Volavka bílá
 Volavka bílá | |
|---|---|
 Dospělý pták ve svatebním šatě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | brodiví (Ciconiiiformes) |
| Čeleď | volavkovití (Ardeidae) |
| Rod | volavka (Ardea) |
| Binomické jméno | |
| Ardea alba Linnaeus, 1758 | |
 Mapa s rozšířením
oblasti s celoročním výskytem hnízdiště zimoviště | |
| Synonyma | |
Casmerodius albus | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Volavka bílá (Ardea alba, Egretta alba) je velký brodivý pták z čeledi volavkovitých (Ardeidae).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dorůstá délky 85–100 cm, v rozpětí křídel měří 145–170 cm a váží 1–1,5 kg. Opeření má celkově bílé, končetiny tmavé a dlouhý, zašpičatělý, žlutý zobák. Ve svatebním šatě jí navíc na hřbetě vyrůstají prodloužená ozdobná pera, která hrají důležitou roli při námluvách. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Ve střední Evropě hrozí záměna pouze s volavkou stříbřitou (Egretta garzetta), která je však viditelně menší a má navíc jasně žlutě zbarvené prsty a ve svatebním šatě i prodloužená pera na hlavě.
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Na hnízdištích se ozývá pronikavými chraptivými zvuky.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Náleží k nejrozšířenějším druhům volavek. Hnízdí v jižní Kanadě a na území Spojených států, v jižní a střední Evropě, Africe a na Středním východě. V posledních letech začala v Evropě pronikat více na sever, od roku 1992 např. pravidelně hnízdí v Nizozemsku. V 21. století se rozšířila do Anglie a do skandinávských zemí. Jedná se o částečně tažný druh.[3]
K hnízdění vyhledává rozsáhlé rákosiny u rybníků, jezer, řek a močálů s porosty stromů a keřů.
V České republice hnízdí nepravidelně, v mimohnízdním období se pak na našem území vyskytuje pravidelně v menších hejnech i jednotlivě, především v nížinách a pahorkatinách Moravy a Slezska. Na jižní Moravě hnízdí i loví společně s volavkou popelavou.[4] Je chráněna zákonem jako silně ohrožený druh.[5]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Živí se hmyzem, obojživelníky, rybami, malými savci, převážně pak hlodavci, a občas i ptáky a plazy. Po kořisti pátrá nejčastěji v mělké vodě, někdy i na polích a loukách, a to při pomalé chůzi nebo vyčkáváním v nehybné poloze.
Je monogamní a pohlavně dospívá ve 2. roce života. Je známa zejména svými námluvami, při kterých samci předvádějí svá prodloužená ozdobná pera na hřbetě. Hnízdí obvykle v koloniích, ale i jednotlivě, ve střední Evropě jednou ročně od dubna do srpna.[2] Až 1 metr velké hnízdo z rákosových stébel staví většinou v nepřístupných rákosinách. V jedné snůšce je pak 3–5 světle modrých, 60,1–44,6 mm velkých[4] vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25–26 dnů. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 40–50 dnech. Jejich úmrtnost je však velmi vysoká, druhého roku se nedožívá celých 75 % z nich.[6]
-
Volavka bílá s kořistí -
Samec při toku -
Vejce volavky bílé (Ardea alba melanorhynchos)
Vztah s lidmi[editovat | editovat zdroj]
Volavka bílá byla v minulosti kvůli svým ozdobným perům hojně lovena, což v mnoha oblastech USA vedlo až k jejímu úplnému vyhubení. V současné době je zde však přísně chráněna a pomalu se navrací i do oblastí, kde se až donedávna nevyskytovala.[3]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
V minulosti se u ní rozlišovaly 4 poddruhy, asijský a australasijský poddruh Ardea alba modesta je však od roku 2005 považován za samostatný druh – Ardea modesta.[7] V současné době jsou rozeznávány 3 poddruhy:
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
Volavka bílá je zobrazena na rubu brazilské 5realové bankovky, nachází se také na novozélandské 2dolarové a maďarské 5forintové minci.[8]
Bílé volavky je název 14. básnické sbírky autora Dereka Walcotta ze Svaté Lucie.
Volavka bílá je i symbolem charitativní ekologické organizace National Audubon Society.
Jméno ctihodného Sáriputty, jednoho z nejznámějších následovníků Buddhy, znamená mj. syn volavky – říká se, že jeho matka měla jasné a ostré oči jako bílá volavka.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 163.
- ↑ a b BURNIE, David, a kol. Ptáci. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 978-80-242-2235-6. S. 167.
- ↑ a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 28.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Hans-Günther Bauer, Einhard Bezzel & Wolfgang Fiedler: Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 1: Nonpasseriformes – Nichtsperlingsvögel, Aula-Verlag Wiebelsheim, Wiesbaden 2005, ISBN 3-89104-647-2 (německy)
- ↑ Ardea modesta — Eastern Great Egret [online]. Australian Government [cit. 2010-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://en.numista.com/catalogue/pieces28729.html
- ↑ Výklad Sútry srdce (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. S. 42.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu volavka bílá na Wikimedia Commons - Galerie volavka bílá na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo volavka bílá ve Wikislovníku
Taxon Ardea alba ve Wikidruzích
