Wikipedista:Jakub.Bohoněk/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Růtové z Dírného byl český šlechtický rod vladyků (rytířů) sídlících v Dírné nedaleko Soběslavi.

Růtové z Dírného
znak rodu
ZeměČeské královstvíČeské království České království, SaskoSasko Sasko
Titulyvladykové, rytířové
ZakladatelMikuláš Rot z Lásenice/Vlásenice
Rok založení14. století
Konec vládyZdislav Růt z Dírného †1648

Původ[editovat | editovat zdroj]

A) Rod pochází z Jindřichova Hradce a své jméno má podle Červeného domu č.140 (bývalá solnice)[1].

B) Rod pochází z Čáslavi odkud se měšťan jménem Jakeš řečený Rot (Jaxonis dicti Rot de Czaslauia) vyprodal[2]s.302, poté sloužil Rožmberskému domu v Praze. Zmiňovaný je v letech 1409[3]s.279, 1410[3]s.282 a 1418[4]s.259. Jeho synové byli Martin (j. †1358[5]s.77), Hertlin (1358[5]s.77-j. †1379[6]s.103) a Mikuláš (1358[5]s.77-1379[6]s.103)[7]s.59.

Martin je zmiňován roku 1358 kdy je již po smrti[5]s.77. Hertlin je prvně zmiňován v roce 1358 kdy společně s bratrem Mikulášem dosazují v Čáslavi kněze Jana Mosteckého[5]s.77 a posledně v roce 1379 kdy po sobě zanechal vdovu Kateřinu[6]s.103.

Mikuláš řečený Rot (Nicolai dicti Rot de Czaslauia) jenž by měl být oním níže uvedeným z Lásenice/Vlásenice, byl měšťanem (1358[5]s.77-1373[8]s.85) a konšelem (1371[7]s.37, [9]s.90) v Čáslavi. V roce 1379 byl rychtářem v Praze Vinoř[6]s.103.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš I. řečený Rot z Lásenice/Vlásenice (Nicolao dicto Rot de Wlassienicz) se vyskytuje jako Mikuláš Červený (rot = něm. červený) na Starém Městě pražském jako konšel (1375-1376)[10]s.69, dokladem toho je erb na Staroměstské radnici[11]s.136. V roce 1380 prodal majetek ve vsi Pohorovice Petrovi řečenému Pepříkovi[12]s.280. V roce 1381 se hlásil o majetek v Nahorubech vedle bratrů Buška a Dětřicha z Heroutic , dále v tomto roce drží tvrz Lásenice[13]s.138(či dle blízkosti Nahorub ves Vlásenice). Mezi pěti pražskými měšťany[14]s.203 je uveden v roce 1382 v zakládací listině Kaple Božího Těla a Krve na Karlově náměstí, jako člen Bratrstva obruče s kladivem[15]. V letech 1381[13]s.197 až 1399[16]s.134 působí jako purkrabí na Hluboké nad Vltavou, před rokem 1397 drží tvrz v Dírné[17]s.292. Roku 1399 vstupuje do příměří s Jednotou panskou, zde ač už vlastnil Dírnou psán stále z Lásenice[18]s.61, 63. V roce 1405 byl purkrabím v Protivíně a dosvědčuje Petrovi řečenému Pepříkovi že mu prodal v roce 1380 ves Pohorovice[12]s.280. Jeho synové byli Mikuláš II. (1415[19]s.188-j. †1446[20]s.109) a Albrecht I. (1409[12]s.286-1463[21]s.119), oba již psáni z Dírného. Oba bratři byli napřed přívrženci Husova učení, ale poměry donutily je sloužit pánům z Rožmberka. Dále je v roce 1458 zmiňovaná jejich sestra či sestřenice Katruše z Dírného[22]s.11.

Prvně se s Mikulášem II. můžeme setkat v roce 1415 kdy připojil svou pečeť společně se svým bratrem Albrechtem I. na stížný list proti upálení Mistra Jana Husa[19]s.188 (č. 172, 173)[23]s.313. Jako o mrtvém se píše v roce 1446, kdy jeho bratru byl zaslán upomínací list kapitoly Vyšehradské, o tom že neplatí 10 kop ročně, jak oba bratři platili dříve[20]s.109. V rozsudku Oldřicha z Rožmberka je tato povinnost rozdělena mezi Albrechta I. a mezi pozůstalou vdovu Annu po Mikulášovi II.[20]s.164 (v konceptu psána jako žena Albrechta I.).

O Albertovi/Albrechtovi I. máme první zprávy v roce 1409[12]s.286. Dále v roce 1414 kdy jemu, Ctiborovi z Černic a Václavu Konopí z Heřmanic zapsal Chval ze Žďára tvrz a ves Pluhův Žďár[19]s.484, z nichž Albrecht I. jediný ho přečká a v roce 1437 tak tvrz i obec získá[24]s.744. V roce 1415 se s ním setkáváme (krom stížného listu) když získává[25]s.116 a prodává[25]s.123 40 strychů v Mělnickém Vtelně společně s Buškem z Hůrky získaných od Jana Hájka z Hodětína. V roce 1432 slibuje příměří s Budějovicemi[26]s.149, v roce 1446 dostává upomínací list od vyšehradské kapitoly[20]s.109, a je nepřímo zmiňován kdy mu Jan Čilud zajal člověka[20]s.284. V roce 1452 se přidal k válce (za zmínku stojí i to že v seznamu je uveden i jistý Mikuláš Rot[27]s.352) proti císaři Fridrichovi III. Habsburskému aby vydal Ladislava Pohrobka kterého držel v zajetí v Rakousku[27]s.351. V roce 1457 Jan II. z Rožmberka dluží jemu a Alšovi z Myskovic (panošové) 300 kop[28]s.27, dále v roce 1458 Albrechtovi I. dluží 500 kop[28]s.42, dále je v tomto roce Albrecht I. jeho ručitelem[28]s.51 a je mu zapsán statek (snad v Jesenicích) po neteři Kateřině Zbirožské z Dírného[22]s.11. V roce 1462 dluží Jan II. z Rožmberka jemu a jeho ženě Machně z Petrovic 40 kop[28]s.43 dále přiznává své dluhy jeho dětem a jeho ženě. V roce 1463 vyznává svědomí o spolku Čeňka z Vartenberka s Oldřichem II. z Rožmberka[21]s.119. S Machnou z Petrovic se můžeme setkat ještě v roce 1472 když půjčuje peníze Krumlovským[2]s.302. Děti jeho byli Oldřich (1462[28]s.43-1499[29]s.111), Racek (1462[28]s.43-1472[28]s.43), Václav I. Robenec (=chlapec, mladík) (1458[22]s.11-1462[28]s.43), Vilém I. (1462[28]s.43-1493[30]s.392), Anna I. (1473[28]s.179-1501[31]s.476) a Johanka I. [32]s.162, [2]s.254.

Kateřina Zbirožská z Dírného v roce 1458 sepisuje závěť v níž odkazuje svému ujci (matčin bratr) Albrechtu I. zboží své (statek, vesnice... které snad v Jesenici se nacházejí), na kterém poddané od robot navždy osvobodila. Své tetě Katruši z Dírného odkázala 10 kop úroků a synu Albrechta I. Václavovi I. Robenci odkázala 20 kop. V závěti je zmiňován i dům který vlastnila na Starém Městě pražském, který odkázala služebníkovi Petříkovi[22]s.11.

Oldřich je prvně zmiňován v roce 1459[2]s.302, dále v roce 1462 společně se svými bratry, kdy jim Jan II. z Rožmberka přiznává dluh, který měl vůči jejich otci Albrechtovi I.[28]s.43. V roce 1466 je odpověďníkem biskupství Vratislavského, v letech 1470[33] a 1471 (seděl na Jesenici)[34], [35]s.19 si stěžuje Janovi II. z Rožmberka na jeho služebníky ze Zvíkova, kteří mu způsobují škody. V roce 1472 jemu a jeho bratrům přiznává dluh Jindřich V. z Rožmberka, který měl Jan II. z Rožmberka vůči jejich otci[28]s.43. Posledně se s ním setkáváme v roce 1499 když mu jeho sestra Anna I. z Dírného odkazuje spolusprávu nad svým majetkem[29]s.111.

Racek je zmiňován v roce 1462 a 1472, Když mu a jeho bratrům Jan II. a Jindřich V. z Rožmberka přiznávají dluh vůči jejich otci[28]s.43.

Václav I. Robenec je zmiňován v roce 1458 když mu jeho sestřenice Kateřina Zbirožská z Dírného odkazuje 20 kop[22]s.11. Posledně v roce 1462 když jemu a jeho bratrům je přiznán dluh Janem II. z Rožmberka, který měl vůči jejich otci[28]s.43.

Vilém I. je prvně zmiňován v roce 1459[2]s.302, dále v roce 1462 když jemu a jeho bratrům je přiznán dluh Janem II. z Rožmberka, který měl vůči jejich otci[28]s.43. V roce 1472 Jindřich V. z Rožmberka přiznává dluh vůči jejich otci[28]s.43. V roce 1481. V letech 1482[36]s.351 a 1490[30]s.377 byl ručitel Jindřicha IV. z Hradce. V roce 1491 přiznává dluh 100 kop Petru Kaplíři ze Sulevic a jeho ženě Anně I. z Dírného[37]. V roce 1493 byl opět ručitelem Jindřicha IV. z Hradce[30]s.392. Posledně se s ním setkáváme v roce 1496[2]s.302.

Anna I. se stala ženou Petra Kaplíře ze Sulevic. Prvně se s ní můžeme setkat v roce 1449[38]s.112. V letech 1473[28]s.179, 1474[28]s.191, 1475[28]s.197 a 1476[28]s.203 Jindřich V. z Rožmberka přiznává dluh jí a jejímu muži. V roce 1491 bratr Vilém I. přiznává dluh 100 kop jí a jejímu muži[37]. Roku 1494 její muž pořizuje poslední pořízení[39], [40]. Roku 1499 jí král Vladislav Jagellonský povoluje svobodně odkazovat majetek[41], [29]s.111 a odkazuje správu nad svým majetkem[42], [29]s.112 mimo jiných svému bratru Oldřichovi. Posledně se s ní setkáváme v roce 1501 když měla spor s Václavem Vlčkem o kostelní roucho[31]s.476.

Johanka I. si vzala Arnošta z Leskovce[32]s.162, [2]s.254.

V tomto období se také můžeme setkat s Chvalem/Bohuchvalem I. z Dírného a to prvně snad v roce 1468[43]s.337a jistě v roce 1469[44], [21]s.174, [2]s.302, když odpovídá nepřátelství vedle Mikuláše a Petra Kaplíře ze Sulevic Janu II. z Rožmberka[44], [21]s.174, [2]s.302. V roce 1482[25]s.394, [2]s.194 se setkáváme s Jitkou z Dírného, která byla ženou Jana Vojslavského z Vojslavic jenž ve zmíněném roce vyřizuje dědictví.

