Willi Meinck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Willi Meinck
Bundesarchiv Bild 183-24300-0099, Berlin, Bücherbasar, Ilse Korn und Willi Meinck.jpg
Narození 1. dubna 1914
Dessau, Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Úmrtí 7. dubna 1993 (ve věku 79 let)
Žitava, NěmeckoNěmecko Německo
Povolání novinář, spisovatel a scenárista
Národnost Němci
Stát Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
Žánr lyrická poezie
Významná díla Mexické drama
Ocenění Alex-Wedding-Preis (1968)
Johannes-R.-Becher-Medaille
Národní cena Německé demokratické republiky
Zlatý vlastenecký záslužný řád
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Willi Meinck (1. dubna 1914, Dessau7. dubna 1993, Žitava) byl německý (NDR) spisovatel, autor dobrodružných knih a cestopisů zejména pro mládež.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Willi Meinck se narodil v dělnické rodině a vyučil se sazečem a byl aktivní dělnickém sportovním hnutí. Po uchopení moci nacisty a po zatčení několika členů jeho rodiny odjel roku 1933 do Francie, kde pracoval jako dělník v docích a zpíval na ulicích. Roku 1934 se vrátil do vlasti a vykonával různé pomocné práce. Roku 1936 odjel do Maďarska, aby se vyhnul vojenské službě, byl však vrácen do Německa a roku 1938 se stal sanitářem wehrmachtu.

Za druhé světové války se dostal do amerického zajetí. Roku 1946 se vrátil do vlasti a usadil se v sovětské okupační zóně (od roku 1949 Německá demokratická republika), kde působil jako učitel a později ředitel učitelského ústavu. Od roku 1955 byl spisovatelem na volné noze a žil v Berlíně a později v Žitavě.

Krátce po roce 1950 se zúčastnil archeologické výpravy do Mezopotámie (poříčí řek Eufrat a Tigris) a v šedesátých letech cestoval po Indii a Číně.

Těžiště jeho literárního díla je v knihách pro děti a mládež, napsaných často na historické náměty. Kritika velmi ocenila jeho dvoudílnou práci o Marcu Polovi. Kromě toho napsal dva autobiografické romány a reportáže ze svých cest.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Das Geheimnis der finnischen Birke (1951, Tajemství finské břízy), dobrodružný příběh pro mládež.
  • Henri, der tapfere Matrose (1952, Henri, statečný námořník), životopis francouzského aktivisty proti válce v Indočíně Henriho Martina.
  • Die Aufstände der Bürger von Worms und Köln (1953, Povstání občanů Wormsu a Kolína nad Rýnem), boržura o Německé selské válce.
  • Der Herbststurm fegt durch Hamburg (1954, Podzimní bouře nad Hamburkem), román pro mládež o třídenním povstání hamburského dělnictva v roce 1923 pod vedením Ernsta Thälmanna.
  • Marco Polo, dvoudílný dobrodružný historický cestopis pro mládež:
    • Die seltsamen Abenteuer des Marco Polo (1955, Obdivuhodná dobrodružství Marca Pola),
    • Die seltsamen Reisen des Marco Polo (1957, Obdivuhodná putování Marca Pola).
  • Hatifa (1958), povídka pro mládež o mladém sumerském písaři Simsalovi, který zachraňuje malou otrokyni Hatifu, a o tom, jak se po dlouhém odloučení a mnoha strastech opět sešli. Příběh byl inspirován hliněnými destičkami s klínovým písmem, které našla archeologická výprava do Mezopotámie, které se autor zúčastnil.
  • Die rote Perle (1958, Červená perla), čínské pohádky a pověsti.
  • Das verborgene Licht (1959, Skryté světlo), autobiografický román.
  • Nixe und der Große Einsame (1960, Rusalka a velká samota), detektivní příběh pro děti.
  • Der Neger Jim (1961), Černoch Jim)
  • Das zweite Leben (1961), Druhý život), autobiografický román.
  • Salvi Fünf oder Der zerrissene Faden (1966), příběh pro mládež o chudém chlapci ze Sicílie.
  • Untergang der Jaguarkrieger (1968, Zkáza jaguářích bojovníků, česky jako Mexické drama), dobrodružný historický román pro mládež, příběh aztécké dívky Černé orchidey a jejího druha Opeřeného jelena, velikého zvěda Obsidiánového hada a španělského generála Cortése, který si se svými žoldnéři podmanil říši Aztéků.
  • Der Pfefferschotenhändler (1968, Prodavač paprik), indiánské pohádky a pověsti.
  • Die gefangene Sonne (1971, Zajaté slunce), dojmy z cesty po Indii.
  • Die schöne Madana (1973, Krásná Madana), indické pohádky.
  • Tödliche Stille (1974, Smrtící ticho), dobrodružný historický román z Bengálska v období britské nadvlády na začátku 20. století.
  • Das Ramayana (1976, Rámajána), převyprávění indického eposu pro mládež.
  • Delibab oder Spiel mit bunten Steinen (1978, Delibab nebo hra s barevnými kameny),kniha, ve které se mladý čtenář zábavnou formou seznámí se životem v Indii..
  • Warten auf den lautlosen Augenblick (1980, Čekání na tichou chvíli), povídky.
  • Auf einmal kam ein Riese (1981, Najednou tam byl obr), kniha por malé čtenáře.
  • Wie Pandschi Puthan den mächtigen Strom zähmte und andere märchenhafte Geschichten aus Sri Lanka (1981, Jak Pandži Putchan zkrotil mocný proud a další pohádkové příběhy ze Srí Lanky),
  • Die Blumenwiese am Auge des Himmels (1983, Kvetoucí louka v oku nebe), moderní pohádka.
  • Kaffeetrinken im Grand-Hotel (1983, Potí kávy v grand-hotelu), cestopisné příběhy.
  • In den Gärten Ravanas (1983, V Rávanově zahradě), cestopis ze Srí Lanky.
  • Katerträume (1988, Kočičí sny), kniha pro malé čtenáře.
  • Der Oybin brennt (1992, Oybin hoří), historický příběh o útoku na hrad Ojvín, sídlo loupeživých rytířů na skalnatém útesu u Žitavy.
  • Sprünge über die Jahre 1983 - 1992, nepublikováno.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Willi Meinck na německé Wikipedii.

  1. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 496

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]