Zdenko Schubert von Soldern

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ing. Zdenko Schubert rytíř von Soldern
Narození18. října 1844
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. března 1922 (ve věku 77 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPolytechnický ústav v Curychu
Povoláníarchitekt, vysokoškolský učitel a architektonický teoretik
RodičeEduard Schubert otec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdenko Schubert rytíř von Soldern (18. října 1844 Praha-Malá Strana[1]29. března 1922 Praha-Smíchov[2]) byl český šlechtic, architekt, profesor, pedagog a kunsthistorik rakouského původu, člen význačného pražského rodu von Soldern. Zabýval se především teoretickou a publikační činností, roku 1903 se stal vedoucím pražské Německé polytechniky.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční Schubertova vila v Liboci u Prahy z roku 1871

Narodil se v Praze do rodiny právníka a notáře Eduarda Viktora Schuberta von Soldern. V letech 18651868 vystudoval Polytechnický ústav v Curychu, v letech 18681870 pak Akademii výtvarných umění ve Vídni u Gottfrieda Sempera a Theophila von Hansena. Následně absolvoval studijní cestu do Itálie, kde jej výrazně ovlivnila místní renesanční architektura. V podobném slohu navrhl roku 1871 sídelní vilu v Liboci u Prahy pro svého otce Eduarda. Pokračoval stáží ve Vídni a od roku 1875 pracoval v Praze.

Pedagog[editovat | editovat zdroj]

V roce 1879 se stal Zdenko Schubert-Soldern soukromým přednášejícím historie architektury na Německém polytechnickém ústavu v Praze. Kromě přednášek o historii architektury a teorii forem také přednášel kurzy starověké a renesanční architektury a navrhování monumentálních budov. Byl velmi publikačně činný, teoreticky i prakticky se zabýval ornamenty a zdobením staveb. Výchozím bodem bylo Semperovo učení o dualismu stavby a fasády, o původu dekorativních prvků architektury v užitém umění. Schubert-Sodlern rozvinul Semperovy závěry a vyzval ke kombinaci ozdobných a strukturálních prvků. Byl nadšeným obhájcem a propagátorem novorenesance. V pozdějších letech se von Soldern zabýval islámskou architekturou, odcestoval do Malé a Střední Asie a navštívil město Samarkand.

Budova Ředitelství Buštěhradské dráhy v Praze, 1871–1874

Zdenko rytíř Schubert von Soldern byl nositelem řady ocenění vyznamenání, a také členem několika spolků a sdružení: umělecké sekce Spolku pro dostavbu katedrály sv. Víta, předseda sdružení kunsthistoriků a čestný prezident architektonické sekce Technického Musea v Praze. Roku 1887 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství, roku 1903 vystřídal ve vedení Německého polytechnického ústavu architekta Josefa Zítka. Profesorem architektury byl jmenován roku 1916.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratr Viktor byl malíř a spisovatel, jeho synovci památkář a historik umění Fortunát a zoolog Reiner žili v Drážďanech. Zdenkovým příbuzným byl též Robert Schubert von Soldern, rakouský filosof zabývající se fenomenologií.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Zdenko rytíř Schubert von Soldern zemřel 29. března 1922 v Praze ve věku 77 let a byl pochován v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]