Albrecht II. syn Oldřicha nebo Viléma I. je prvně zmiňován v roce 1511, dále v roce 1514[45]sn.243. V letech 1516[46], [47] a 1518[48] byl svědek smlouvy mezi Doudlebskými z Doudleb. V roce 1519[49]s.87, 146 pohání Jaroslava z Koutů a v Hořejších Kvasejovicích a je poháněn[49]s.146 Janem z Leskovce, v roce 1522[49]s.188 je poháněn Janem Sádlem starším z Kladrubec. V roce 1524[49]s.639, [50]s.29 pohání Jaroslava z Koutů a v Hořejších Kvasejovicích a je poháněn[50]s.1 Annou z Chotěmic.

Ottův slovník naučný[editovat | editovat zdroj]

Růt z Dírného (obyčejně Rut), příjmení staročeského rodu vladyckého, jehož znamení erbovní byl plot. Předkové jejich psali se, tuším, Rót a jeden z prvních byl Mikuláš (I.), jenž seděl roku 1383 na Vlasenici a v létech 1387 až 1398 byl purkrabí na Hluboké. Před rokem 1397 nabyl tvrze Dírného u Soběslavě a roku 1399 sloužil králi proti jednotě panské. Synové jeho Mikuláš (II.) a Albert (I.) (1414 atd.) byli napřed přívrženci Husova učení, ale poměry donutily je sloužiti pánům z Rožmberka. Onen (Mikuláš II. Albrecht I.) žil ještě roku 1452, když se strojil do Rakous a tento (Albrecht I.) roku 1463. Synové jednoho z nich byli bratři Oldřich a Vilém (I.), kteří Dírný drželi ještě roku 1491. Synem jednoho z nich byl Albrecht (II.) (1511 - 31). Synové jeho Vilém (II.), Bohuslav (I.), Václav (II.), Petr († 1569), Chval (II.) a Jan (I.) († j.1581) prodali roku 1526 zboží jesenické, roku 1537 Malkovice, roku 1539 hrad Zvěřinec a vesnice okolní (tuším po mateři), roku 1541 obce Dírenských (Obec Dírenská je jméno lesa a louky). Bohuslav (I.), Chval (II.) a Petr ujali Dírný, jež však prodali roku 1545 Barboře Růtové z Vrchovišť a tato manželu Vilémovi (II.) Růtovi. Tento tu seděl ještě roku 1567 a držel také Vícemil, v niž se uvázal po Václavovi (II.). Synové jeho Jan (II.), Albrecht (III.), Bohuchval (III.), Vlachyně a Bohuslav (II.) (1569 - 1630) rozdělili se před rokem 1574. Jan (II.) (později hejtman kraje bechyňského) obdržel Vícemil, Albrecht (III.) a Bohuslav (II.) tvrz Dírný. Bohuchval (III.) oddav se vojenství bojoval ve Francii a Nizozemí, roku 1594 velel pluku pod Petrem Vokem z Rožmberka v Uhrách, též v letech 1596 a 1601 představen vojsku, které táhlo na Turka. Jan (II.) měl manželku Annu ze Sulevic, která skoupila všechny díly bratří a odkázala jemu všechen statek svůj. Jan (II.) zemřel před rokem 1597 zůstadiv vdovu Annu z Vahančic a děti Jana (III.) a Barboru. Jan (III.) zdědil po strýci Vilémovi (III.) Červenou Lhotu, ale zemřel nedlouho potom. Sestra jeho Barbora zdědila Dírný a vdavši se za Adama mladšího Vratislava z Mitrovic († 12. duben 1617) odkázala statek svůj Dírný do rodu Vratislavův († 24. červenec 1624). Po Janovi (I.) († j.1581) zůstal syn Vilém (III.) jenž pojal k manželství dotčenou Annu z Vahančic. Býval berníkem kraje vltavského, koupil roku 1597 Červenou Lhotu a roku 1602 stal se hejtmanem kraje bechyňského. V letech 1604-06 byl hejtmanem na Poděbradech a zemřel roku 1608. Lhotu odkázal Janovi (III.) a Březinu manželce. Bohuslav (II.), starší syn Vilémův (II.), dědil Červenou Lhotu a Deštnou, které mu roku 1621 mocí vzaty a již nevráceny. Za to mu ponechán druhý statek Boreč, který prodal odešed pro náboženství do Perna, kdež zemřel roku 1630. Měl tři syny Zdislava, Adama a Bohuslava (IV.). Zdislav přišel roku 1631 se Sasy do Čech a ujal se Borče, pak žil v Drážďanech (†1648), manželka jeho Eusebia Sibyla rozená Pětipeská zemřela roku 1661 tamtéž. Kromě těch žil asi do roku 1623 Bohuslav (III.) mladší, jenž koupil roku 1618 statek Závsí. Ten pak zabrán Bohuslavovi (II.) staršímu.[51]s.368

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Mikuláš I. řečený Rot z Lásenice/Vlásenice (1375 - 1405)
    • 2. Mikuláš II. Růt z Dírného (1414 - j. †1446)[pozn. 1]
      • ∞ Anna (1446)
    • 3. Albert/Albrecht I. Růt z Dírného (1409 - †1463)
      • ∞ Machna z Petrovic (1462-1472)
        • 6. Oldřich Růt z Dírného (1459 - 1499)
        • 7. Racek Růt z Dírného (1462 - 1472)
        • 8. Václav I. Robenec Růt z Dírného (1458 - 1462)
        • 9. Vilém I. Růt z Dírného (1459 - 1496)
        • 10. Anna I. Růtová z Dírného (1449 - 1501)
          • ∞ Petr Kaplíř ze Sulevic
        • 11. Johanka I. Růtová z Dírného [52]s.CCLXXXIII(283)
          • ∞ Arnošt z Leskovce
    • 4. Katruše z Dírného (1458[22]s.11) [pozn. 2]
    • 5. Neznámá
  • 13. Albrecht II. Růt z Dírného (1511 - j. †1533) [pozn. 4]
    • ∞ Mandaléna z Leskovce (1533)
      • 14. Vilém II. Růt z Dírného (1526[53]s.180, [54]sn.200 - j. †1574)
        • ∞ Barbora z Vrchovišť (1545[55]sn.319 - 1565[56])
          • 20. Jan II. starší Růt z Dírného (1565[56] - j. †1597[57]sn.162)
            • ∞ Anna ze Sulevic (1574 - †1583)
              • 30. Jan III. Růt z Dírného (1597[57]sn.162 - j. †1610[57]sn.163)
                • ∞ Bez ženy
                  • Zemřel bez potomků
              • 31. Barbora Růtová z Dírného (†24.7.1624)
                • ∞ 1607 Adam mladší Vratislav z Mitrovic (†12.4.1617)
            • ∞ po 1583 Anna z Vahančic (1597[57]sn.162 - 1608[58]sn.245)
          • 21. Albrecht III. Růt z Dírného (1569)
          • 22. Chval/Bohuchval III. Růt z Dírného (1569 - 1631)
          • 23. Vlachyně Růt z Dírného (1569)
          • 24. Bohuslav II. starší Růt z Dírného a na Borči (*1549[59]s.145 - †24.1.1630[59]s.147)
            • ∞ 1573 Anna Kaplířová ze Sulevic (1573[59]s.146 - †1598)
              • 32. Zdislav Růt z Dírného (1630[59]s.146 - †1648)
                • ∞ 1647 Sibyla Judyta Pětipeská (1647 - †1661)
              • 33. Johanka II. Růtová z Dírného (1630[59]s.146 - 1638)
                • ∞ Vlk z Kvítkova Malobratřický
              • 34. Markéta Růtová z Dírného (1611 - j. †1624)
                • ∞ Václav starší Kaplíř ze Sulevic
              • 35. Syn (j. †1630)[59]s.146
              • 36. Syn (j. †1630)[59]s.146
              • 37. Dcera (j. †1630)[59]s.146
              • 38. Dcera (j. †1630)[59]s.146
            • ∞ 1612 Anna Marie Šmohařová z Rochova znovu provdaná 1637 Hrobčická (1612 - 1647[59]s.146)
              • 39. Adam Růt z Dírného (1630[59]s.146 - 1638)
              • 40. Bohuslav IV. Růt z Dírného (1630[59]s.146 - 1638)
              • 41. Anna Kateřina Růtová z Dírného (1630[59]s.146 - 1638)
              • 42. Neznámé pohlaví (j. †1630)[59]s.146
              • 43. Neznámé pohlaví (j. †1630)[59]s.146
              • 44. Neznámé pohlaví (j. †1630)[59]s.146
              • 45. Neznámé pohlaví (j. †1630)[59]s.146
              • 46. Neznámé pohlaví (j. †1630)[59]s.146
          • 25. Václav III. Růt z Dírného (1565[56])[pozn. 5]
            • ∞ v roce 1565 stále svobodný
          • 26. Anna II. Růtová z Dírného (1559[60]sn.313)
            • ∞ Bohuslav Valovský z Úsuší a na Ostrově Hamr (1559[60]sn.313)
      • 15. Bohuslav I. Růt z Dírného (1526[53]s.180, [54]sn.200 - †před 1555[61]s.372 )
        • ∞ před 1539 Appolona z Počepic znovu provdaná před 1558 Březnická (1522[61]s.171 - 1558[61]s.386 )
      • 16. Václav II. Růt z Dírného (1526[53]s.180, [54]sn.200 - j. †1548[45]sn.125, 126)
        • ∞ Johanka z Kvítkova znovu provdaná Benedová (1545[45]sn.125, 126 - 1553[62]sn.167)
          • 27. Mandaléna Růtová z Dírného (1553[62]sn.167)
            • ∞ Vilém Kosoř z Malovic
      • 17. Petr Růt z Dírného (1526[53]s.180, [54]sn.200 - †březen/duben 1569[63]s.66)
        • ∞ říjen 1568 Anna Rutardová z Malešova znovu provdaná Mostníková (1561 - †23.9.1572[63]s.64-66)
          • Zemřel bez potomků
      • 18. Chval/Bohuchval II. Růt z Dírného (1526[53]s.180, [54]sn.200 - 1545)
      • 19. Jan I. Růt z Dírného (1526?[53]s.180, [54]sn.200 - j. 1581)
        • ∞ Neznámá
          • 28. Vilém III. Růt z Dírného a na Červené Lhotě (1581 - †1608[58]sn.245)
            • ∞ po 1597 Anna z Vahančic (1597[57]sn.162 - 1608[58]sn.245)
              • Zemřel bez potomků
          • 29. Neznámý
            • ∞ Neznámá

