBN1843680122, ISBN9781843680123. (anglicky)
FORCELLINO, Antonio. Michelangelo: nepokojný život. [s.l.]: Vyšehrad, 2012. 320 s. ISBN978-80-7429-244-6.
.jpg)
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Madona (kol. 1491)
Anděl (1494, Bologna)
Bakchus (1497)
Pieta (1498–1500)
Madonna (1504, Bruggy)
Umírající otrok (1513–1516)
Léda (po 1530)
Ganymédés (1532, kopie)
Vítězství (1532–1534)
Kopule svatopetrské baziliky (projekt 1547–1564)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michelangelo na Wikimedia Commons 
Osoba Michelangelo Buonarroti ve Wikicitátech
