Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem

Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ
	; nádraží Ústí nad Labem-Střekov
Stát	Česko
Číslo	072
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	95,6 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3 kV
Maximální rychlost	120 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	431,113
	0
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072) vede z Lysé nad Labem přes Všetaty, Mělník, Štětí, Litoměřice a Velké Žernoseky do Ústí nad Labem. Trať je součástí celostátní dráhy, je dvojkolejná a elektrizovaná. Trať je někdy hovorově zvaná „pravobřežka“ (vede po pravém břehu Labe), dříve též „uhelná magistrála“.

Historie

Trať postavila v roce 1874 Rakouská severozápadní dráha jako součást své magistrály mezi Vídní a německými hranicemi v Děčíně.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice z Nymburka k říšským hranicím u Děčína. Koncesionáři se zavázali, že výstavba začne do šesti měsíců a bude zprovozněna do čtyř let.^[1]

Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1. ledna 1908.

Trať byla zdvoukolejněna v úseku (Velký Osek) - Lysá nad Labem - Mělník k roku 1909 a dále došlo v průběhu 1. světové války v souvislosti se zvyšující se dopravou ke zdvoukolejnění zbývajícího úseku z Mělníka do Ústí nad Labem (a dále do Děčína). Zásadní přestavby se trať dočkala v 50. letech 20. století, kdy došlo k elektrizaci stejnosměrnou trakční soustavou 3000 V (zahájení elektrického provozu 29. prosince 1958).^[2] Současně s tím byl v mezistaničních úsecích zřízen automatický blok a dva krátké úseky byly též nahrazeny přeložkami. Jednalo se o spojnici mezi stanicemi Ústí nad Labem západ a Ústí nad Labem-Střekov a část trati v Litoměřicích, kde byl opuštěn tunel přímo ve městě a byla postavena zastávka Litoměřice město v současné podobě (vlaky osobní dopravy pak přestaly zastavovat ve stanici Litoměřice dolní nádraží). Tunel dnes slouží jako umělecká galerie.^[3]

Nehody

V roce 1962 došlo mezi stanicí Sebuzín a zastávkou Libochovany ke srážce tří vlaků s tragickými následky.

Provoz na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Lysá, Stará Boleslav, Dřísy, Všetaty-Přívory, Mělník, Mlazice, Liběchov, Štětí, Hoštka, Polepy, Křešice, Litoměřice, Litoměřice město, Žalhostice-Žernoseky, Libochovany, Zebuzín, Brná, Střekov

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu	číslo tratě a celkový rozsah tratě	počet vlaků (v části tratě)
1900	42 Vídeň – Praha – Děčín	1 R + 4 Os Lysá – Střekov
1900	47 Střekov – Ústí n. L. (Teplické nádr.)	10 Os
1921 léto	121b Lysá nad Labem – Všetaty–Přívory	5 Os
	121a Praha – Mělník	10 Os Všetaty-Přívory - Mělník
	121 Praha – Všetaty-Přívory – Děčín	1 R + 5 Os Mělník - Střekov
	122 Střekov – Ústí nad Labem	11 Os
1928/29 zima	16 Lysá n. L. – Všetaty	6 Os
	74a Praha – Mělník	2 R + 9 0s Všetaty - Mělník
	74 Praha – Děčín	2 R + 7 Os Mělník - Litoměřice, 2 R + 9 Os Litoměřice - Střekov
	94 Střekov – Ústí n. Labem	12 Os
1937/38 zima	148 Lysá nad Labem – Všetaty	7 Os
	110 Praha – Děčín	13 Os Všetaty - Mělník, 7 Os Mělník – Litoměřice, 10 Os Litoměřice - Střekov
	109 Střekov – Ústí nad Labem	22 Os
1944/45	505m Lysá nad Labem – Mělník – Liboch	5 Os Lysá nad Labem – Všetaty, 11 Os Všetaty - Mělník, 5 Os Mělník – Liboch
	162g Liboch – Tetschen	6 Os Liboch – Aussig-Schreckenstein
	162h Aussig-Schreckenstein – Aussig	10 Os
1945/46	6e Lysá nad Labem – Všetaty	9 Os
	6b (Praha -) Všetaty - Mělník – Děčín	1 R + 12 Os Všetaty - Mělník, 1 R + 7 Os Mělník –Střekov
	6c Střekov – Ústí nad Labem	11 Os
1959/60	7b Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín	1 R + 11 Os Lysá nad Labem – Všetaty, 1 R + 12 Os Všetaty – Mělník, 1 R + 9 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
1959/60	7c Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-záp. n.	2 Os
1988/89	072 Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín	10 Os Lysá nad Labem – Všetaty, 13 Os Všetaty – Mělník, 8 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
1988/89	073 Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-západ	4 Os
2002/03	072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem-západ	6 R + 2 Sp + 11 Os
2012/13	072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem	8 R + 10 Os Lysá nad Labem - Všetaty, 8 R + 15 Os Všetaty - Mělník, 8 R + 11 Os Mělník - Štětí, 8 R + 14 Os Štětí – Ústí n. L.-západ
Vysvětlivky R – rychlík, Sp - spěšný vlak, Os – osobní vlak

Navazující tratě

Lysá nad Labem

Stanice a zastávky

Lysá nad Labem
Dvorce
Otradovice
Stará Boleslav
Dřísy
Ovčáry
Všetaty
Malý Újezd
Mělník
Mělník-Mlazice
Liběchov
Štětí
Hoštka
Polepy
Křešice u Litoměřic
Litoměřice město
Velké Žernoseky
Ústí nad Labem-Střekov
Ústí nad Labem západ

Odkazy

Reference

↑ List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
↑ JIŘÍ., Kacetl,. 140 let Severozápadní dráhy : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; minulost a budoucnost nejkratšího dopravního spojení Vídně a Berlína = 140 Jahre der Nordwestbahn : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; Vergangenheit und Zukunft der kürzesten Verkehrsverbindung Wien - Berlin. Vyd. 1. vyd. Znojmo: Jihomoravské Muzeum 52 Seiten s. ISBN 9788086974118. OCLC 859381646
↑ -red-. V Litoměřicích je železniční tunel, který se změnil ve výstavní síň. Internetový zpravodaj Komunikace a doprava [online]. 2006-09-17. Dostupné online. ISSN 1214-5688. ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem na Wikimedia Commons
[1] na ZelPage.cz
[2] Historie železničních tratí
Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

[1] List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870

[2] JIŘÍ., Kacetl,. 140 let Severozápadní dráhy : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; minulost a budoucnost nejkratšího dopravního spojení Vídně a Berlína = 140 Jahre der Nordwestbahn : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; Vergangenheit und Zukunft der kürzesten Verkehrsverbindung Wien - Berlin. Vyd. 1. vyd. Znojmo: Jihomoravské Muzeum 52 Seiten s. ISBN 9788086974118. OCLC 859381646

[3] -red-. V Litoměřicích je železniční tunel, který se změnil ve výstavní síň. Internetový zpravodaj Komunikace a doprava [online]. 2006-09-17. Dostupné online. ISSN 1214-5688. ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]