Nezařazeni:

  • 48. Chval/Bohuchval I. z Dírného (1468[43]s.337- 1469[44][21]s.174, [2]s.302)
  • 49. Jitka z Dírného (1482[25]s.394, [2]s.194)
    • ∞ Jan Vojslavský z Vojslavic (1450 - †1483)
  • 50. Zdena z Dírného (1544[2]s.270, [64]sn.110)
    • ∞ Oldřich Mezenský z Mezného
  • 51. Bohuslav III. mladší Růt z Dírného (1597[57]sn.162, 163 - †1623)[pozn. 7]
  • 52. Mandaléna Rábová z Dírného (1624[65]sn.34)
  • 53. Alžběta Cimburková z Cimburka a Tovačova provdaná Homutová (1597[57]sn.163 - †26.5.1622)[pozn. 8] její rodiče byli Anna z Vojslavic (*1543 - †1568) a Kryštof z Cimburka (†1596), také se uvádí že zemřel v roce 1593.
    • ∞ 11.9.1590 Jiří Homuta z Harasova na Radeníně, Choustníku a Bělé (1597[57]sn.162 - †14.7.1616)

Poznámky:

  1. ↑ Někdy uváděno že Mikuláš I. a Mikuláš II. jsou jedna osoba.
  2. ↑ Byla tetou Kateřiny Zbirožské z Dírného, není jisté zda byla dcerou Mikuláše I.
  3. ↑ Albrecht I. byl její ujec (matčin bratr).
  4. ↑ Byl synem buď Oldřicha nebo Viléma I. (jeho syn se jmenoval Vilém II., proto je pravděpodobnější že byl synem Viléma I.)
  5. ↑ Jan Růt starší píše v roce 1565 bratru Václavovi, z toho by se mohlo zdát že se jedná o Jana I. a Václava II., jenže dále zmiňuje strýce Petra a strýce Jana. Dále bratru Václavovi přeje ať se ožení než se vrátí, ale Václav II. byl touto dobou mrtev, proto se muselo jednat o jiného Václava (III.).
  6. ↑ Byla strejna (bratrova dcera) Viléma III.
  7. ↑ Byl strýcem pro Viléma III. Pozn.: Pojem strýc obsahuje nejen strýce ale také bratrance/synovce
  8. ↑ Vilém III. píše: sestře mý z jednej mateře (Jitka z Dírného) pošlý...

Nejasnosti[editovat | editovat zdroj]

  1. V letech 1565-1581 nelze rozlišit Jana I. a Jana II.
  2. V letech 1573-1588 nelze rozlišit Annu ze Sulevic (žena Jana II.) a Annu Kaplířovou ze Sulevic (žena Bohuslava II.)

Erb[editovat | editovat zdroj]

Paprocký, Diadochos III, 1602, str. 136

Zlatý plot o pěti kůlech a proutím opletených na modrém štítě[pozn. 1], mnohdy k rohu štítu směřující, přikrývadla týž barev, klenot oboroh s plotem ve spodní části a na špičce stříšky kyta o čtyřech perech[pozn. 2][67]s.214, [68]. V případě klenotu došlo v 16. st. ke zjednodušení do formy zlatého plotu o pěti kůlech s dvojicí volných kůlů/sloupů po obou stranách[69]s.40i, později už jen zlatý plot[pozn. 3], pečeť Anny (r. 1499[42]) a Albrechta II. (r. 1511[72]) ještě zobrazuje klenot v podobě domečku/oborohu. Erb je možno dodnes spatřit na Staroměstské radnici v Praze - erbovní galerie na domě Kramáře Kříže.

  • Erb Mikuláše Červeného (Rota), Staroměstská radnice v Praze, cca 1375
    Erb Mikuláše Červeného (Rota), Staroměstská radnice v Praze, cca 1375
  • Pečeť Mikuláše Rota z Lásenice/Vlásenice, zakládací listina Kaple Božího Těla a Krve v Praze, 1.4.1382.
    Pečeť Mikuláše Rota z Lásenice/Vlásenice, zakládací listina Kaple Božího Těla a Krve v Praze, 1.4.1382.
  • Pečeť Anny Růtové z Dírného, 27.5.1499
    Pečeť Anny Růtové z Dírného, 27.5.1499
  • Pečeť Jana Růta z Dírného, 16. až 17. století. Neví se kterému Janovi patřila.
    Pečeť Jana Růta z Dírného, 16. až 17. století. Neví se kterému Janovi patřila.
  • Pečeť a podpis Viléma III. Růta z Dírného, 7.4.1597
    Pečeť a podpis Viléma III. Růta z Dírného, 7.4.1597
  • Erb Růtové z Dírného od Vojtěcha rytíře Krále z Dobré Vody. Hrady, zámky a tvrze 4. díl, 1885.
    Erb Růtové z Dírného od Vojtěcha rytíře Krále z Dobré Vody. Hrady, zámky a tvrze 4. díl, 1885.

Poznámky:

  1. ↑ Barvy modrá a zlatá by mohly vycházet z barev Vítka z Hradce jenž vlastnil Jindřichův Hradec, viz možný původ rodu. Stejně jako to mohlo být u dalšího rodu z J.H. a to Čechů z Kosmačova (modrý štít se zlatým plotem přes který vyskakuje levou nohou půlka červeného jelena)[38]s.444, [66]s.95. Další možnou barvou štítu je barva červená ta je uvedena v Zrcadle slavného markrabství moravského od Paprockého z Hlohol (1593), v Českomoravské heraldice II od Sedláčka je tato barva uváděna jako mylná[38]s.112, ten ale nejspíše vycházel z kolorovaného díla Diadochos III též od Paprockého (1602), ten ale byl kolorován až po vytištění a né všechny kusy, Zrcadlo sice nebylo kolorováno ale tam je barevnost popsána textem (červený štít a bílá mříž).
  2. ↑ Vychází z pečeti.
  3. ↑ Ze Slavkova (u Janovic Vrchotových) Adam (1360) měl za klenot chrámeček (altán) a na vrchu končité střechy kyta[70], [71]. Z toho se vyvinula mříže neb plot, jako měli Růtové z Dírného[38]s.222. Dle shodného klenotu i vývoje do prostého plotu a také z polohy Slavkova který leží blízko Jesenice lze usuzovat že oba rody by mohly mít společné předky.

Statky[editovat | editovat zdroj]

Map
Map
Map
Map

1.12.1458 ...zbožie mé a statek, kteréž a kterýž zde v Praze mám...Duom muoj v Starém Městě Pražském oddávám Petříkovi služebníku mému...Albrechtovi ze Zdierného ujci mému všecko zbožie své, vsi, platy...aby na kostel v Jesenicích za Chlumcem...na dielo kostela Matky Boží v Týně v Starém Městě Pražském..., na archu k sv. Jiljí v Starém Městě Pražském...[22]s.11, 12

13.10.1526 ...Jesenici, ves celú a dvory kmetcí s platem, Důblevičky ves celú a dvory kmetcí s platem, Radeč ves celú a dvory kmetcí s platem, Bor ves a dvory kmetcí s platem, což tu měli, Uklidě ves a dvory kmetcí s platem, což tu mají, s dědinami, lukami, lesy, potoky, kurmi, vajci, krčmami výsadnými v Jesenici a Rádči a v Úklidě, s mlýnem pod Jesenicí, s podacím kostelením v Jesenici, i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...S takovú výminkou, jakož sú oni bratři Růtové svrchu psaní sobě vsi Mezné řečené s lesy pozoustavili... sobě toto vymínili, jakož sú lúky náležité k záduší Jesenskému, kterýchž lidé ze vsi Vysoké platí, po týchž lukách k lesuom svým... [53]s.180, [54]sn.200

23.3.1528 ...Borek, ves pustou a dvory kmetcí pusté, s lukami, lesy, potoky, rybníky i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.179, [54]sn.199

20.6.1537 ...v Malkovicích dvory kmetcí s platem, což tu mají, s dědinami, lukami, lesu polovicí řečeného Zvěřinec, rybníčkem pod Úlehlí řečený Třinovatý, kurmi i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.178, [54]sn.198

7.6.1539 ...Zvěřinec hrad pustý, Úlehle ves celú a dvory kmetcí s platem, Martinice ves celú a dvory kmetcí s platem, s dědinami, lukami, lesy, jedním řečený Butná Hora, druhým řečeným Kuželú vrch a polovicí lesu Zvěřince, potoky pod Martinicí nad Butnú Horú a pod Butnú Horú, rybníky řečenými Butná Hora a Vorlovka, kurmi, vajci, porostlinami, pastvištěmi, s jitry ve Zvěřinci i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.179, [54]sn.198

13.12.1541 ...Meznaj ves celú a dvory kmetcí s platem, s dědinami, lukami, lesy, potokem a jmenovitě nad Jesenicí, a kurmi, vajci i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.35, [54]sn.37

3-4.5.1542 ...Podhoří ves celú a dvory kmetcí s platem, dědinami, lukami, lesem řečený V Břevništích vedle Dubovice, s polem Vilasovským i s lesem, k gruntu Bartoňovskému nad Podhořím náležícím, kusem potoku na Strnadovým mlýnem i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.181, [54]sn.200

3-4.5.1542 ...Vršovice ves celú a dvory kmetcí s platem, Dobrošovice ves celú a dvory kmetcí s platem, v Bolechovicích dvuor kmetcí s platem, což tu měli, v Doublevičkách dva dvory kmetcí s platem, což tu měli, s dědinami, lukami, lesy řečenými Balenka a Černý les, potoky, rybníky, kurmi, vajcmi, mlejnem Sovovým nad Jesenicí i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.181, [54]sn.201

4-5.5.1542 ...les řečený Obec lidí Dírenských, ležící okolo rybníku jménem Třešňovce až k lesu řečenému Jezero, s lúkou ležící podle hráze téhož rybníka Třešňovce, řečenou Obec Dírenská, i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím...[53]s.182, [54]sn.202

22.12.1595 ...Městečko Deštná, s kolaturou v témž městečku, s domy šenkovními ve vsi Březině (díl), což tu jmíti ráčil, ve vsi Višňová (díl) což tu jmíti ráčil, ve vsi Světce (díl) což tu jmíti ráčil, s platy stálejmi, i běžnejmi, vospi, s dědinami lúkami, štěpnicemi, chmelnicemi. Lesy zejména těmito, les nad městečkem Deštná slove Hora, i s těmi chalupami v týchž lesích ustavenejmi, les a jitra nade vsí Žďárem, kteréž pan Jan Zelendar v držení jest, les za Plasnou slove Rožmberský. Les slove Mladý pode vsí Březinou s těmi se všemi i czo cizopanští lidi v držení jsou, a k těm lesúm náleží. Vornými, i loučnými jitry, a platy z nich, 8 lidmi osedlými i neosedlými, aneb z těch gruntúv zběhlými. Kromě těch kteří jsou jse zadrženi, jeho milosti pána z Rožmberka pána předešlých pánúv držitelúv téhož městečka, jinde ošacovali, aneb komu listy vejhostními propušteni jsou, a rybníky těmito, Kacířikem, druhým slove Adamem pod týmž městečkem, s potoky, vodotočinami... [80], [77]s.477, [81]sn.96

