Přeskočit na obsah

Včela medonosná kavkazská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVčela medonosná kavkazská[1]
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodvčela (Apis)
Druhvčela medonosná (Apis mellifera)
Trinomické jméno
Apis mellifera caucasica
Pollmann; 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Včela kavkazská (Apis mellifera caucasia) sosák; délka je cca 7,3 mm

Včela medonosná kavkazská (Apis mellifera caucasica, také známa jako karpatská) je poddruh včely medonosné. Vyskytuje se v celé Evropě a západní Asii.[2]

Kavkazská včela pochází z údolí středního Kavkazu, z Gruzie i když včely lze nalézt i ve východním Turecku, Arménii a Ázerbájdžánu.[3]

Charakter a chování

[editovat | editovat zdroj]
  • Aktivní a pracovitá.
  • Odolná vůči nízkým teplotám.
  • Má dlouhý jazyk (sosák) – umožňuje sání nektaru z květů s dlouhým kalichem, např. jetele
  • Produkuje velké množství propolisu.
  • Rychle produkuje vosk.
  • Špatně snáší dlouhé zimy.
  • Je citlivá na nosemózu.
  • Vytváří mala včelstva.
  • Pomalý rozvoj.

Rozšíření po světě

[editovat | editovat zdroj]
Frank Benton a gruzínský entomolog Ilarion Kavtaradze, 1905, Gruzie, Kavkaz

Kavkazská včela má dlouhou historii ve včelařství po celém světě. Včely byly poprvé dovezeny do Spojených států v 19. století. Frank Benton (1852–1919) navštívil Gruzii v roce 1905 a doporučil dovoz včel do Spojených států.[4]

Ruská revoluce a následná anexe Gruzie Rudou armádou v roce 1921 zastavila vývoz kavkazských včel. Poddruhy byly studovány a pěstovány především sovětskými entomology. Sovětští představitelé měli obavy o zachování čistoty kavkazského poddruhu a zakázali jakýkoli vývoz bez zvláštního povolení.[5]

V roce 1932 byl profesor E. F. Phillips pozván do Sovětského svazu do Gruzie a strávil měsíc návštěvami různých včelařských výzkumných ústavů. Phillips věnoval zvláštní pozornost jedinečným vlastnostem druhu kavkazské včely, především délkou jazyka (sosáku) a byl ohromen včelařským potenciálem v Gruzii.

Mezinárodní vývoz ze Sovětského svazu pokračoval až od roku 1969. Podle britských novin (Sunday Mirror)[5] "kavkazská včela– šedá horská včela Sovětského svazu byla posouzena jako nejlepší na světě a oceněna zlatou medailí. Kavkazská včela se vyznačuje svým komerčním potenciálem a sběrem medu i za deštivého počasí. O tuto včelu požádalo mnoho zahraničních včelařů a do Evropy, Asie a Ameriky jich bylo poslalo až 200 000 (1 června 1969)."

Mezinárodní ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Včela medonosná kavkazská získala tři zlaté medaile na mezinárodních akcích. Na Mezinárodní zahradnické výstavě v Erfurtu (Německo) v roce 1961, na 20 mezinárodním kongresu APIMONDIA v Bukurešti (Rumunsko) v roce 1965 a na 23 mezinárodním kongresu APIMONDIA v Moskvě v roce 1971.[6]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pszczoła kaukaska na polské Wikipedii a Caucasian honey bee na anglické Wikipedii.

  1. ITIS - Report: Apis mellifera. www.itis.gov [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. Bezpečnostní kontrola. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  3. Včela karpatská. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  4. RESEARCHGATE.NET. Status of breeding practices and genetic diversity in domestic U.S. honey bees [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  5. a b Caucasian (Georgian) Queen Bees For Sale | Oldest honey in the world! - GoldBee. goldenbee.ge [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  6. Past Congresses. web.archive.org [online]. 2019-04-23 [cit. 2024-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]