Přeskočit na obsah

Zlín střed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zlín střed
Nádražní budova
Nádražní budova
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
MěstoZlín
UliceTrávník
Souřadnice
Zlín střed
Zlín střed
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice337550[1]
TraťOtrokovice–Vizovice
Nadmořská výška215 m n. m.
V provozu od8. října 1899
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11[1]
Dopravní koleje5[1]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy, trolejbusy), autobusové nádraží
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBezbariérové WCBufet nebo rychlé občerstveníČekárna pro cestujícíVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlín střed je centrální železniční stanice v hlavní části krajského města Zlín poblíž řeky Dřevnice. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Otrokovice–Vizovice při ulici Trávník. Leží v nadmořské výšce 215 m n. m. a je zařazena do integrovaného dopravního systému IDZK. Ve městě se dále nachází dalších devět železničních zastávek, které tvoří dopravní osu celého sídla.

Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy Baťa založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města Vizovice. Jako odbočná stanice z trati původně propojující Vídeň a Krakov byla vybrána zastávka v Otrokovicích (původně se uvažovalo i o Napajedlech), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla budapešťská stavební firma Török a Janowic, 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), vlastníkem hlavní trati. Staniční budova sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm. U otrokovického zhlaví bylo kolejiště obklopeno a propojeno s baťovským továrním areálem.

Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení první světové války. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Na dráze tehdy operovala nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plnila roli hromadné dopravy. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do Valašské Polanky, kde by došlo k napojení na trať Hranice na Moravě – Púchov nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.

Nacházejí se zde dvě jednostranná vnitřní nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.[1] Dlouhodobě se plánuje zvoukolejnění, elektrizace a další rekonstrukční práce na trati, stejně jako stavba zcela nového dopravního terminálu spojujícího vlakové a autobusové nádraží.

Stanici obsluhuje 1 pár rychlíků (na trase Praha-Vršovice ─ Zlín střed) a osobní vlaky (na trase VizoviceOtrokovice, vybrané spoje pokračují například do Kroměříže). Častá je zde nákladní doprava do podniku Areal Svit Zlín (Baťovy závody).[zdroj?]

Cestující

[editovat | editovat zdroj]

Odbavení cestujících

[editovat | editovat zdroj]

Stanice zajišťuje odbavení cestujících.

Přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) je bezbariérový. Bezbariérový přístup není na žádné nástupiště (dle ČSN 73 4959).

Služby ve stanici

[editovat | editovat zdroj]

Cestujícím jsou ve stanici poskytovány následující služby: mezinárodní a vnitrostátní pokladní přepážka, platba v eurech a platební kartou, čekárna, úschovna zavazadel a jízdních kol, veřejné bezbariérové WC, parkoviště a bufet i rychlé občerstvení.

  1. a b c d e Plánek stanice Zlín střed. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, září 2021. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]