...Zámek Lhota Červená s dvorem poplužním a pivovárem, městečko Deštná s krámy mastnými, dvůr poplužní řečený Nový u Deštného a dvůr poplužní Chvalkovský, oba pusté, pak vesnice Jižná, Březina, Mnich a ve vsi Vícemili a Světcích po jednom poddaném, s chalupou v lese, rybníky, lesy a jiným příslušenstvím...[77]s.476, [82]sn.127-128

...Dědictví ve vsi Vícemili, dvůr poplužní řečený Kapinošovský s ovčínem při též vsi, též mlýn při vsi Jižné řečený Ryšanovský s lidmi osedlými, potoky a rybníky... [77]s.477, [74]sn.159

...Tvrz a ves Boreč s dvorem poplužním, ves Újezd Řezný, též tvrz a ves Lukovce (díl) s dvorem poplužním, lesy, rybníky, čtyřmi vinicemi (1 pod Lovošem Horou, 2 u Lukovec a 1 za Litoměřicemi řečená Chlumecká) a jiným příslušenstvím...[77]s.478, [78]sn.272

Tabulky[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš řečený Rot z Čáslavi (pravděpodobně totožný s Mikulášem Rotem z Lásenice/Vlásenice)
8.12.1358 Spolu s bratrem Hertlinem dosadili kněze Jana Mosteckého.[5]s.77
11.5.1361 Učinil smlouvu s Janem Mosteckým o čtení mše.[7]s.36, [9]s.26
9.12.1362 [5]s.190
2.10.1370 Měšťan v Čáslavi.[8]s.36
17.10.1371 Konšel v Čáslavi. Prodav na statku svém blíže kostela sv. Martina ležícím na 4 lánech rolí plat roční 4 kop nadřečeným poručníkům a přijav od nich summu 40 kop grošův.[7]s.37, [9]s.90
5.12.1371 Konšel v Čáslavi.[9]s.90
5.1.1373 Měšťan v Čáslavi.[8]s.85
12.1.1379 Iudicis in Winarz (rychtář v Praze Vinoř).[6]s.103
Mikuláš I. řečený Rot z Lásenice/Vlásenice
12.5.1375 - 4.12.1376 Konšel na Starém Městě pražském, psán jako Mikuláš Červený.[10]s.69
31.12.1380 Prodal majetek v Pohorovicích Petrovi řečenému Pepříkovi za 20 kop.[12]s.280
27.4.1381 Hlásil se o majetek v Nahorubech, drží Lásenici/Vlásenici.[13]s.138
5.5.1381 Purkrabí na Hluboké.[13]s.197
1.9.1381 Purkrabí na Hluboké.[13]s.199
1.4.1382 Pražský měšťan.[14]s.203 Jako člen Bratrstva obruče s kladivem pečetí zakládací listinu kaple Božího Těla a Krve v Praze na Karlově náměstí.[15]
19.4.1382 Purkrabí na Hluboké.[13]s.107
18.12.1383 Purkrabí na Hluboké.[13]s.127
20.10.1387 Purkrabí na Hluboké.[83]s.182, 183, 188
29.10.1389 Purkrabí na Hluboké.[13]s.148
21.12.1389 Purkrabí na Hluboké.[13]s.211
23.10.1397 Purkrabí na Hluboké, drží tvrz Dírná.[17]s.292
15.6.1399 Vstupuje do příměří s Jednotou panskou.[18]s.61, 63
20.9.1399 Purkrabí na Hluboké.[16]s.118
3.11.1399 Purkrabí na Hluboké.[16]s.133
4.12.1399 Purkrabí na Hluboké.[16]s.134
1405 Purkrabí v Protivíně.[12]s.280
Albert/Albrecht I. Růt z Dírného
14.9.1409 [12]s.286
6.10.1414 Zapsán Pluhův Žďár.[19]s.484, [24]s.744
2.9.1415 Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa.[19]s.188
4.3.1415 Získává 40 strychů v Mělnickém Vtelně.[25]s.116, [24]s.389
23.10.1415 Prodává 40 strychů v Mělnickém Vtelně.[25]s.123, [24]s.389
1425 Rosenbergsche chronik s.101
16.10.1432 Slibuje příměří s Budějovicemi.[26]s.149, [84]
1436 [38]s.112
20.3.1437 Získal Pluhův Žďár.[24]s.744
27.6.1446 Upomínací list kapitoly Vyšehradské.[20]s.109
25.11.1446 Rozhodnutí sporu s kapitolou Vyšehradskou.[20]s.163
29.10.1447 Nepřímo zmiňován kdy mu Jan Čilud zajal člověka.[20]s.284
1449 [38]s.112
srpen 1452 Připojil se k válce proti císaři Fridrichovi III. Habsburskému aby vydal Ladislava pohrobka.[27]s.351
1453 Nejmenovaný Růt, služebník Oldřicha II. z Rožmberka.[85]s.213 / sn.109
1457 Prodává Pluhův Žďár?[24]s.743
16.10.1457 Jan II. z Rožmberka mu dluží 300 kop.[28]s.27
27.4.1458 Jan II. z Rožmberka mu dluží 500 kop.[28]s.42
16.10.1458 Ručitel Janovi II. z Rožmberka.[28]s.51
1.12.1458 Je mu zapsán statek po Kateřině Zbirožské z Dírného.[22]s.11
23.4.1459 Jan II. z Rožmberka obnovil dlužní list.[28]s.43
30.7.1459 [28]s.64
23.4.1462 Jan II. z Rožmberka obnovil dlužní list jeho synům.[28]s.43
16.10.1462 Jan II. z Rožmberka dluží jemu i jeho ženě 40 kop.[28]s.43
8.1.1463 Vyznává svědomí o spolku Čeňka z Vartenberka s Oldřichem II. z Rožmberka.[21]s.119
9.12.1462? Jan II. z Rožmberka dluží 40 kop vdově Machně z Petrovic.[28]s.43 Pozn. Asi mylně je uveden rok 1462, nemohla být vdovou, její manžel ještě žil.
Mikuláš II. Růt z Dírného
2.9.1415 Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa.[19]
Katruše z Dírného
1.12.1458 Albrecht I. jí má vyplatit 10 kop úroků dle přání Kateřiny Zbirožské z Dírného.[22]s.11
Oldřich Růt z Dírného
1459 [2]s.302
23.4.1462 Jan II. z Rožmberka obnovil dlužní list jemu a jeho bratrům po Albrechtovi I.[28]s.43
1466 Odpovědník biskupství Vratislavovského. Arch. města Vratislavě
10.7.1470 Stěžuje si Janovi II. z Rožmberka na jeho služebníky ze Zvíkova.[33]
17.1.1471 Stěžuje si Janovi II. z Rožmberka na jeho služebníky ze Zvíkova.[34], [35]s.19
8.12.1472 Jindřich V. z Rožmberka znovu přiznává dluh po Albrechtovi I. jemu a jeho bratrům.[28]s.43
27.5.1499 Spolusprávce nad majetkem sestry Anny I.[29]s.111
Racek Růt z Dírného
23.4.1462 Jan II. z Rožmberka obnovil dlužní list jemu a jeho bratrům po Albrechtovi I.[28]s.43
8.12.1472 Jindřich V. z Rožmberka znovu přiznává dluh po Albrechtovi I. jemu a jeho bratrům.[28]s.43
Václav I. Růt Robenec z Dírného
1.12.1458 Albrecht I. mu má vyplatit 20 kop dle přání Kateřiny Zbirožské z Dírného.[22]s.11
23.4.1462 Jan II. z Rožmberka obnovil dlužní list jemu a jeho bratrům po Albrechtovi I.[28]s.43
Vilém I. Růt z Dírného
1459 [2]s.302
23.4.1462 Jan II. z Rožmberka obnovil dlužní list jemu a jeho bratrům po Albrechtovi I.[28]s.43
8.12.1472 Jindřich V. z Rožmberka znovu přiznává dluh po Albrechtovi I. jemu a jeho bratrům.[28]s.43
1481 Český časopis historický 19-4, arch. zemský Opavský a Hradecký
5.6.1482 Ručitel Jindřicha IV. z Hradce.[36]s.351
8.6.1490 Ručitel Jindřicha IV. z Hradce.[30]s.377
5.5.1491 Přiznává dluh 100 kop Petru Kaplíři ze Sulevic a jeho ženě Anně I. z Dírného.[37]
14.5.1493 Ručitel Jindřicha IV. z Hradce.[30]s.392
1496 [2]s.302
Anna I. Růtová z Dírného
1449 [38]s.112
23.4.1473 Jindřich V. z Rožmberka přiznává dluh jí a jejímu muži.[28]s.179
20.7.1474 Jindřich V. z Rožmberka přiznává dluh jí a jejímu muži.[28]s.191
24.4.1475 Jindřich V. z Rožmberka přiznává dluh jí a jejímu muži.[28]s.197
23.4.1476 Jindřich V. z Rožmberka přiznává dluh jí a jejímu muži.[28]s.203
5.5.1491 Bratr Vilém I. přiznává dluh 100 kop jí a jejímu muži.[37]
3.10.1494 Její muž pořizuje poslední pořízení.[39], [40]
22.1.1499 Král Vladislav Jagelonský jí povoluje svobodně odkazovat majetek.[41], [29]s.111
27.5.1499 Odkazuje správu nad svým majetkem.[42], [29]s.112
18.11.1501 Spor s Václavem Vlčkem o kostelní roucha.[31]s.476
Johanka I. Růtová z Dírného
Byla ženou Arnošta z Leskovce.[32]s.162, [2]s.254
Kateřina Zbirožská z Dírného
1.12.1458 Odkazuje majetek.[22]s.11
Chva/lBohuchval I. z Dírného
11.7.1468 Přijel z Prahy.[43]s.337
18.7.1469 Odpovídá nepřátelství vedle Mikuláše a Petra Kaplíře ze Sulevic Janu II. z Rožmberka.[44], [21]s.174, [2]s.302
Jitka z Dírného
26.9.1482 Její manžel Jan z Vojslavic vyřizuje dědictví.[25]s.394, [2]s.194
Albrecht II. Růt z Dírného
1511
1514 [45]sn.243
30.6.1516 Svědek dědické smlouvy mezi bratry Doudlebskými z Doudleb.[46], [47]
19.10.1518 Svědek smlouvy o rozdělení dědictví bratrům Doudlebských z Doudleb.[48]
3.10.1519 Pohání Jaroslava z Koutů a v Hořejších Kvasejovicích.[49]s.87
3.10.1519 Pohání Jaroslava z Koutů a v Hořejších Kvasejovicích.[49]s.146
3.10.1519 Jan z Leskovce ho pohání.[49]s.146
16.10.1522 Jan Sádlo starší z Kladrubec ho pohání.[49]s.188
26.2.1524 Pohání Jaroslava z Koutů a v Hořejších Kvasejovicích.[49]s.639
