Přeskočit na obsah

Žebrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŽebrovice
alternativní popis obrázku chybí
Žebrovice brazilská (Blechnum brasiliense)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Polypodiophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďžebrovicovité (Blechnaceae)
Rodžebrovice (Blechnum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
List s výtrusnicemi

Žebrovice (Blechnum) je rod vytrvalých kapradinčeledi žebrovicovitých. Rod je tvořen asi 200 druhy, z nichž podstatná část roste v subtropech a tropech jižní polokoule.[1]


Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Evropě, tudíž i v České republice, roste jediný druh, žebrovice různolistá. Rozšířeny jsou nejvíce v Africe, Střední a Jižní Americe, jižní Asii, Austrálii, na Novém Zélandu i v Tichomoří. Žebrovice obvykle rostou na kyselých půdách, často v horských lesích nebo na rašeliništích a mokřadech do nadmořské výšky 4500 m.[2][3]

Žebrovice je rod leptosporangiátních kapradin tvořený hlavně pozemními rostlinami a jen řídce rostlinami epifytickými. Mají krátký až dlouze plazivý, hustě šupinatý oddenek s černými, pevnými kořeny. Ze vztyčeného nebo vystoupavého oddenku, u starších jedinců vícehlavého, vyrůstají listy dlouhé 30 až 100 cm i více. Některé druhy mají vztyčený, tlustý a přímý kmínek s  růžici listů na vrcholu.

Listy s řapíky jsou zpeřené nejčastěji jednoduše a řidčeji dvojnásobně, jen ojediněle mají čepele celistvé. Mladé listy bývají načervenalé až červené. Delší a nepřezimující listy jsou plodné (sporofyly), kratší a přezimující jsou sterilní (trofofyly); tvarově jsou si u některých druhů podobné a u jiných rozdílné.

Plodné listy mají na spodní straně výtrusnice (sporangia), které vytvářejí úzké, podélné výtrusné kupky (coenosory), jsou okolo sběrné žilky paralelní s hlavní žilkou lístku. Výtrusnice, někdy se slévají v jednu, jsou u okraje listu kryty boční ostěrou. Oboustranně souměrné, eliptické, světle hnědé nebo béžové spory (výtrusy) jsou monoletní, tj. obsahují jedinou ztenčeninu ve svém obalu (sporodermu) nutnou k jeho protržení při klíčení. Gametofyt je zelený, nadzemní a má srdčitý tvar.[1][2][3][4][5]

V Evropě se zimovzdorná žebrovice různolistá vysazuje jako trvalka do stinných partií větších zahrad, nověji se začíná pěstovat i stálezelená Blechnum nipponicum pocházející z Japonska, obě jsou náročné na kyselou půdu. Ve sklenících se často vysazují Blechnum gibbumNové Kaledonie, Blechnum penna-marinaJižní Ameriky a Blechnum occidentaleKaribiku. Tropické a subtropické druhy jsou náročné na teplo a mohou být ve středoevropských podmínkách pěstovány jen v trvale vlhkých a vyhřívaných sklenících.[2][6]


  1. a b LORENCE, David. Flora of the Hawaiian Islands: Blechnum [online]. Smithsonian Institution National Museum of Natural History, Washington, DC, USA [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c ROLLERI, Cristina. Spore morphology in genus Blechnum [online]. Academia.edu, San Francisco, CA, USA, rev. 18.11.2010 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. a b SUCHÁNKOVA, Martina. Výtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie .... Olomouc, 2015 [cit. 29.02.2016]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Vladimír Vinter. Dostupné online.
  4. NAUMAN, Clifton E. Flora of North America: Blechnum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. WANG, Faguo; XING, Fuwu; KATO, Masahiro. Flora of China: Blechnum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Blechnum [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]