Přeskočit na obsah

Krvavec toten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKrvavec toten
alternativní popis obrázku chybí
Krvavec toten (Sanguisorba officinalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodkrvavec (Sanguisorba)
Binomické jméno
Sanguisorba officinalis
L., 1753
Synonyma
  • Poterium officinale
  • toten lékařský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres krvavce totenu

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis), lidově kominíček, je planě rostoucí rostlina, druh náležející do rodu krvavec. Tato vytrvalá bylina s poněkud neobvyklým květenstvím je rozšířena na severu Eurasie, kde roste od západní Evropy až po Kamčatku, severovýchodní Čínu, Japonsko a následně i v pacifické oblasti Severní Ameriky. V České republice je krvavec toten téměř na celém území hojný, vyskytuje se od nížin až po horské oblasti, ve vyšších polohách se však objevuje řidčeji.[2][3]

Rostlina vlhkých, listnatých lesů a jejich okrajů, mokrých nehnojených luk, pastvin, břehů vodních nádrží a toků. Preferuje hluboké, střídavě vlhké půdy s kolísající hladinou spodní vody, které jsou hlinité až jílovité, mírně zásadité a chudé na dusík. Rostliny kvetou od května do srpna, plody dozrávají do konce října.[2][4]

Vytrvalá bylina s až 1 m vysokou lodyhou, která je přímá, jemně rýhovaná, lysá a v horní části větvená. Vyrůstá z téměř 3 cm tlustého a 15 cm dlouhého, válcovitého a hodně rozvětveného oddenku. Listy v řídké přizemní růžici mají až 20 cm řapíky, jsou dlouhé 20 až 40 cm, lichozpeřené a obvykle čtyř- až sedmijařmé. Jejich lístky s krátkými řapíčky jsou vejčité až kopinaté, až 6 cm dlouhé, po obvodě pilovité, na vrcholu okrouhlé či špičaté, na líci tmavě a na rubu šedě zelené. Málo početné střídavě rostoucí lodyžní listy jsou podobné listům přízemním, jsou však menší a často jen trojjařmé.

Drobné, oboupohlavné květy vytvářejí hustý, konečný, válcovitý klas, až 3 cm dlouhý a 1,5 cm široký. Klas je z počátku kulovitý a připomíná hlávku, později se znatelně prodlužuje. Jeho kopinaté listeny a kratší vejčité listence jsou rezavě hnědé a suchoblanité. Z hustě směstnaných květů se nejdříve rozvíjejí květy nejvyšší a naposled květy spodní.

Květ má vejčitou číšku a které vyrůstají čtyři kališní lístky, jsou široce kopinaté až vejčité a mají barvu tmavě purpurovou až krvavě červenou a v dolní části zelenou. Květ nemá korunu. Čtyři tyčinky čnící z kalichu mají červené nitky a žluté prašníky. Pestík obsahuje jedno vajíčko a má čnělku zakončenou hlavičkovitou bliznou s výstupky. Vespod číšky je prstencové nektarium lákající opylující hmyz, hlavně dvoukřídlé a motýly.

Plod je podélně žebrovatá nažka zasazená ve tmavě hnědé vytrvalé číšce. Rostliny se rozšiřují rozrůstáním oddenků a nažkami roznášenými větrem.[2][3][4][5]

Krvavec toten obsahuje ve svém oddenku hodně saponinů, tříslovin, flavonoidů a fytoncidních látek. Nálev ze sušeného oddenku se používá v lidovém léčitelství, působí antisepticky, protizánětlivě, má antibakteriální účinky a může napomoci zástavě krvácení. Čerstvá nať zase slouží při léčbě nehojících se povrchových ran a křečových žil.[6][7]

Krvavec toten je jedinou živnou rostlinou housenek motýlů modráska očkovaného a modráska bahenního, kteří jsou v České republice považováni za silně ohrožené druhy (EN).[8][9]

Původní obyvatelé Sibiře, například Jakuti, Evenkové a Čukčové, ale také severoameričtí indiáni, například Kríové a Odžibvejové, jedí oddenky krvavce vařené jako zeleninu, nebo je suší a připravují z nich bylinkové čaje. Oddenky jsou důležitou potravou hraboše severního, který si z nich na podzim vytváří zásoby. Jakuti a další původní obyvatelé Sibiře hraboší zásobárny vykopávali a vybírali z nich krvavcové oddenky.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

České jméno rodu „krvavec“ pochází ze schopnosti zastavovat krvácení a druhové jméno „toten“ vzniklo ze staročeského výrazu pro bubnování, neboť jeho květenství se podobají paličkám k bubnu.[5]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Krvavec toten [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.07.2007 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  3. a b LI, Čao-Luang; IKEDA, Hiroshi; OHBA, Hideaki. Flora of China: Sanguisorba officinalis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/3: Krvavec lekársky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1992 [cit. 2015-12-09]. S. 102–105. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISBN 80-224-0077-7. (slovensky) 
  5. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Toten lékařský [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-12-09]. S. 516. Dostupné online. 
  6. KREJČÍ, Petra; ZELENÁ. Systematická botanika: Krvavec toten [online]. Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, Brno,, rev. 19.01.2005 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  7. Květena ČR: Krvavec toten [online]. Petr Kocián [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  8. BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: Modrásek očkovaný [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  9. BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: Modrásek bahenní [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]