24.3.1524 Pohání Jaroslava z Koutů a v Hořejších Kvasejovicích.[50]s.29
8.4.1524 Anna z Chotěmic ho pohání.[50]s.1
19.11.1524 [50]s.290
21.11.1524 Pohání Mikuláše Radkovce z Mirovic.[49]s.614
6.5.1525 [50]s.419
19.6.1525 [31]s.101-103
10.8.1525 [31]s.102-104
23.4.1528 Prodal Borek městu Hradiště hory Tábor.[53]s.179, [54]sn.199
1531
1533 Již mrtev.
Zdena z Dírného
1544 Její muž byl Oldřich Mezenský z Mezného.[2]s.270, [64]sn.109-110
Bohuslav I. Růt z Dírného
13.10.1526 Prodali Jesenici, Doublovičky, Radeč, Bor a Úklid Janovi Kalenicovi z Kalenic, ponechávají si Mezné.[53]s.180, [54]sn.200
20.6.1537 Prodali Malkovice, 1/2 lesu Zvěřinec, rybníček Třinovatý pod Úlehlí Alžbětě z Koutů, manželce Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.178, [54]sn.198
29.2. - 1.3.1539 Obviňují bratry Jana a Václava Kábu z Rybňan a na (Červené) Lhotě z pokácení lesa u rybníka Třešňovce a přidělání kusu hráze.[86]s.354
7.6.1539 Prodali hrad Zvěřinec, Úlehle, Martinice, les Butná Hora, les Kuželů vrch, 1/2 lesa Zvěřinec, potok pod Martinicí a nad a pod Butnou Horou, rybník Butná Hora a Vorlovka Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.179, [54]sn.198
1539 Vlastní Luka nad Jihlavou.[61]s.278
2-3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 20.6.1537.[53]s.178, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 7.6.1539.[53]s.179, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 23.4.1528, který ještě učinil jejich otec Albrecht II.[53]s.179, [54]sn.199
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 13.10.1526.[53]s.180, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Podhoří, les v Břevništích vedle Dubovice, pole a les Vilasovský ke gruntu Bartoňovskému nad Podhořím, kus potoka nad Strnadovým mlýnem Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Vršovice, Dobrošovice, dvůr v Bolechovicích, dva dvory v Doublevičkách, les Balenka a Černý les, mlýn Sovový nad Jesenicí Janovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.201
4-5.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali les Obec Dírenská Janovi Kábovi z Rybňan.[53]s.182, [54]sn.202
v uterý po sv. Vítu 1545 Prodali Dírnou, Třebějice a Višňovou Barboře z Vrchovišť, manželce Viléma II.[45]sn.143
1550 Vlastní Kozlov a Rytířsko.
1555 V tomto roce je Kozlov (s desátkem vytýkaným obilným) prodán Jaroslavem a Vratislavem z Pernštejna Zikmundovi Heltovi z Kementu.[61]s.372
1556 V tomto roce jsou Kozlov, Luka nad Jihlavou (Luky) a Rytířsko (Rychýřka) prodány králem Ferdinandem I. Habsburským Vratislavovi II. z Pernštejna.[61]s.372
1558 Zemřel před tímto rokem.[61]s.386
Chval/Bohuchval II. Růt z Dírného
13.10.1526 Prodali Jesenici, Doublovičky, Radeč, Bor a Úklid Janovi Kalenicovi z Kalenic, ponechávají si Mezné.[53]s.180, [54]sn.200
20.6.1537 Prodali Malkovice, 1/2 lesu Zvěřinec, rybníček Třinovatý pod Úlehlí Alžbětě z Koutů, manželce Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.178, [54]sn.198
29.2. - 1.3.1539 Obviňují bratry Jana a Václava Kábu z Rybňan a na (Červené) Lhotě z pokácení lesa u rybníka Třešňovce a přidělání kusu hráze.[86]s.354
7.6.1539 Prodali hrad Zvěřinec, Úlehle, Martinice, les Butná Hora, les Kuželů vrch, 1/2 lesa Zvěřinec, potok pod Martinicí a nad a pod Butnou Horou, rybník Butná Hora a Vorlovka Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.179, [54]sn.198
2-3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 20.6.1537.[53]s.178, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 7.6.1539.[53]s.179, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 23.4.1528, který ještě učinil jejich otec Albrecht II.[53]s.179, [54]sn.199
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 13.10.1526.[53]s.180, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Podhoří, les v Břevništích vedle Dubovice, pole a les Vilasovský ke gruntu Bartoňovskému nad Podhořím, kus potoka nad Strnadovým mlýnem Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Vršovice, Dobrošovice, dvůr v Bolechovicích, dva dvory v Doublevičkách, les Balenka a Černý les, mlýn Sovový nad Jesenicí Janovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.201
4-5.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali les Obec Dírenská Janovi Kábovi z Rybňan.[53]s.182, [54]sn.202
v uterý po sv. Vítu 1545 Prodali Dírnou, Třebějice a Višňovou Barboře z Vrchovišť, manželce Viléma II.[45]sn.143
1550 Spolu s bratry zmiňován.[87]sn.221
Petr Růt z Dírného
13.10.1526 Prodali Jesenici, Doublovičky, Radeč, Bor a Úklid Janovi Kalenicovi z Kalenic, ponechávají si Mezné.[53]s.180, [54]sn.200
1535 Komorník.[85]s.222 / sn.114
20.6.1537 Prodali Malkovice, 1/2 lesu Zvěřinec, rybníček Třinovatý pod Úlehlí Alžbětě z Koutů, manželce Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.178, [54]sn.198
29.2. - 1.3.1539 Obviňují bratry Jana a Václava Kábu z Rybňan a na (Červené) Lhotě z pokácení lesa u rybníka Třešňovce a přidělání kusu hráze.[86]s.354
7.6.1539 Prodali hrad Zvěřinec, Úlehle, Martinice, les Butná Hora, les Kuželů vrch, 1/2 lesa Zvěřinec, potok pod Martinicí a nad a pod Butnou Horou, rybník Butná Hora a Vorlovka Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.179, [54]sn.198
13.12.1541 Prodal Mezné Ondřejovi Mezenskému z Mezného.[53]s.35, 36, [54]sn.37
6.3.1542 Dal plnou moc bratru Vilémovi II.[53]s.179
2-3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 20.6.1537.[53]s.178, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovilii zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 7.6.1539.[53]s.179, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 23.4.1528, který ještě učinil jejich otec Albrecht II.[53]s.179, [54]sn.199
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 13.10.1526.[53]s.180, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Podhoří, les v Břevništích vedle Dubovice, pole a les Vilasovský ke gruntu Bartoňovskému nad Podhořím, kus potoka nad Strnadovým mlýnem Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Vršovice, Dobrošovice, dvůr v Bolechovicích, dva dvory v Doublevičkách, les Balenka a Černý les, mlýn Sovový nad Jesenicí Janovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.201
4-5.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali les Obec Dírenská Janovi Kábovi z Rybňan.[53]s.182, [54]sn.202
1544 Prodal Mlýn Lipský Prokopovi Klenovskému ze Ptení. DZV 5 E2 sn.124
v uterý po sv. Vítu 1545 Prodali Dírnou, Třebějice a Višňovou Barboře z Vrchovišť, manželce Viléma II.[45]sn.143
1545 Johanka z Kvítkova mu dává plnou moc.[88]sn.294
1547 [89]sn.218
1553 Zmiňován.[62]sn.167
1557 [85]s.228 / sn.117 Pozn.: V textu přeškrtnutý.
24.6.1561 Pamětní kniha Zachariáše z Hradce.
1563 Žádá Viléma z Rožmberka o půjčku.[90]s.77 / sn.24
1563 Má mu být dáno 12 džberů ovsa na obrok.[90]s.181 / sn.50
říjen 1565 Petr Vok z Rožmberka žádá aby přestal pořádat štvanice na jeho panství.
neděle po všech svatých 1565 Píše panu Kašparovi Ebnerovi z Vosule.[85]s.77 / sn.41
1565 Má 3 koně.[85]s.230 / sn.118
15.4.1566 Informuje Viléma z Rožmberka o chování soběslavského faráře.[91]    
říjen 1568 Oženil se v Třeboni, vzal si Annu Rutardovou z Malešova.[63]s.66
březen/duben 1569 Zemřel.[63]s.66, [85]s.73 / sn.39
1571? Bydlel v domě v Třeboni. Bere si obrok na 4 koně a vodí si hosty dosti zhusta...[90]s.276 / sn.74 Pozn.: Rok 1571 to nemohl být, byl již po smrti.
Vilém II. Růt z Dírného
13.10.1526 Prodali Jesenici, Doublovičky, Radeč, Bor a Úklid Janovi Kalenicovi z Kalenic, ponechávají si Mezné.[53]s.180, [54]sn.200
