Vojtech Mihálik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vojtech Mihálik

Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1964 – 1981

Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1981
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)

Narození 30. března 1926
Dolná Streda
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 30. listopadu 2001
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Místo pohřbení Hřbitov Slávičie údolie
Alma mater Univerzita Komenského
Profese politik, spisovatel a básník
Ocenění národní umělec (1978)
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojtech Mihálik (30. března 1926 Dolná Streda30. listopadu 2001 Bratislava) byl slovenský a československý básník, překladatel, publicista a politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na normalizace.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v dělnické rodině a vzdělání získal v Seredi, na katolickém gymnáziu v Trnavě a v letech 1945-1949 na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde studoval obor slovenštinafilosofie. Po skončení studia pracoval jako redaktor; v letech 19491950 ve vydavatelství Kniha a v letech 19501951 ve vydavatelství Slovenský spisovatel; v letech 19521954 ve vojenském časopisu Československý voják, kde působil v době své základní vojenské služby. V letech 19541959 byl tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů a v letech 19651967 byl prvním tajemníkem a předsedou tohoto svazu. V letech 19601964 se vrátil do vydavatelství Slovenský spisovatel jako šéfredaktor, v letech 19681969 se věnoval výhradně literární činnosti, v letech 19711973 pracoval jako odborný poradce na předsednictvu vlády, v letech 19741977 se opět pokusil věnovat se výhradně své literární tvorbě a v letech 19771985, kdy odešel do důchodu, byl ředitelem vydavatelství Slovenský spisovatel.[1][2]

Dlouhodobě se v Novém slově mladých, příloze novin Nového slova, věnoval mladým adeptům poezie, ze kterých mnozí později publikovali básnické sbírky v knižní podobě. Votěch Mihálik bránil v publikování mnohým básníkům tehdejší mladší a střední generace, např. I. Štrpkovi, Š. Moravčíkovi, M. Richterovi, J. Švantnerovi, kteří díky jeho politickým zásahům byli z části nebo i úplně vyloučeni z literárního života zejména v 70. letech 20. století (někteří z nich až do konce 80. let).[2]

Angažoval se i politicky. V letech 1962-1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[3] V letech 1966-1981 byl členem ÚV KSS.[2] Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady.[4] V SNR zasedal do roku 1981.[2]

V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém přednesl zdravici od Laca Novomeského - slovenského komunistického politika a umělce, který byl v 50. let v době politických procesů vězněn.[5] Na sjezdu převládaly výrazně kritické referáty ohledně kulturní a politické situace v Československu. Mihálik ale spolu s některými dalšími umělci podepsal prohlášení, ve kterém vyzval, aby se na sjezdu neřešily politické záležitosti.[6]

V roce 1968 byl stoupencem rychlé změny státoprávního uspořádání Československa. Když 9. dubna referoval Vasil Biľak na zasedání ÚV KSS o probíhající debatě v ÚV KSČ okolo postavení Slovenska, Mihálik se v rozpravě jako první veřejný činitel vyjádřil pro konfederativní uspořádání státu s tím, že mělo být přijato do 50. výročí vzniku Československa, tedy do října 1968.[7] Patřil tehdy mezi konzervativní komunistické funkcionáře. 20. dubna 1968 vystoupil z redakce listu Kultúrny život, oficiálně pro nesouhlas s podle něj proizraelskou prezentací arabsko-izraelské války. Historik Jan Rychlík ale soudí, že pravým důvodem byl nesouhlas s demokratizačním procesem Pražského jara.[8]

Mihálik sice odmítl invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, ale pak se dál umělecky i politicky angažoval za normalizace.[2]

Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v červnu 1970. Do federálního parlamentu ho nominovala Slovenská národní rada. Mandát obhájil ve volbách roku 1971 (volební obvod Západoslovenský kraj) a volbách roku 1976 (obvod Jaslovské Bohunice). Ve FS zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981.[9][10][11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Psát básně začal v období středoškolských studií a svá díla zveřejňoval v časopisech Plameň, Rozvoj, Nový svet a Elán. Knižně debutoval v roce 1947 sbírkou Anjeli. Svými díly otevřeně podporoval komunistickou diktaturu a kritizoval kapitalismus. Vyjádřil i svůj odpor vůči hrozbě válečného konfliktu. V sociálně zaměřené lyrice si všímal především neradostných osudů žen – vdov, opuštěných a bezdětných žen, starých židovek, kterých životy krutě poznamenala válka. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překladům z antické, řecké a římské literatura (Sofokles, Aristofanes, Publius Ovidius Naso), polské poezii (Julian Tuwim, Stanisław Jerzy Lec a jiní), ale též italské, francouzské a americké literatury.[2]

Poezie
  • 1947 - Anjeli
  • 1950 - Plebejská košeľa
  • 1952 - Spievajúce srdce
  • 1953 - Ozbrojená láska
  • 1955 - Neumriem na slame
  • 1960 - Archimedove kruhy
  • 1963 - Vzbúrený Jób
  • 1963 - Tŕpky
  • 1964 - Appassionata
  • 1965 - Útek za Orfeom
  • 1966 - Sonety pre tvoju samotu
  • 1968 - Rekviem, báseň
  • 1969 - Čierna jeseň
  • 1975 - Trinásta komnata
  • 1978 - Posledná prvá láska
  • 1981 - Erotikon
  • 1983 - Účasť
  • 1985 - Básne a vyznania
  • 1986 - Slnečný čas
  • 1987 - Nárek
  • 1989 - Impertinencie a iné smútky
  • 1989 - Pakľúčová dierka
  • 1990 - Velebný pán z Maduníc
  • 1992 - C. k. musicus Mozart
  • 1996 - Rodisko
  • 1998 - Bájky na podvečer, čiže Malý živočíchopis
Výběr z poezie
Pro děti a mládež
  • 1962 - Kým ja spinkám
Publicistika
  • 1973 - Človek proti slepote
Překlady

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mihálik, Vojtech (1926) [online]. litcentrum.sk [cit. 2012-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-13. (slovensky) 
  2. a b c d e f Vojtech Mihálik [online]. osobnosti.sk [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 457. (česky) 
  6. RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 458. (česky) 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 476. (česky) 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 480. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]