Přeskočit na obsah

Wolfgang Schäuble

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. jur. Wolfgang Schäuble
Předseda Německého spolkového sněmu
Ve funkci:
24. října 2017 – 26. října 2021
PředchůdceNorbert Lammert
NástupceBärbel Basová
Spolkový ministr financí Německa
Ve funkci:
28. října 2009 – 24. října 2017
KancléřAngela Merkelová
PředchůdcePeer Steinbrück
NástupceOlaf Scholz
Spolkový ministr vnitra Německa
Ve funkci:
22. listopadu 2005 – 27. října 2009
PředchůdceOtto Schily
NástupceThomas de Maizière
6. předseda CDU
Ve funkci:
1998 – 2000
PředchůdceHelmut Kohl
NástupceAngela Merkelová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťanskodemokratická unie
Narození18. září 1942
Freiburg im Breisgau
Úmrtí26. prosince 2023 (ve věku 81 let)
Offenburg
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníWaldbachfriedhof Offenburg
Země NěmeckoNěmecko Německo
ChoťIngeborg Schäuble (1969–2023)
RodičeKarl Schäuble
DětiChristine Strobl
PříbuzníThomas Schäuble[1] (sourozenec)
Alma materFreiburská univerzita
Hamburská univerzita
Profeseprávník, politik a advokát
Náboženstvíevangelická církev
Oceněnírytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1986)
Dýmkový kuřák roku (1990)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1991)
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1991)
Evropská řemeslná cena (1995)
… více na Wikidatech
PodpisDr. jur. Wolfgang Schäuble, podpis
Webová stránkawww.wolfgang-schaeuble.de
CommonsWolfgang Schäuble
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Schäuble (18. září 1942 Freiburg im Breisgau – 26. prosince 2023)[2] byl německý právník a politik za Křesťanskodemokratickou unii, od 28. října 2009 spolkový ministr financí ve druhé a třetí vládě Angely Merkelové. Předtím byl v letech 2005–2009 spolkovým ministrem vnitra v první vládě Angely Merkelové, roli ministra vnitra zastával již v letech 1989–1991 ve vládě Helmuta Kohla.[3] V letech 2017 až 2021 zastával úřad předsedy Německého spolkového sněmu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Civilním povoláním byl právník, studoval ekonomii a právo v rodném Freiburgu a v Hamburku, závěrečné zkoušky absolvoval v letech 1966 a 1970. Později byl daňovým úředníkem Bádenska-Württemberska a v letech 1978 až 1984 pracoval jako právník.

Wolfgang Schäuble byl od roku 1969 ženatý, měl tři dcery a jednoho syna.

Politická dráha

[editovat | editovat zdroj]
Angela Merkelová s Wolfgangem Schäublem 
Po atentátu byl Wolfgang Schäuble odkázán na invalidní vozík

V politice se začal Schäuble angažovat v roce 1961, kdy se stal členem Mladých křesťanských demokratů, členem Křesťanskodemokratické unie se pak stal v roce 1965.[4] Po porážce strany ve volbách roku 1998 se dokonce stal jejím předsedou, ale v roce 2000 po finančním skandálu týkající se daru od Karlheinze Schreibera z funkce odstoupil a byl vystřídán Angelou Merkelovou.

Členem spolkového sněmu se Schäuble stal v roce 1972, od roku 1991 byl předsedou zdejší koalice Křesťanskodemokratické unie s Křesťansko-sociální unií Bavorska (i této funkce se vzdal v roce 2000 v reakci na skandál).

V roli ministra vnitra se podílel na přípravách znovusjednocení Německa a v devadesátých letech patřil k nejpopulárnějším německým politikům, byl dokonce populárnější než předseda strany Helmut Kohl. Byl předpokládaným nástupcem Kohla a neustále se objevovaly spekulace, že ho vystřídá ve funkci německého kancléře. Než ovšem došlo ke střídání, prohrála koalice v roce 1998 volby a Schäuble se tak kancléřem nestal.

Dne 24. října 2017, tj. měsíc po ne příliš vydařených volbách do Spolkového sněmu, byl Wolfgang Schäuble zvolen novým Předsedou Německého spolkového sněmu. V úřadu tak nahradil po dvanácti letech nepřetržitého úřadování svého stranického kolegu Norberta Lammerta.[5]

V říjnu 2021 přenechal Wolfgang Schaüble své místo předsedy Spolkového sněmu Bärbel Basové.

Atentát

[editovat | editovat zdroj]

Na Schäubleho byl spáchán 12. října 1990 atentát, Dieter Kaufmann na něj vypálil tři výstřely. Schäublemu střela poškodila míchu pod třetím hrudním obratlem, takže od té doby byl částečně znehybněn a používal invalidní vozík. Zasažen byl také jeho tělesný strážce. Útočníka soud prohlásil za duševně nemocného schizofrenií.

Smrt

[editovat | editovat zdroj]

26. prosince 2023 kolem osmé hodiny večerní Wolfgang Schäuble zemřel. V době svého úmrtí byl stále členem Spolkového sněmu, což z něj činí nejdéle sloužícího člena tohoto orgánu (celkem 51 let).[6]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolfgang Schäuble na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2023-12-30].
  2. ↑ Früherer Bundestagspräsident Wolfgang Schäuble ist tot. Zeit online [online]. 2023-12-27 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Wolfgang Schäuble - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Wolfgang Schäuble. www.hdg.de [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Bundestag: Wolfgang Schäuble ist neuer Bundestagspräsident. Die Zeit. 2017-10-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-24. ISSN 0044-2070. (německy)  Archivováno 24. 10. 2017 na Wayback Machine.
  6. ↑ DPA. CDU-Politiker: Ein Leben für die Politik: Wolfgang Schäuble gestorben. Die Zeit. 2023-12-27. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0044-2070. (německy) 
  7. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e Deutscher Bundestag - Schäuble, Dr. Wolfgang. web.archive.org [online]. 2016-10-21 [cit. 2019-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wolfgang_Schäuble&oldid=24193302“