1526 [85]s.220
1536? Mikuláš z Leskovce ho zmiňuje.[92]sn.273
20.6.1537 Prodali Malkovice, 1/2 lesu Zvěřinec, rybníček Třinovatý pod Úlehlí Alžbětě z Koutů, manželce Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.178, [54]sn.198
29.2. - 1.3.1539 Obviňují bratry Jana a Václava Kábu z Rybňan a na (Červené) Lhotě z pokácení lesa u rybníka Třešňovce a přidělání kusu hráze.[86]s.354
7.6.1539 Prodali hrad Zvěřinec, Úlehle, Martinice, les Butná Hora, les Kuželů vrch, 1/2 lesa Zvěřinec, potok pod Martinicí a nad a pod Butnou Horou, rybník Butná Hora a Vorlovka Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.179, [54]sn.198
2-3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 20.6.1537.[53]s.178, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 7.6.1539.[53]s.179, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 23.4.1528, který ještě učinil jejich otec Albrecht II.[53]s.179, [54]sn.199
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 13.10.1526.[53]s.180, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Podhoří, les v Břevništích vedle Dubovice, pole a les Vilasovský ke gruntu Bartoňovskému nad Podhořím, kus potoka nad Strnadovým mlýnem Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Vršovice, Dobrošovice, dvůr v Bolechovicích, dva dvory v Doublevičkách, les Balenka a Černý les, mlýn Sovový nad Jesenicí Janovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.201
4-5.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali les Obec Dírenská Janovi Kábovi z Rybňan.[53]s.182, [54]sn.202
1545 Zmiňován s bratry. Věno Alžběty z Koutů, manželky Mikuláše Měděnce z Ratibořic činí hrad Zvěřinec, Úlehle a Martinice.[45]sn.95
v uterý po sv. Vítu 1545 Bratři prodali Dírnou, Třebějice a Višňovou jeho manželce Barboře z Vrchovišť.[45]sn.143
v uterý po sv. Vítu 1545 Manželka Barbora z Vrchovišť mu prodává Dírnou, Třebějice a Višňovou.[55]sn.319
čtvrtek po sv. Prokopu 1548 Johanka z Kvítkova, manželka jeho bratra Václava II. mu prodává Záříčí.[45]sn.125, 126
1550 Spolu s bratry zmiňován.[87]sn.221
1551 Desky zemské větší, svazek 49, folio /F1'/ - trh (sv.)
1552 Ručitel při prodeji Mnicha, Chvalkovského Dvora, Drunče a Bořetína.[93]sn.239
1553 Koupil Novou Ves od Johanky Benedové z Kvítkova vdovy po jeho bratru Václavovi II.[62]sn.167
1557? Jarohněv Sádlo z Vražného ho zmiňuje.[94]sn.17
1559 Jeho dcera Anna měla při se svým manželem Bohuslavem Valovským z Úsuší.[60]sn.313
1561 Měl při s Vilémem z Vojslavic a v Samosolích.
1574
Václav II. Růt z Dírného
13.10.1526 Prodali Jesenici, Doublovičky, Radeč, Bor a Úklid Janovi Kalenicovi z Kalenic, ponechávají si Mezné.[53]s.180, [54]sn.200
1533 Byl žádán o propuštění kováře.
1536? Mikuláš z Leskovce mu odkazuje 50 kop.[92]sn.273
20.6.1537 Prodali Malkovice, 1/2 lesu Zvěřinec, rybníček Třinovatý pod Úlehlí Alžbětě z Koutů, manželce Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.178, [54]sn.198
29.2. - 1.3.1539 Obviňují bratry Jana a Václava Kábu z Rybňan a na (Červené) Lhotě z pokácení lesa u rybníka Třešňovce a přidělání kusu hráze.[86]s.354
7.6.1539 Prodali hrad Zvěřinec, Úlehle, Martinice, les Butná Hora, les Kuželů vrch, 1/2 lesa Zvěřinec, potok pod Martinicí a nad a pod Butnou Horou, rybník Butná Hora a Vorlovka Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.179, [54]sn.198
2-3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 20.6.1537.[53]s.178, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 7.6.1539.[53]s.179, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 23.4.1528, který ještě učinil jejich otec Albrecht II.[53]s.179, [54]sn.199
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 13.10.1526.[53]s.180, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Podhoří, les v Břevništích vedle Dubovice, pole a les Vilasovský ke gruntu Bartoňovskému nad Podhořím, kus potoka nad Strnadovým mlýnem Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Vršovice, Dobrošovice, dvůr v Bolechovicích, dva dvory v Doublevičkách, les Balenka a Černý les, mlýn Sovový nad Jesenicí Janovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.201
4-5.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali les Obec Dírenská Janovi Kábovi z Rybňan.[53]s.182, [54]sn.202
5.7.1542 Žádá Petra Doudlebského z Doudleb aby mu za koupený plod z jeho rybníka sečkáno bylo, a prosí o čtyři duby z lesa u Katova. Les a Lov str.308
v pátek sv. Bonifáce 1545 Prodal Novou Ves a Záříčí své manželce Johance z Kvítkova.[45]sn.125, 126
čtvrtek po sv. Prokopu 1548 Jeho žena Johanka z Kvítkova prodává Záříčí Vilémovi II. jeho bratru.[45]sn.125, 126
1550 Spolu s bratry zmiňován.[87]sn.221
1553 Vdova Johanka z Kvítkova znovu provdaná Benedová prodává Novou Ves Vilémovi II. jeho bratru.[62]sn.167
Jan I. Růt z Dírného
13.10.1526 Prodali Jesenici, Doublovičky, Radeč, Bor a Úklid Janovi Kalenicovi z Kalenic, ponechávají si Mezné.[53]s.180, [54]sn.200 Pozn.: Dle škrtnutí při obnovení zápisu do desek zemských větších o 6 let poté možná v tomto roce ještě nebyl na světě.
20.6.1537 Prodali Malkovice, 1/2 lesu Zvěřinec, rybníček Třinovatý pod Úlehlí Alžbětě z Koutů, manželce Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.178, [54]sn.198
7.6.1539 Prodali hrad Zvěřinec, Úlehle, Martinice, les Butná Hora, les Kuželů vrch, 1/2 lesa Zvěřinec, potok pod Martinicí a nad a pod Butnou Horou, rybník Butná Hora a Vorlovka Mikulášovi Měděncovi z Ratibořic.[53]s.179, [54]sn.198
2-3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 20.6.1537.[53]s.178, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 7.6.1539.[53]s.179, [54]sn.198
3.5.1542 Obnovilii zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 23.4.1528, který ještě učinil jejich otec Albrecht II.[53]s.179, [54]sn.199
3.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji ze dne 13.10.1526.[53]s.180, [54]sn.200 Pozn.: Zde zmínka o Janovi přeškrtnutá, možná v roce 1526 ještě nebyl na světě?
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Podhoří, les v Břevništích vedle Dubovice, pole a les Vilasovský ke gruntu Bartoňovskému nad Podhořím, kus potoka nad Strnadovým mlýnem Jiříkovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.200
3-4.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali Vršovice, Dobrošovice, dvůr v Bolechovicích, dva dvory v Doublevičkách, les Balenka a Černý les, mlýn Sovový nad Jesenicí Janovi Žehartovi z Nasavrk.[53]s.181, [54]sn.201
4-5.5.1542 Obnovili zápis do desek zemských větších, které shořeli v roce 1541 o prodeji z předešlých let, prodali les Obec Dírenská Janovi Kábovi z Rybňan.[53]s.182, [54]sn.202
sobota před sv. Františkem 1545 [85]s.90
1563 Mikuláš z Wildstejna na místě Jana Růta připovídá se na statek Linharta Sokola o 5 džberů kaprů. JH s.183
říjen 1565 Petr Vok z Rožmberka žádá aby přestal pořádat štvanice na jeho panství.
1569 Dluh vůči Anně Rutardové z Malešic po bratru Petrovi.[63]s.66, [85]s.73 / sn.39
1573 [85]s.232
1575 Vězněn pro dluhy v Bílé věži. Nebo to byl Jan II.?
1581 Již mrtev.
Jan II. Růt z Dírného
8.6.1565 Ležení v Szatmáru. Sedmihradsko a Tokaj.
15.6.1565 Dopis bratru Václavovi III. z Tokaje o mrtvích a zajatých turcích.[56] Pozn.: Zmiňuje matku, strýce Petra, strýce Jana I., pana Vilýna Matyáše sestry
říjen 1565 Petr Vok z Rožmberka žádá aby přestal pořádat štvanice na jeho panství.
27.4.1574 Albrecht III. a Bohuchval III. prodali Dírnou, Záříčí, Třebějice (díl) jeho ženě Anně ze Sulevic.
