Jean Paul Marat: Porovnání verzí
m Robot přidal {{Autoritní data}} |
Vložení oddílů České překlady a Literatura |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Od dubna [[1793]] stál v čele [[revoluční tribunál|revolučního tribunálu]] a spolu s ním připravil [[2. červen|2. června]] [[1793]] pád [[Girondisté|girondistů]]. [[13. červenec|13. července]] téhož roku byl krátce před polednem zavražděn girondistkou [[Charlotta Cordayová|Marií-Annou Charlottou Corday d'Armont]], která ho probodla kuchyňským nožem, když ležel ve vaně a koupelí si léčil svou kožní chorobu. Do jeho domu se Charlotte Corday dostala pod záminkou, že Maratovi nese seznamy uprchlých girondistů, které je potřeba zatknout a popravit. |
Od dubna [[1793]] stál v čele [[revoluční tribunál|revolučního tribunálu]] a spolu s ním připravil [[2. červen|2. června]] [[1793]] pád [[Girondisté|girondistů]]. [[13. červenec|13. července]] téhož roku byl krátce před polednem zavražděn girondistkou [[Charlotta Cordayová|Marií-Annou Charlottou Corday d'Armont]], která ho probodla kuchyňským nožem, když ležel ve vaně a koupelí si léčil svou kožní chorobu. Do jeho domu se Charlotte Corday dostala pod záminkou, že Maratovi nese seznamy uprchlých girondistů, které je potřeba zatknout a popravit. |
||
{{Citát|Násilí je nutné k nastolení řádu, ve kterém násilí již nebude.}} |
{{Citát|Násilí je nutné k nastolení řádu, ve kterém násilí již nebude.}} |
||
== České překlady == |
|||
* MARAT, Jean-Paul. ''Vybrané stati''. Překlad Václav Jílek. 1. aut. vyd. Praha: Rovnost, 1952. 99 stran. cnb000405226. |
|||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
<gallery heights="200" widths ="200"> |
<gallery heights="200" widths ="200"> |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
File:Antonin Tesar Death of the Dart Player 2005 (A.Tesar feat. Jacques Lous David) - 70x95cm.jpg|[[Antonín Tesař]]: ''Smrt hráče šipek'', [[2005]], inspirace dílem malíře Jacques-Louise Davida |
File:Antonin Tesar Death of the Dart Player 2005 (A.Tesar feat. Jacques Lous David) - 70x95cm.jpg|[[Antonín Tesař]]: ''Smrt hráče šipek'', [[2005]], inspirace dílem malíře Jacques-Louise Davida |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
== Odkazy == |
|||
== |
=== Literatura === |
||
* MASSIN, Jean. ''Marat''. Překlad Helena Maříková. 1. vydání. Praha: Svobodné slovo, 1964. 378 stran. cnb000480570. |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Wikicitáty|osoba=Jean-Paul Marat}} |
* {{Wikicitáty|osoba=Jean-Paul Marat}} |
||
* {{NK ČR|nlk20000083483}} |
|||
* {{Commons|Jean-Paul Marat}} |
* {{Commons|Jean-Paul Marat}} |
||
Verze z 6. 5. 2017, 13:14
Jean Paul Marat | |
---|---|
![]() | |
Narození | 24. května 1743 Boudry |
Úmrtí | 13. července 1793 (ve věku 50 let) Paříž |
Příčina úmrtí | bodná rána |
Místo pohřbení | Pantheon (1793–1795; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.) |
Pseudonym | L’Ami du peuple |
Povolání | politik, novinář a lékař |
Alma mater | Univerzita v St Andrews |
Významná díla | Les Chaînes de l'esclavage |
Politická příslušnost | Jakobíni |
Rodiče | Jean-Baptiste Marat |
Příbuzní | Charlotte Albertine Marat[1] a David de Boudry (sourozenci) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Paul Marat (24. května 1743 Boudry – 13. července 1793 Paříž) byl francouzský politik, lékař a publicista. Patřil mezi francouzské kordeliéry a působil jako předseda jejich klubu (Club des Cordeliers).
Život
Jeho otec Jean Mara (nebo také Jean-Baptiste Mara) byl Švýcar a přednášel na univerzitě v Ženevě medicínu. Matka Louise Cabrol byla francouzskou hugenotkou. Jean-Paul Marat vystudoval medicínu v Ženevě. Následně studoval i ve Francii, kde se seznámil s osvícenskou filozofií. Poté žil nějaký čas v Anglii, kde dostudoval a pracoval jako tiskař a vydavatel. Uveřejnil zde anglicky svůj Esej o člověku, kterou v roce 1775 přeložil v Amsterdamu do francouzštiny. Posléze pracoval jako lékař u vojska bratra krále Ludvíka XVI., hraběte z Artois. Intenzivně se také věnoval vědeckému výzkumu ve fyzice a chemii. Zabýval se i filozofií a sociologií.
Politické působení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Jean-paul_marat_3.jpg/250px-Jean-paul_marat_3.jpg)
Po vypuknutí Velké francouzské revoluce však nechal veškerých výzkumů i praxe lékaře a plně se oddal politice a žurnalistice. Stal se členem a předsedou klubu kordeliérů a fanatickým zastáncem teroru proti šlechtě a vládnoucím vrstvám.
Po převratu v srpnu 1792, kdy byl zahájen útok na královský palác v Tuileriích, se stal poslancem Národního konventu. Jako člen Konventu a poté i Výboru veřejného blaha požadoval zavedení diktatury. Když pak v Konventu začala debata o osudu krále Ludvíka XVI., hned od začátku navrhoval jeho rychlé potrestání bez soudu. Požadoval, aby bylo na krále pohlíženo jako na vlastizrádce a hlasoval pro jeho smrt.
Od dubna 1793 stál v čele revolučního tribunálu a spolu s ním připravil 2. června 1793 pád girondistů. 13. července téhož roku byl krátce před polednem zavražděn girondistkou Marií-Annou Charlottou Corday d'Armont, která ho probodla kuchyňským nožem, když ležel ve vaně a koupelí si léčil svou kožní chorobu. Do jeho domu se Charlotte Corday dostala pod záminkou, že Maratovi nese seznamy uprchlých girondistů, které je potřeba zatknout a popravit.
„ | Násilí je nutné k nastolení řádu, ve kterém násilí již nebude. | “ |
České překlady
- MARAT, Jean-Paul. Vybrané stati. Překlad Václav Jílek. 1. aut. vyd. Praha: Rovnost, 1952. 99 stran. cnb000405226.
Galerie
-
Doc Gynéco fotografovaný ve Studiu Harcourt Paris, 1997
-
Antonín Tesař: Smrt hráče šipek, 2005, inspirace dílem malíře Jacques-Louise Davida
Odkazy
Literatura
- MASSIN, Jean. Marat. Překlad Helena Maříková. 1. vydání. Praha: Svobodné slovo, 1964. 378 stran. cnb000480570.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Paul Marat na Wikimedia Commons
Osoba Jean-Paul Marat ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Paul Marat
Galerie Jean Paul Marat na Wikimedia Commons
- ↑ Марат, Альбертина. In: Velká sovětská encyklopedie.