1576 Prodává Novou Ves, Vícemil, Třebějice (díl) Anně ze Sulevic, manželce své.[73]sn.540
5.2.1577 Účastnil se sněmu. Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu 5 s.45
1579 Bohuslav II. (Vlachyně) prodal Třebějice (díl) a Višňovou jeho ženě Anně ze Sulevic.
16.5.1580 Poručník dětí po Kryštofu Venclíkovi z Vrchovišť.
30.3.1582 Adam II. z Hradce prodal jeho manželce Anně ze Sulevic Chotěmice. Hrady, zámky a tvrze 4, str. 305, Archiv Hradecký
13.11.1582 Jeho manželka Anna ze Sulevic mu odkázala statky a hotové peníze její sestře Marii Kunšové ze Sulevic. Hrady 4 s.303
1583 Hejtman Bechyňského kraje.
1584 Hejtman Bechyňského kraje.
4.11.1585 Účastnil se štvanice pořádané Vilémem z Rožmberka.
20.4.1586 Poručník dětí po Kryštofu Venclíkovi z Vrchovišť.
jaro 1587 Mezní komisař.
1588 Prodal Boreč, Újezd Řezný a Lukavec manželce Bohuslava II. Anně Kaplířové ze Sulevic.[77]s.478, [78]sn.272
1588 Hejtman Bechyňského kraje.
1589 Hejtman Bechyňského kraje.
24.4.1590 Poručník dětí po Kryštofu Venclíkovi z Vrchovišť.
1596 Hejtman Bechyňského kraje.
1597 Hejtman Bechyňského kraje.
1597 Již mrtev.[57]sn.161-164
Albrecht III. Růt z Dírného
1546 Heraldika II
1569
27.4.1574 Prodali Dírnou, Záříčí, Třebějice (díl) Anně ze Sulevic.
Chval/Bohuchval III. Růt z Dírného
1569
27.4.1574 Prodali Dírnou, Záříčí, Třebějice (díl) Anně ze Sulevic.
1589 Nejmenovaný Růt se čtyřmi koňmi.[85]s.235
1594 Velel pluku pod Petrem Vokem z Rožmberka v Uhrách.
1595 Hejtman v Roudnici nad Labem.[95]s.203, [96]s.187
1595 Komisařem pověřeným k vyjednávání o rozpuštění šlikovského pluku.[97]s.69, 621 Pozn.: Správně asi má být Bohuslav II.
29.10.1596 Velel regimentu rejtharů. Pravděpodobně byl zajat turky.[98]s.409
1597 Vilém III. o něm píše jako o zběhlým.[57]sn.163
1601 Velel vojsku který táhnul na turka.
v pondělí po neděli devítník 1631 [99]s.245
Vlachyně Růt z Dírného
1569
Bohuslav II. starší Růt z Dírného
1549 Narodil se.[59]s.145
1569
1573 Vzal si Annu Kaplířovou ze Sulevic.[59]s.146 Pozn.: 1549+24=1573
1579 Prodal Třebějice (díl) a Višňovou ženě Jana II. Anně ze Sulevic. Pozn.: Nebo to byl Vlachyně
1588 Jan II. prodal Boreč, Újezd Řezný a Lukavec jeho manželce Anně Kaplířové ze Sulevic.[77]s.478, [78]sn.272
1595 Komisařem pověřeným k vyjednávání o rozpuštění šlikovského pluku.[97]s.69, 621
1597 Vilém III. mu odkazuje majetek, pokud on i Jan III. umřou bez mužských potomků.[57]sn.161-164
úterý po sv. Františku 1607 [57]sn.164-165
19.10.1608 [58]sn.245-247 Pozn.: Viléma III. označuje za strýce nedílného.
středa po neděli cantate 1609 [57]sn.163
čtvrtek po smrti Michala Archanděla 1610 Píše že byl pro Viléma III. strýc vlastní křenový.[57]sn.163
3.11.1610 Žádá o zlepšení stravy pro syna.
1612 Vzal si Annu Marii Šmohařovou z Rochova.[59]s.146 Pozn.: 1573+35+4=1612
1615 Věnoval 5000 kop míšeňských manželce.
1621 Červenou Lhotu, Deštnou, Dvůr Nový a Chvalkovský, Jižnou, Březinu, Mnich, Vícemily a Světce dostal Don Baltazar de Marradas.
11.2.1623 Odsouzen k manství, rozsudek nestal se skutkem.
17.8.1628 Svědectví o nevině.
18.1.1629 Ponechán mu statek Boreč, Újezd Řezný, Lukavec (díl)
18.10.1630? Prodal Boreč, Újezd Řezný a Lukavec Apolonii Solhauzové.[79]sn.346 Pozn.: Nemohl to být říjen 1630, již byl po smrti
24.1.1630 Zemřel v Pirně.[59]s.147
Václav III. Růt z Dírného
8.6.1565 Jan II. mu píše dopis.
15.6.1565 Jan II. mu píše dopis.[56]
Mandaléna Růtová z Dírného
Vilém III. Růt z Dírného
1581
1595 Komisařem pověřeným vyjednávat s jezdci Šebastiána Šlika v Hustopeči.[97]s.68, 586
22.12.1595 Petr Vok z Rožmberka mu prodal Deštnou, Březinu, Višňov a Světce.[80], [2]s.88
1595 Úředník na Roudnici.
1596/1 Relátor usnesení zemských a generálních sněmů.[97]s.715
1596 Hejtman Bechyňského kraje.
1597 Hejtman Bechyňského kraje.
7.4.1597 Zprostředkovává prodej mezi Petrem Vokem z Rožmberka a Magdalénou Malovcovou z Lisova.[100]
1597 Koupil Novou Lhotu (Červená Lhota).[101]sn.158
1597 Berník kraje Táborského. Vltavského?
v úterý po sv. Matoušovi Evagelistu 1597 Císař Rudolf II. mu povoluje odkazovat majetek.
v úterý po sv. Matoušovi Evagelistu 1597 Odkazuje Červenou Lhotu Janovi III.[57]sn.161-164 Pozn.: Bohuchvala, Bohuslava staršího a Bohuslava mladšího označuje za své strýce
1598 Získává ves Vícemil, dvůr Kapinošovský od Petra Jana Dvořeckého z Olbramovic.[74]sn.159
1599 Relátor usnesení zemských a generálních sněmů.[97]s.715
1599 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1600 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1601 Nejvyšší berník.[97]s.715
1602 Relátor usnesení zemských a generálních sněmů.[97]s.715
1602 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1603 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1604 Nejvyšší berník.[97]s.715
1604 Vlastnil dům v Praze.
13.3.1604 Poručník nezletilým dcerám Jakuba Krčína z Jelčan.[102]
4.5.1604 Příspěvky k dějinám soudu komorního království Českého. s.113
1604-1606 Hejtman v Poděbradech.
27.1.1605 Příspěvky k dějinám soudu komorního království Českého. s.114
1605/3 Relátor usnesení zemských a generálních sněmů.[97]s.715
1605 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1606 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
uterý po sv. Františku 1607 Římského císaře rada. Odkazuje strejně Kateřině Hrádkové z Dírného a strýci Bohuslavovi III. mladšímu Růtovi z Dírného.
1607 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1608 Hejtman Bechyňského kraje.[97]s.715
1608/1 Relátor usnesení zemských a generálních sněmů.[97]s.715
19.10.1608 Již byl po smrti, zemřel bez potomků.[58]sn.245
Jan III. Růt z Dírného
1597 Vilém III. mu odkazuje Červenou Lhotu.[57]sn.161-164
1601 Dům v Praze osvobozen od všech povinností.
1604 Jezuitské gymnázium v Jindřichově Hradci.[103]s.8
19.10.1608 [58]sn.245
1610 Na Dvorcích popral se s vojáky v hospodě u Apolény. JH s.149
čtvrtek po smrti Michala Archanděla 1610 Již po smrti.[57]sn.163
Barbora Růtová z Dírného
1618 Poslední vůle.
1624 Císař Matiáš jí povoluje odkazovat majetek.[65]sn.30-35
1624 Jako vdova.[65]sn.43
24.7.1624 Zemřela.
23.11.1628 Její syn Jan nejstarší Vratislav z Mitrovic odevzdává 500 zlatých rektorovi Jezuitské koleje Jiříku Bohatému v Jindřichově Hradci, které odkázala.[104]
Bohuslav III. mladší Růt z Dírného
1597 Zmiňován.[57]sn.161-164
1607 Zmiňován.[57]sn.165
19.10.1608 Zmiňován.[58]sn.247
1618 Koupil statek Závsí s jedním poddaným ve Višňovém od Sibylly Tučapové rozené z Loutkova.
1623 Zemřel?
1624 Barbora Růtová provdaná Vratislavová z Dírného mu odkazuje 500kop.[65]sn.34
1627 Přišel o statek Závsí, byl prodám Krištofovi Vratislavovi z Mitrovic.[105]sn.178
1628 Přišel o statek Závsí, byl prodám Krištofovi Vratislavovi z Mitrovic.[65]sn.451
Zdislav Růt z Dírného
1630 Uváděn jako sirotek po Bohuslavovi II.[59]s.146
1631 Přišel se Sasy aby zabránil jejich rabování na Borči.
1643 Kurfiřt saský se za něj přimlouvá.
1645 Kurfiřt saský psal aby byl od konfiskací osvobozen.
1646 Psal kurfiřtovi že je (Zdislav) do Prahy volán.
1647 Kurfiřt saský se za něj přimlouvá.
1647 Oženil se Sibylou Juditou Pětipeskou z Chýš a z Egerberku.
1648 Zemřel.
Johanka II. Růtová z Dírného
1630 Uváděna jako sirotek po Bohuslavovi II.[59]s.146
1638
Markéta Růtová z Dírného
1611 Zasnoubení
1624
Adam Růt z Dírného
1630 Uváděn jako sirotek po Bohuslavovi II.[59]s.146
1638
Bohuslav IV. mladší Růt z Dírného
1630 Uváděn jako sirotek po Bohuslavovi II.[59]s.146
1638
Anna Kateřina Růtová z Dírného
1630 Uváděna jako sirotek po Bohuslavovi II.[59]s.146
1638

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ TEPLÝ, František. Ohlas od Nežárky, ročník 54, číslo 48. K dějinám vesnice Lásenice. [online]. Jindřichův Hradec: 1924 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 4, Vysočina a Táborsko, str. 88, 194, 254, 267, 268, 270, 302, 303, 304, 305, 309, 337 a 356 [online]. Praha: 1885 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b EMLER, Josef. Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim. Liber sextus, Ab anno 1399 usque ad annum 1410, str. 279 a 282 [online]. Praha: 1883 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ EMLER, Josef. Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim. Liber septimus, Ab anno 1410 usque ad annum 1419, str. 259 [online]. Praha: 1886 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h TINGL, František Antonín. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim nunc prima vice typis editus. Tomus primus, Inchoans ab anno 1354 usque 1362, str. 77, 78 a 190 [online]. Praha: 1867 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e EMLER, Josef. Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim. Libri tertius et quartus, Ab anno 1373 usque ad annum 1390, str. 103 a 104 [online]. Praha: 1879 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Děje města Čáslavě, str. 36, 37 a 59 [online]. Praha: 1874 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c TINGL, František Antonín. Liber secundus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim nunc prima vice typis editus. Inchoans ab anno 1369 usque 1373, str. 36, 37 a 85 [online]. Praha: 1868 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d BOROVÝ, Klemens. Libri erectionum archidioecesis pragensis saeculo XIV. et XV, Liber I. (1358-1376), str. 26, 27 a 90 [online]. Praha: 1875 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy, díl 5., str. 69 [online]. Praha: 1905 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ PAPROCKÝ Z HLOHOL, Bartoloměj. Diadochos III., jinak posloupnost knížat a králů českých, biskupů a arcibiskupů pražských a všech třech stavů slavného království českého, to jest panského, rytířského a městského. O erbu a rodu pánuv Růtuv z Dírnýho starodávném, str. 136 [online]. Praha: 1602 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  12. ↑ a b c d e f g h FRIEDRICH, Gustav. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, díl 35. Druhá kniha provolací desk dvorských z let 1395-1410, str. 280 a 286 [online]. Praha: 1935 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j FRIEDRICH, Gustav. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 31. První kniha provolací desk dvorských z let 1380-1394, str. 107, 127, 138, 148, 197, 199 a 211 [online]. Praha: 1921 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy, díl 3., str. 203 [online]. Praha: 1893 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Univerzita Karlova v Praze Listiny (1355-1960) sign. I/16. Zakládací listina Kaple Božího Těla a Krve v Praze na Karlově náměstí [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d PODLAHA, Antonín. Libri erectionum archidioecesis pragensis saeculo XIV. et XV, Liber VI. (1397-1405), str. 118, 119, 133, 134, 135 a 136 [online]. Praha: 1927 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b TINGL, František Antonín. Libri quinti: confirmationes ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice divulgatae incipiendo. Ab anno 1393 usque 1399, str. 292 [online]. Praha: 1866 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c PALACKÝ, František. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 1. Král Václav a Jednota panská od roku 1394 do 1404, str. 61 a 63 [online]. Praha: 1840 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d e f PALACKÝ, František. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 3. Akta veřejná i sněmovní v Čechách i v Moravě od r. 1414 do 1428, str. 188. Výtahy z listin rozličných od r. 1371 do 1471, str. 484 [online]. Praha: 1844 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d e f g h RYNEŠOVÁ, Blažena. Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek III. 1445-1448, str. 109, 163, 164, 165 a 284 [online]. Praha: 1937 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d e f g KALOUSEK, Josef. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 14. Dodavek ke sbírce dopisův rodu Rosenberského do roku 1526, str. 119, 120, 161 a 174 [online]. Praha: 1895 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y KALOUSEK, Josef. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 29. Dodavek k řádům selským a instrukcím hospodářským, str. 11 [online]. Praha: 1913 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ SEDLÁČEK, August. Český časopis historický, ročník 23, str. 313 [online]. Praha: 1917 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c d e f g h FRIEDRICH, Gustav. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, díl 37 část 1. Čtvrtá kniha provolací desk dvorských z let 1453-1480, str. 389, 743 a 744 [online]. Praha: 1941 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c d e f g h EMLER, Josef. Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consuptarum - Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých, díl 2., str. 116, 123 a 394 [online]. Praha: 1872 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b RYNEŠOVÁ, Blažena. Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek I. 1418-1437, str. 149 a 150 [online]. Praha: 1929 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c RYNEŠOVÁ, Blažena; PELIKÁN, Josef. Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, svazek IV. 1449-1462, str.351 a 352 [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am PELIKÁN, Josef. Rožmberské dluhopisy z let 1457-1481, str. 27, 42, 43, 51, 64, 179, 191, 197 a 203 [online]. Praha: 1953 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b c d e f g TEIGE, Josef. Archiv český staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 18. Registra krále Vladislava II. z let 1498-1502, str. 111 a 112 [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c d e TISCHER, František; ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 10. Listiny Jindřicho-Hradecké z let 1388-1529, str. 377 a 392. Registra soudu komorního, str. 559 [online]. Praha: 1890 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b c d e REZEK, Antonín; ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 12. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského od roku 1450 do 1526, str. 101-104. Registra soudu komorního, str. 476 a 477 [online]. Praha: 1893 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b c JAREŠ, Jiří. Listy genealogické a heraldické společnosti v Praze, 5. řada. Heraldika a genealogie Leskovců z Leskovce, str. 162 [online]. Praha: 1977 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Státní oblastní archiv v Třeboni, Historica Třeboň II. 1451-1526, inventáční č. 2964 [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Státní oblastní archiv v Třeboni, Historica Třeboň II. 1451-1526, inventáční č. 3018 [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b REZEK, Antonín. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 8. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského od roku 1450 do 1526, str. 19 [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b REZEK, Antonín; TISCHER, František. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 9. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského od roku 1450 do 1526, str. 189. Listiny Jindřicho-Hradecké z let 1388-1529, str. 351 [online]. Praha: 1889 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 476 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika II., str. 112, 222 a 444 [online]. Praha: 1925 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 
  39. ↑ a b Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 500 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 501 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 537 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b c Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 539 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c REZEK, Antonín. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 7. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského od roku 1450 do 1526, str. 337 [online]. Praha: 1887 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b c d Státní oblastní archiv v Třeboni, Historica Třeboň II. 1451-1526, inventární č. 2871 [online]. [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Desky zemské větší, svazek 7, folio C28, D29-30, E17, H26, snímek 95, 125, 126, 143, 243 [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Státní oblastní archiv v Třeboni, Cizí rody I. listiny 1286-1826, inventární č.351 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b Státní oblastní archiv v Třeboni, Cizí rody I. listiny 1286-1826, inventární č.352 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b Státní oblastní archiv v Třeboni, Cizí rody I. listiny 1286-1826, inventární č.356 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b c d e f g h i j ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 32, Registra soudu komorního z let 1519-1524, str. 87, 146, 188, 614 a 639 [online]. Praha: 1915 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. 
  50. ↑ a b c d e f g ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archívů domácích i cizích, díl 33, Registra soudu komorního z let 1524-1526, str. 1, 29, 290, 419 [online]. Praha: 1918 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. 
  51. ↑ OTTO, Jan. Ottův slovník naučný, díl 22, str. 368, 369 a 370 [online]. Praha: 1904 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  52. ↑ PAPROCKÝ Z HLOHOL, Bartoloměj. Zrcadlo slavného Markrabství moravského, str. 283 (CCLXXXIII) [online]. Olomouc: 1593 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  53. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci VAVROUŠKOVÁ, Anna. Desky zemské Království českého, řada 1. Kvaterny trhové, svazek 1. Kvatern trhový běžný černý od léta 1541-1542 (Desky zemské větší č.1), str. 35, 36, 178-182 [online]. Praha: 1941 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  54. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch Desky zemské větší, svazek 1, folio B4-5, G15-19, snímek 37, 38, 198-202 [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  55. ↑ a b c d e Desky zemské větší, svazek 83, folio L15, snímek 319 [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  56. ↑ a b c d e Státní oblastní archiv v Třeboni, Historica Třeboň III. 1527-1570, inventární č. 5457 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Desky zemské větší, svazek 134, folio F11-F15, snímek 161-165 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b c d e f g Desky zemské větší, svazek 182, folio J4-6, snímek 245-247 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  59. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa JUNGMAN, Josef; MARTINIUS Z DRAŽOVA, Samuel. Historie literatury české V, Kázání pohřební při průvodu mrtvého těla urozeného a statečného rytíře Bohuslava staršího Růta z Dírného, 1061.a, str.145-148 [online]. Praha: [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. 
  60. ↑ a b c Desky zemské větší, svazek 53, folio L13, snímek 313 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  61. ↑ a b c d e f g h i j k KALINA, Tomáš. Moravské zemské desky. II. sv. řady brněnské 1480–1566, str.171, 278, 372, 374, 386 a 490 [online]. Brno: 1950 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  62. ↑ a b c d e f Desky zemské větší, svazek 50, folio D20, snímek 167 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b c d e KOCIÁNOVÁ, Zdenka. Státní oblastní archiv v Třeboni, Archivum Trebonense XII/2011, Po stopách Mikuláše Rutarda z Malešova, úředníka a rybníkáře ve službách Krajířů a Rožmberků, str. 64 - 66. [online]. Třeboň: 2011 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b Desky zemské větší, svazek 5, folio D17-18, snímek 109-110 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b c d e Desky zemské větší, svazek 142, folio A28-B5, B11, P30, snímek 30-35, 43 a 451 [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  66. ↑ TEPLÝ, František. Dějiny města Jindřichova Hradce, str.95 [online]. Jindřichův Hradec: 1934 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  67. ↑ KOLÁŘ, Martin; SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika I., str. 214 [online]. Praha: 1902 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  68. ↑ Univerzita Karlova v Praze Listiny (1355-1960) sign. I/16. Pečeť Mikuláše Rota z Lásenice, základací listina Kaple Božího Těla a Krve v Praze, 1382 [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  69. ↑ MASÁK, Antonín. Pečeti šlechty české, moravské a slezské, řada I., str. 40i, 45 [online]. Praha: 1911 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  70. ↑ Praha, Archiv Pražského hradu Archiv Metropolitní kapituly u sv. Víta 278-XII/26 [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  71. ↑ Atlas pečetí české šlechty, omforum.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  72. ↑ Atlas pečetí české šlechty, omforum.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  73. ↑ a b c d Desky zemské větší, svazek 88, folio T15, snímek 540 [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  74. ↑ a b c d Desky zemské větší, svazek 173, folio E18, snímek 159 - 160 [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. 
  75. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 15, Kouřimsko, Vltavsko a J-Z Boleslavsko, str. 141 [online]. Praha: 1927 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. 
  76. ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 14, Litoměřicko a Žatecko, str. 400 [online]. Praha: 1923 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  77. ↑ a b c d e f g h i BÍLEK, Tomáš Václav. Novočeská bibliotéka, číslo XXV. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, díl 1., str. 476 - 479. [online]. Praha: 1882 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  78. ↑ a b c d e f Desky zemské větší, svazek 169, folio J18-19, snímek 271 - 273 [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. 
  79. ↑ a b c d Desky zemské větší, svazek 296, folio L30, snímek 346 [online]. [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  80. ↑ a b Třeboň, Státní oblastní archív Cizí statky Třeboň (1205-1797) 137 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  81. ↑ Desky zemské větší, svazek 127, folio D4, snímek 96 [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. 
  82. ↑ Desky zemské větší, svazek 144, folio D3-4, snímek 127-128 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  83. ↑ PANGERL, Mathias. Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen, str. 182, 183 a 188 [online]. Vídeň: 1872 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  84. ↑ Státní oblastní archiv v Třeboni, Historica Třeboň I.1216-1450, inventární č.393 [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. Dostupné také na: [4]. 
  85. ↑ a b c d e f g h i j k SVĚTECKÝ Z ČERNČIC, Petr Kašpar. Historische Nachrichten I., str. 73, 74, 75, 77, 90, 213, 220, 222, 228, 230, 232 a 235 [online]. Třeboň: 1759 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  86. ↑ a b c d e EMLER, Josef. Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consuptarum - Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých, díl 1., str. 354 [online]. Praha: 1870 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  87. ↑ a b c Desky zemské větší, svazek 9, folio G23, snímek 221 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  88. ↑ Desky zemské větší, svazek 44, folio K20, snímek 294 [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  89. ↑ Desky zemské větší, svazek 12, folio G35(36), snímek 218 [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  90. ↑ a b c SVĚTSKÝ Z ČERNČIC, Petr Kašpar. Historische Nachrichten III., str. 77, 181, 189 a 276 [online]. Třeboň: 1761 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  91. ↑ Státní oblastní archiv v Třeboni, Historica Třeboň III. 1527-1570, inventární č. 5463 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  92. ↑ a b Desky zemské větší, svazek 3, folio J29, snímek 273. [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  93. ↑ Desky zemské větší, svazek 10, folio G22, snímek 239 [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  94. ↑ Desky zemské větší, svazek 15, folio A15, snímek 17 [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  95. ↑ RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic: Obdivovaná i nenáviděná první dáma království, str. 203 [online]. Praha: 2016 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  96. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 8, Rakovnicko a Slánsko, str.187 [online]. Praha: 1891 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  97. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r MAREŠ, Petr. Korespondence Albrechta Pětipeského z Chýš a Egrberku z let 1570-1596, str.68, 69, 586, 621 a 715 [online]. České Budějovice: 2015 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  98. ↑ TEPLÝ, František. Dějiny města Jindřichův Hradec, Díl 1. část 2., str.409 [online]. Jindřichův Hradec: 1927 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  99. ↑ FELIN, Jan. Rozebrání obrany Sam. Martina, str. 245 [online]. 1902 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  100. ↑ Státní oblastní archív v Třeboni, Cizí statky listiny 1207-1869, inventární č.184 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  101. ↑ Desky zemské větší, svazek 128, folio E23, snímek 158 [online]. [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. 
  102. ↑ Státní oblastní archív v Třeboni, Cizí rody I. listiny 1286-1826, inventární č.555 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  103. ↑ SOA Třeboň, Katalog osob jezuitského gymnázia v Jindřichově Hradci, dvojstr.8, sn.10 [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  104. ↑ Národní archiv České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526) 4142 [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  105. ↑ Desky zemské větší, svazek 294, folio F27, snímek 178 [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jakub.Bohoněk/Pískoviště&oldid=23239677“